Americký Nejvyšší soud odmítl žádost republikánů z Pensylvánie a nezablokoval potvrzení tamních volebních výsledků. Po úterku mají americké státy za určitých podmínek zaručeno, že jejich volební výsledky nemůže Kongres v další fázi procesu nepřímé volby amerického prezidenta zpochybnit. Garantují to federální zákony z 19. století, podle nichž počátek právní ochrany pro reportované výsledky letos připadá na 8. prosince.
Americký Nejvyšší soud zamítl stížnost pensylvánských republikánů kvůli volbám
Žádost zabývat se výsledky voleb v Pensylvánii k soudu podal republikánský zákonodárce Mike Kelly společně s dalšími pensylvánskými spolustraníky. V žalobě zpochybňovali legalitu zákona z roku 2019, který rozšířil možnosti korespondenčního hlasování.
Rozsudek nejvyšší soudní instance má jednu větu a neobsahuje disentní stanoviska. Televize CNN píše o téměř fatálním zásahu do snahy týmu prezidenta Donalda Trumpa zvrátit výsledek voleb.
Pensylvánský guvernér Tom Wolf už v listopadu potvrdil, že se vítězem hlasování ve státě stal Trumpův soupeř Joe Biden, a získal tak dvacet volitelů. Zvolený prezident celkem získal 306 volitelů, k vítězství mu jich stačí 270. I kdyby tedy okolo výsledku hlasování v Pensylvánii převládaly pochyby, ostatní hlasy mu prezidentskou funkci zaručují, poznamenává agentura AP.
Po úterku jsou výsledky právně chráněny
Amerického prezidenta volí takzvaní volitelé, které vybírají na úrovni jednotlivých států voliči. