Nejvyšší soud Spojených států v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství. To, že se vrcholová instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, rozhodla verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená to, že budou interrupce považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Podle agentury AP se dá očekávat, že možná až polovina amerických států interrupce zakáže.
Celostátní právo na potrat pochází z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Podle AP nyní soud rozhodl v rozporu s vůli většiny Američanů, kteří si podle průzkumů přejí, aby bezmála půl století starý verdikt zůstal v platnosti.
Pro zrušení verdiktu se vyslovilo pět konzervativních soudců, tři liberálové byli proti, předseda soudu John Roberts se k většině nepřipojil. Uvedl, že není pro zrušení verdiktu Roeová v. Wade, ale podpořil by mississippský zákon zakazující potraty po 15. týdnu těhotenství.
To, že se Nejvyšší soud chystá ochranu práva na potrat zrušit, naznačil únik předběžného stanoviska už v květnu. Soudce Samuel Alito v pátečním odůvodnění napsal, že soud je toho názoru, že verdikt musí být zrušen. „Ústava se nezmiňuje o potratu a žádné takové právo není chráněno žádným ústavním ustanovením,“ napsal Alito. Podle jeho výroku mají o věci potratů rozhodovat politické složky, nikoli soudy.
Se zrušením v devítičlenném tribunálu nesouhlasili tři liberální soudci Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová. „Jsme zarmouceni kvůli milionům amerických žen, které v pátek ztratily základní ústavní ochranu,“ napsali ve svém prohlášení.
Ministr spravedlnosti Merrick Garland oznámil, že jeho úřad využije veškeré prostředky, aby zajistil svobodu rozhodování ve věcech potomků a aby federální agentury mohly nadále poskytovat služby v tomto směru v rozsahu zaručeném federálním zákonem. „Toto rozhodnutí je ničivou ranou svobodě rozhodování o rodině v USA. Bude to mít okamžitý a nezvratný dopad na život lidí v celé zemi, přičemž důsledky budou pro různé skupiny odlišné. Největší tíhu pocítí lidé tmavé pleti a lidé s omezeným příjmem,“ uvedl Garland.
Také podle stanice CNN se rozhodnutí nejvyššího soudu dotkne především chudších rodin, v nichž ženy nebudou mít prostředky na to, aby vycestovaly kvůli interrupci do jiného státu.
Liberální severovýchod a západ vs. Konzervativní jih a vnitrozemí
The New York Times napsal, že se dá očekávat, že zhruba dvacet amerických států, kde žije přes šestadvacet milionů žen ve věku, které můžou mít děti, interrupce povolí. Jde zejména o státy na severovýchodě a na západním pobřeží. Naopak dvacet států na jihu USA a ve vnitrozemí potraty zakáže. V nich žije něco přes pětadvacet milionů žen, které mohou mít děti. U deseti států s dvanácti miliony žen v uvedeném věku není jisté, jakou legislativu zvolí.
To potvrzuje i amerikanista Jiří Pondělíček z Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, podle kterého zní odhady počtu států, které potraty zakážou, od jednadvaceti až po devětadvacet.
„Je potřeba mít na paměti, že některé z těchto států už podobné zákony schválily a jen čekaly, zda je Nejvyšší soud případně zruší. Lze očekávat, že celá jižní část od Texasu na východ k Floridě a až někam po Severní Karolínu nějaké zákony proti potratům schválí a pravděpodobně budou velice přísné. Naopak od Virginie nahoru podél východního pobřeží by měly potraty zůstat díky státním zákonům legální,“ odhaduje Pondělíček.
„V oblasti Velkých jezer jsou státy, které také pravděpodobně nějaké zákony proti potratům přijmou. Dále jde o silně republikánské státy jako Severní a Jižní Dakota, Wyoming a podobně, tam určitě lze čekat, že přístup k potratům bude výrazně omezen nebo úplně znemožněn,“ míní amerikanista.
