Nedostatek učitelů a konkurence nových technologií. Braillovo písmo, univerzální abeceda, kterou před 200 lety vynalezl Francouz Louis Braille a kterou nyní aktivně používá šest milionů lidí po celém světě, bojuje o přežití, píše agentura AFP.
Toto písmo umožňující čtení hmatem díky systému plastických bodů je stále více v ohrožení, a to do té míry, že různé asociace zahájily symbolický boj o jeho zapsání do seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Například ve Francii toto písmo ovládá pouze 15 procent z téměř dvou milionů osob se zrakovým postižením.
„Projevuje se tu klesající trend v počtu lidí, kteří se učí Braillovo písmo,“ uvedl Bruno Gendron, prezident Francouzské federace nevidomých. „Není dostatek učitelů a také musíme v dnešní digitální době stále více a více přesvědčovat o významu učení se Braillova písma,“ doplnil.
Písmo ustupuje technologii
V posledních desetiletích se rozšířily technologické inovace jako syntéza řeči, audioknihy, podcasty či hlasité diktování, jež přinášejí nové možnosti pro osoby se zrakovým postižením. K tomu se přidala revoluční umělá inteligence. Tato změna přivedla celou generaci nevidomých k opuštění Braillova písma považovaného ve srovnání s digitálními technologiemi za příliš nepřístupné nebo komplikované.
Braillovo písmo ale zdaleka není zastaralé a zůstává „jediným řešením, jak získat přístup k psanému slovu, čtení a psaní, aby člověk nebyl negramotný,“ zdůraznil Thibaut de Martimprey, ředitel Kampusu Louis Braille v Paříži.
„Když můžeme číst text přímo našimi prsty, znamená to, že vidíme abecedu, vidíme pravopis, vidíme gramatiku,“ doplnil Pierre Marragou, prezident asociace Accompagner, Promouvoir, Intégrer les Déficients Visuels (Doprovázení, podpora a integrace osob se zrakovým postižením).
Písmo otevírá svět
Kromě rizika negramotnosti zdůrazňují asociace také otázku úspěchu ve škole. Podle studie Homère zveřejněné v roce 2024, která se zabývá každodenním životem slabozrakých a nevidomých osob ve Francii, má 35 procent nevidomých ovládajících Braillovo písmo nižší než středoškolské vzdělání s maturitou, oproti 51 procentům nevidomých, kteří Braillovo písmo neznají.
„Braillovo písmo je nástroj, jenž se v určitém okamžiku vysokoškolského studia a profesní dráhy stává nepostradatelným,“ míní Marragou. „Je klíčové zejména při studiu cizích jazyků, práci s dokumenty vyžadujícími opakované čtení nebo při práci s čísly,“ vyjmenoval.
V praxi ale osoby se zrakovým postižením narážejí na velkou překážku. Náklady, zejména na publikace v Braillově písmu, ať už v papírové nebo elektronické podobě, jsou totiž stále velmi vysoké.
