Už žádné regulace uhlíkových emisí z elektráren vládou, rozhodl americký nejvyšší soud

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám. Zakročila totiž proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě zásadního environmentálního zákona ze 60. let. Podle amerických médií tento verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena.

Soud poměrem šesti hlasů ku třem rozhodl, že přelomový „zákon o čistém vzduchu“ z roku 1963 neumožňuje federální Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) vydávat zásadní pravidla týkající se emisí oxidu uhličitého z amerických elektráren. Většinové stanovisko sepsal předseda nejvyššího soudu John Roberts, k němuž se připojila pětice konzervativních členů – včetně tří jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem.

Kromě svých důsledků je verdikt mimořádný i tím, že pramení ze sporu, jehož jádrem je opatření, které aktuálně není v platnosti. Tím je vyhláška EPA zavedená za prezidentství Trumpova předchůdce Baracka Obamy, která by vyžadovala snížení emisí z výroby elektřiny. Obamův plán na bázi obchodování s emisemi nikdy nevstoupil v platnost, protože nejvyšší soud ho zablokoval už v roce 2016 – za Trumpa pak byl úplně odvolán. Po dalším střídání v Bílém domě se čekalo jeho oživení, Bidenova vláda ale zatím s novou verzí nepřišla.

  • Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency zkráceně EPA či USEPA) je agentura, spadající pod Federální vládu Spojených států amerických, pověřená ochranou lidského zdraví a životního prostředí; vzduchu, vody a země.
  • EPA začala fungovat 2. prosince 1970, po založení prezidentem USA Richardem Nixonem. V současnosti má asi 14 tisíc zaměstnanců, 10 regionálních poboček a 27 laboratoří.

Přesto se nejvyšší soud rozhodl věcí dál zabývat. Přiklonil se přitom k argumentaci žaloby několika států s republikánským vedením, podle nichž by o emisních limitech a dalších regulacích měl rozhodovat Kongres. Republikáni se společně se zástupci uhelného průmyslu loni opět obrátili na nejvyšší soudní instanci, patrně ve snaze zabránit vzkříšení politiky z Obamovy éry, napsal web veřejnoprávního rozhlasu NPR.

Agentura by neměla měnit limity

Soud ve čtvrtek vyhlásil, že EPA „by neměla utíkat od své zodpovědnosti vytvářením nových limitů, které prostý text zákona nevyžaduje“. Podle Robertse a dalších pěti soudců byl náhled Obamovy administrativy na pravomoci EPA, vtělený do tehdejšího emisního plánu, „bezprecedentní“.

Zastropování emisí oxidu uhličitého s cílem vyvolat odklon od uhelné energetiky je možná rozumným řešením, píše Roberts, ovšem „rozhodnutí takového rozsahu a významu“ může prý učinit pouze Kongres nebo úřad s jasným mandátem od zákonodárného sboru. Verdikt přitom ponechává prostor pro některé méně ambiciózní regulace, píše deník The New York Times (NYT).

Podle soudkyně Eleny Kaganové, která formulovala nesouhlasné stanovisko trojice liberálů, většinové rozhodnutí zbavuje EPA schopnosti reagovat na „nejnaléhavější ekologickou výzvu naší doby“.

„Soud se pasuje, namísto Kongresu nebo specializované agentury, do role toho, kdo rozhoduje o klimatické politice. Neumím si představit mnoho strašidelnějších věcí,“ napsala Kaganová. Odkazovala tím zřejmě i na skutečnost, že Kongres ve věci boje proti změnám klimatu není v posledních letech příliš aktivní.

Systémový problém pro USA

List NYT uvádí, že verdikt by svými důsledky mohl zasáhnout mnohem více než jenom environmentální politiku USA. Nový rozsudek je ukázkou „doktríny významných otázek“, kterou aktuální soudní většina začíná prosazovat a která požaduje pro jakékoli zásadní opatření federálních úřadů jasnou autorizaci ze strany Kongresu.

Tento přístup „by mohl přinést problémy i dalším agenturám, které by se snažily za použití existujících norem regulovat novými způsoby nebo reagovat na nové výzvy,“ píše web Politico.

Pokud jde o snahy Bidenovy vlády bojovat proti klimatickým změnám, ty dostávají další ránu poté, co se administrativě nepodařilo nejvýznamnější plány prosadit v Kongresu. Biden deklaroval cíl snížit do konce desetiletí emise skleníkových plynů v USA o polovinu, po aktuálním rozsudku už by ale splnění tohoto cíle podle NYT mohlo být „matematicky nemožné“.

Bílý dům na rozhodnutí soudu reagoval prohlášením, že právníci prezidentské kanceláře ho prostudují a vláda najde způsoby, jak postupovat na základě federálního práva. Nový plán týkající se regulace emisí elektráren se podle amerických médií čeká do konce roku.

NPR ve své analýze kauzy z konce února podotkl, že koncept nastolený Obamovou vládou fungoval. „Dokonce fungoval tak dobře, že i poté, co byl Obamův plán o čisté energii dočasně zablokován nejvyšším soudem a zrušen Trumpovou administrativou, tržní síly pokračovaly po dané trajektorii,“ uvádí veřejnoprávní rozhlasová společnost. Tvrzení dokládá pozorováním ekologické organizace Sierra Club, podle níž USA už v roce 2019 dosáhly snížení emisí prosazovaného Obamovou vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 2 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 5 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 6 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 9 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...