Skoro třetině finišujících středoškoláků v USA chybí základní čtenářské dovednosti

Více než třicet procent studentů v posledním ročníku středních škol v USA postrádá základní čtenářské dovednosti. Vyplývá to z výsledků testování z roku 2024, které americké úřady zveřejnily v úterý. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa použila výsledky testu jako další argument pro své snahy upozadit roli federální vlády ve vzdělávání ve prospěch jednotlivých států.

Zpráva se jmenuje Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání (NAEP) – a v úterý 9. září vyšla první, která vychází z dat po pandemii covidu-19. Její výsledky jsou vůči stavu amerického školství velmi kritické: průměrné výsledky žáků dvanáctého ročníku v matematice a čtení v roce 2024 byly nejnižší za odpovídající dobu testování a také výsledky osmého ročníku v přírodních vědách od posledního měření poklesly.

„Tyto výsledky jsou varovné,“ uvedl úřadující komisař Národního centra pro statistiku vzdělávání (NCES) Matthew Soldner.

Vysvědčení pro celý národ

Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání je projekt provozovaný právě Národním centrem pro statistiku vzdělávání, které je součástí amerického ministerstva školství, a v USA se dlouhodobě označuje jako „vysvědčení národa“. Výsledky vznikají tak, že organizace provádí pravidelné testy z matematiky, čtení a dalších předmětů u reprezentativního vzorku žáků čtvrtého, osmého a dvanáctého ročníku z celé země. Primární hodnocení se provádí každé dva roky u žáků čtvrtého a osmého ročníku a každé čtyři roky u žáků dvanáctého ročníku.

V roce 2024 dosáhli studenti dvanáctého ročníku v matematice nejnižšího průměrného skóre od roku 2005, kdy byla zavedena současná verze testu. Dosáhli také nejnižšího průměrného skóre ve čtení od roku 1992, kdy začalo testování NAEP. V matematice dosáhlo v uplynulém roce 45 procent studentů 12. ročníku výsledků pod základní úrovní NAEP a ve čtení dosáhlo 32 procent studentů 12. ročníku výsledků pod základní úrovní NAEP. To znamená, že neuspěli ani v tom nejjednodušším, co test nabízel – kdyby se hodnotil jako ve škole, dostali by pětku.

Také další výsledky výzkumu jsou znepokojivé. Studenti posledního ročníku střední školy častěji chybí ve škole. Jednatřicet procent jich uvedlo, že v předchozím měsíci v roce 2024 chyběli ve škole tři nebo více dní, zatímco v roce 2019 to bylo jen 26 procent studentů.

Průměrné výsledky žáků osmého ročníku v přírodních vědách mezitím mezi lety 2019 a 2024 poklesly a byly nejnižší od roku 2009. Přibližně 38 procent žáků osmého ročníku dosáhlo výsledků pod základní úrovní NAEP.

Kontext

Tyto výsledky přišly v době, kdy Trumpova administrativa omezuje pravomoci ministerstva školství, které prezident slíbil zrušit. Úřad zřízený Kongresem v roce 1979 vnímají republikáni jako zbytečný. Největší podíl na financování a řízení školství totiž nesou jednotlivé státy. Podle Reuters jednotlivé americké státy financují 85 procent rozpočtu veřejných škol. Resort se však stará například o systém půjček pro studenty nebo o respektování práv na školách.

Nejvyšší soud letos v červenci odvolal opatření nižšího federálního soudu. To blokovalo zrušení pracovního poměru se čtrnácti sty úředníky ministerstva a převod jeho pravomocí na jiné orgány. Plán současné šéfky resortu Lindy McMahonové počítá s výraznou redukcí ministerstva, které by mělo přijít zhruba o polovinu zaměstnanců. Úplné zrušení úřadu musí schválit Kongres.

Na videu, které doprovázelo zveřejnění výsledků testování, ministryně McMahonová označila výsledky za další ospravedlnění zrušení resortu. „Úspěch samozřejmě nespočívá v tom, kolik peněz utratíme, ale v tom, kdo je utrácí,“ řekla McMahonová. „Proto jsme s prezidentem Donaldem Trumpem odhodláni vrátit kontrolu nad vzděláváním jednotlivým státům, aby místní komunity v čele s rodiči mohly lépe inovovat, přizpůsobovat a uzpůsobovat vzdělávání svých studentů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 19 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.