Za důvod, proč toto téma tolik rezonuje v americké společnosti, považuje Pondělíček americkou konzervativní pravici a zejména její náboženskou část. „Vytkla si zákazy potratů jako hlavní téma svojí politické existence a od sedmdesátých let se snaží najít nějaký způsob, jak by bylo možné potraty nějakým způsobem zakázat.“
„Jejich strategie byla dlouhodobá, šlo například o dosazování konzerativních soudců a soudkyň do Nejvyššího soudu. A byla s tím spojená i právní doktrína takzvaného origininalismu. Ta tvrdila, že to, co v ústavě doslovně není, tak to nemá vůbec Nejvyšší soud řešit. Na této doktríně stojí i výklad toho současného rušení, takže to úsilí bylo skutečně dlouhotrvající a započalo téměř okamžitě poté, co bylo ono precedentní rozhodnutí v roce 1973 vydáno,“ vysvětlil Pondělíček ve vysílání Horizontu ČT24.
Neshody pramení z politického přesvědčení
Proti výroku nejvyššího soudu se vyslovila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, podle níž jde o „kruté rozhodnutí, které je šokující a srdcervoucí“. „Republikány kontrolovaný nejvyšší soud dnes splnil temný cíl republikánů připravit ženy o právo na vlastní rozhodnutí týkající se jejich zdraví a dětí… Kvůli převaze republikánů v nejvyšším soudu jsou dnes americké ženy méně svobodné, než byly jejich matky,“ sdělila Pelosiová. Dodala, že demokraté budou nadále usilovat o to, aby se verdikt z roku 1973 stal zákonem.
Vůdce senátní republikánské menšiny Mitch McConnell naopak nejnovější verdikt uvítal. „Miliony Američanů strávily polovinu století modlitbami, pochody a prací směřující k pátečnímu historickému vítězství práva a nevinného života. Jsem hrdý, že jsem s nimi při té dlouhé pouti byl a sdílím dnes jejich radost,“ prohlásil McConnell.
Bývalá hlava Spojených států Barack Obama na Twitteru poznamenal, že „Nejvyšší soud nejenže zrušil téměř padesátiletý precedent, ale také přenechal nejosobnější rozhodnutí, které může člověk učinit, rozmarům politiků a ideologů – a zaútočil tak na základní svobody milionů Američanů“.
Soudce chce přezkoumat i antikoncepci a stejnopohlavní vztahy
Server Business Insider píše, že soudce Clarence Thomas ve svém souhlasném stanovisku k pátečnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedl, že by měl soud znovu zvážit také rozhodnutí, která chrání přístup k antikoncepci, vztahy osob stejného pohlaví a manželství osob stejného pohlaví.
„Z tohoto důvodu bychom měli v budoucích případech znovu zvážit všechny precedenty tohoto soudu týkající se hmotněprávního řádného procesu, včetně Griswolda, Lawrence a Obergefella,“ napsal Thomas.
Rozhodnutí ve věci Griswold vs. Connecticut bylo přijato v roce 1965, kdy Nejvyšší soud v poměru 7:2 rozhodl, že lidé mají právo na soukromí přiznané Listinou práv, které chrání před tím, aby státy bránily lidem získávat antikoncepci. Pokud by bylo rozhodnutí zrušeno, státy by získaly možnost zakázat různé formy antikoncepce.
V roce 2003 Nejvyšší soud rozhodl v poměru 6:3 hlasy ve věci Lawrence vs. Texas, že trestnost intimního sexuálního styku mezi příslušníky stejného pohlaví je v rozporu s doložkou o spravedlivém procesu, obsažené v pátem a čtrnáctém dodatku americké ústavy. „Jejich právo na svobodu podle klauzule řádného procesu jim dává plné právo na jejich chování bez zásahu vlády,“ napsal tehdy ve svém stanovisku soudce Anthony Kennedy.
V roce 2015 pak Nejvyšší soud v případu Obergefell vs. Hodges rozhodl, že klauzule o spravedlivém procesu ve čtrnáctém dodatku ústavy chrání práva párů stejného pohlaví uzavírat manželství stejným způsobem jako páry opačného pohlaví.
