Už žádné regulace uhlíkových emisí z elektráren vládou, rozhodl americký nejvyšší soud

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám. Zakročila totiž proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě zásadního environmentálního zákona ze 60. let. Podle amerických médií tento verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena.

Soud poměrem šesti hlasů ku třem rozhodl, že přelomový „zákon o čistém vzduchu“ z roku 1963 neumožňuje federální Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) vydávat zásadní pravidla týkající se emisí oxidu uhličitého z amerických elektráren. Většinové stanovisko sepsal předseda nejvyššího soudu John Roberts, k němuž se připojila pětice konzervativních členů – včetně tří jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem.

Kromě svých důsledků je verdikt mimořádný i tím, že pramení ze sporu, jehož jádrem je opatření, které aktuálně není v platnosti. Tím je vyhláška EPA zavedená za prezidentství Trumpova předchůdce Baracka Obamy, která by vyžadovala snížení emisí z výroby elektřiny. Obamův plán na bázi obchodování s emisemi nikdy nevstoupil v platnost, protože nejvyšší soud ho zablokoval už v roce 2016 – za Trumpa pak byl úplně odvolán. Po dalším střídání v Bílém domě se čekalo jeho oživení, Bidenova vláda ale zatím s novou verzí nepřišla.

  • Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency zkráceně EPA či USEPA) je agentura, spadající pod Federální vládu Spojených států amerických, pověřená ochranou lidského zdraví a životního prostředí; vzduchu, vody a země.
  • EPA začala fungovat 2. prosince 1970, po založení prezidentem USA Richardem Nixonem. V současnosti má asi 14 tisíc zaměstnanců, 10 regionálních poboček a 27 laboratoří.

Přesto se nejvyšší soud rozhodl věcí dál zabývat. Přiklonil se přitom k argumentaci žaloby několika států s republikánským vedením, podle nichž by o emisních limitech a dalších regulacích měl rozhodovat Kongres. Republikáni se společně se zástupci uhelného průmyslu loni opět obrátili na nejvyšší soudní instanci, patrně ve snaze zabránit vzkříšení politiky z Obamovy éry, napsal web veřejnoprávního rozhlasu NPR.

Agentura by neměla měnit limity

Soud ve čtvrtek vyhlásil, že EPA „by neměla utíkat od své zodpovědnosti vytvářením nových limitů, které prostý text zákona nevyžaduje“. Podle Robertse a dalších pěti soudců byl náhled Obamovy administrativy na pravomoci EPA, vtělený do tehdejšího emisního plánu, „bezprecedentní“.

Zastropování emisí oxidu uhličitého s cílem vyvolat odklon od uhelné energetiky je možná rozumným řešením, píše Roberts, ovšem „rozhodnutí takového rozsahu a významu“ může prý učinit pouze Kongres nebo úřad s jasným mandátem od zákonodárného sboru. Verdikt přitom ponechává prostor pro některé méně ambiciózní regulace, píše deník The New York Times (NYT).

Podle soudkyně Eleny Kaganové, která formulovala nesouhlasné stanovisko trojice liberálů, většinové rozhodnutí zbavuje EPA schopnosti reagovat na „nejnaléhavější ekologickou výzvu naší doby“.

„Soud se pasuje, namísto Kongresu nebo specializované agentury, do role toho, kdo rozhoduje o klimatické politice. Neumím si představit mnoho strašidelnějších věcí,“ napsala Kaganová. Odkazovala tím zřejmě i na skutečnost, že Kongres ve věci boje proti změnám klimatu není v posledních letech příliš aktivní.

Systémový problém pro USA

List NYT uvádí, že verdikt by svými důsledky mohl zasáhnout mnohem více než jenom environmentální politiku USA. Nový rozsudek je ukázkou „doktríny významných otázek“, kterou aktuální soudní většina začíná prosazovat a která požaduje pro jakékoli zásadní opatření federálních úřadů jasnou autorizaci ze strany Kongresu.

Tento přístup „by mohl přinést problémy i dalším agenturám, které by se snažily za použití existujících norem regulovat novými způsoby nebo reagovat na nové výzvy,“ píše web Politico.

Pokud jde o snahy Bidenovy vlády bojovat proti klimatickým změnám, ty dostávají další ránu poté, co se administrativě nepodařilo nejvýznamnější plány prosadit v Kongresu. Biden deklaroval cíl snížit do konce desetiletí emise skleníkových plynů v USA o polovinu, po aktuálním rozsudku už by ale splnění tohoto cíle podle NYT mohlo být „matematicky nemožné“.

Bílý dům na rozhodnutí soudu reagoval prohlášením, že právníci prezidentské kanceláře ho prostudují a vláda najde způsoby, jak postupovat na základě federálního práva. Nový plán týkající se regulace emisí elektráren se podle amerických médií čeká do konce roku.

NPR ve své analýze kauzy z konce února podotkl, že koncept nastolený Obamovou vládou fungoval. „Dokonce fungoval tak dobře, že i poté, co byl Obamův plán o čisté energii dočasně zablokován nejvyšším soudem a zrušen Trumpovou administrativou, tržní síly pokračovaly po dané trajektorii,“ uvádí veřejnoprávní rozhlasová společnost. Tvrzení dokládá pozorováním ekologické organizace Sierra Club, podle níž USA už v roce 2019 dosáhly snížení emisí prosazovaného Obamovou vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 mminutou

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 1 hhodinou

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 3 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 7 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 20 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 21 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 22 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...