Skoro třetině finišujících středoškoláků v USA chybí základní čtenářské dovednosti

Více než třicet procent studentů v posledním ročníku středních škol v USA postrádá základní čtenářské dovednosti. Vyplývá to z výsledků testování z roku 2024, které americké úřady zveřejnily v úterý. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa použila výsledky testu jako další argument pro své snahy upozadit roli federální vlády ve vzdělávání ve prospěch jednotlivých států.

Zpráva se jmenuje Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání (NAEP) – a v úterý 9. září vyšla první, která vychází z dat po pandemii covidu-19. Její výsledky jsou vůči stavu amerického školství velmi kritické: průměrné výsledky žáků dvanáctého ročníku v matematice a čtení v roce 2024 byly nejnižší za odpovídající dobu testování a také výsledky osmého ročníku v přírodních vědách od posledního měření poklesly.

„Tyto výsledky jsou varovné,“ uvedl úřadující komisař Národního centra pro statistiku vzdělávání (NCES) Matthew Soldner.

Vysvědčení pro celý národ

Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání je projekt provozovaný právě Národním centrem pro statistiku vzdělávání, které je součástí amerického ministerstva školství, a v USA se dlouhodobě označuje jako „vysvědčení národa“. Výsledky vznikají tak, že organizace provádí pravidelné testy z matematiky, čtení a dalších předmětů u reprezentativního vzorku žáků čtvrtého, osmého a dvanáctého ročníku z celé země. Primární hodnocení se provádí každé dva roky u žáků čtvrtého a osmého ročníku a každé čtyři roky u žáků dvanáctého ročníku.

V roce 2024 dosáhli studenti dvanáctého ročníku v matematice nejnižšího průměrného skóre od roku 2005, kdy byla zavedena současná verze testu. Dosáhli také nejnižšího průměrného skóre ve čtení od roku 1992, kdy začalo testování NAEP. V matematice dosáhlo v uplynulém roce 45 procent studentů 12. ročníku výsledků pod základní úrovní NAEP a ve čtení dosáhlo 32 procent studentů 12. ročníku výsledků pod základní úrovní NAEP. To znamená, že neuspěli ani v tom nejjednodušším, co test nabízel – kdyby se hodnotil jako ve škole, dostali by pětku.

Také další výsledky výzkumu jsou znepokojivé. Studenti posledního ročníku střední školy častěji chybí ve škole. Jednatřicet procent jich uvedlo, že v předchozím měsíci v roce 2024 chyběli ve škole tři nebo více dní, zatímco v roce 2019 to bylo jen 26 procent studentů.

Průměrné výsledky žáků osmého ročníku v přírodních vědách mezitím mezi lety 2019 a 2024 poklesly a byly nejnižší od roku 2009. Přibližně 38 procent žáků osmého ročníku dosáhlo výsledků pod základní úrovní NAEP.

Kontext

Tyto výsledky přišly v době, kdy Trumpova administrativa omezuje pravomoci ministerstva školství, které prezident slíbil zrušit. Úřad zřízený Kongresem v roce 1979 vnímají republikáni jako zbytečný. Největší podíl na financování a řízení školství totiž nesou jednotlivé státy. Podle Reuters jednotlivé americké státy financují 85 procent rozpočtu veřejných škol. Resort se však stará například o systém půjček pro studenty nebo o respektování práv na školách.

Nejvyšší soud letos v červenci odvolal opatření nižšího federálního soudu. To blokovalo zrušení pracovního poměru se čtrnácti sty úředníky ministerstva a převod jeho pravomocí na jiné orgány. Plán současné šéfky resortu Lindy McMahonové počítá s výraznou redukcí ministerstva, které by mělo přijít zhruba o polovinu zaměstnanců. Úplné zrušení úřadu musí schválit Kongres.

Na videu, které doprovázelo zveřejnění výsledků testování, ministryně McMahonová označila výsledky za další ospravedlnění zrušení resortu. „Úspěch samozřejmě nespočívá v tom, kolik peněz utratíme, ale v tom, kdo je utrácí,“ řekla McMahonová. „Proto jsme s prezidentem Donaldem Trumpem odhodláni vrátit kontrolu nad vzděláváním jednotlivým státům, aby místní komunity v čele s rodiči mohly lépe inovovat, přizpůsobovat a uzpůsobovat vzdělávání svých studentů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 15 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 17 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 19 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...