Skoro třetině finišujících středoškoláků v USA chybí základní čtenářské dovednosti

Více než třicet procent studentů v posledním ročníku středních škol v USA postrádá základní čtenářské dovednosti. Vyplývá to z výsledků testování z roku 2024, které americké úřady zveřejnily v úterý. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa použila výsledky testu jako další argument pro své snahy upozadit roli federální vlády ve vzdělávání ve prospěch jednotlivých států.

Zpráva se jmenuje Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání (NAEP) – a v úterý 9. září vyšla první, která vychází z dat po pandemii covidu-19. Její výsledky jsou vůči stavu amerického školství velmi kritické: průměrné výsledky žáků dvanáctého ročníku v matematice a čtení v roce 2024 byly nejnižší za odpovídající dobu testování a také výsledky osmého ročníku v přírodních vědách od posledního měření poklesly.

„Tyto výsledky jsou varovné,“ uvedl úřadující komisař Národního centra pro statistiku vzdělávání (NCES) Matthew Soldner.

Vysvědčení pro celý národ

Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání je projekt provozovaný právě Národním centrem pro statistiku vzdělávání, které je součástí amerického ministerstva školství, a v USA se dlouhodobě označuje jako „vysvědčení národa“. Výsledky vznikají tak, že organizace provádí pravidelné testy z matematiky, čtení a dalších předmětů u reprezentativního vzorku žáků čtvrtého, osmého a dvanáctého ročníku z celé země. Primární hodnocení se provádí každé dva roky u žáků čtvrtého a osmého ročníku a každé čtyři roky u žáků dvanáctého ročníku.

V roce 2024 dosáhli studenti dvanáctého ročníku v matematice nejnižšího průměrného skóre od roku 2005, kdy byla zavedena současná verze testu. Dosáhli také nejnižšího průměrného skóre ve čtení od roku 1992, kdy začalo testování NAEP. V matematice dosáhlo v uplynulém roce 45 procent studentů 12. ročníku výsledků pod základní úrovní NAEP a ve čtení dosáhlo 32 procent studentů 12. ročníku výsledků pod základní úrovní NAEP. To znamená, že neuspěli ani v tom nejjednodušším, co test nabízel – kdyby se hodnotil jako ve škole, dostali by pětku.

Také další výsledky výzkumu jsou znepokojivé. Studenti posledního ročníku střední školy častěji chybí ve škole. Jednatřicet procent jich uvedlo, že v předchozím měsíci v roce 2024 chyběli ve škole tři nebo více dní, zatímco v roce 2019 to bylo jen 26 procent studentů.

Průměrné výsledky žáků osmého ročníku v přírodních vědách mezitím mezi lety 2019 a 2024 poklesly a byly nejnižší od roku 2009. Přibližně 38 procent žáků osmého ročníku dosáhlo výsledků pod základní úrovní NAEP.

Kontext

Tyto výsledky přišly v době, kdy Trumpova administrativa omezuje pravomoci ministerstva školství, které prezident slíbil zrušit. Úřad zřízený Kongresem v roce 1979 vnímají republikáni jako zbytečný. Největší podíl na financování a řízení školství totiž nesou jednotlivé státy. Podle Reuters jednotlivé americké státy financují 85 procent rozpočtu veřejných škol. Resort se však stará například o systém půjček pro studenty nebo o respektování práv na školách.

Nejvyšší soud letos v červenci odvolal opatření nižšího federálního soudu. To blokovalo zrušení pracovního poměru se čtrnácti sty úředníky ministerstva a převod jeho pravomocí na jiné orgány. Plán současné šéfky resortu Lindy McMahonové počítá s výraznou redukcí ministerstva, které by mělo přijít zhruba o polovinu zaměstnanců. Úplné zrušení úřadu musí schválit Kongres.

Na videu, které doprovázelo zveřejnění výsledků testování, ministryně McMahonová označila výsledky za další ospravedlnění zrušení resortu. „Úspěch samozřejmě nespočívá v tom, kolik peněz utratíme, ale v tom, kdo je utrácí,“ řekla McMahonová. „Proto jsme s prezidentem Donaldem Trumpem odhodláni vrátit kontrolu nad vzděláváním jednotlivým státům, aby místní komunity v čele s rodiči mohly lépe inovovat, přizpůsobovat a uzpůsobovat vzdělávání svých studentů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...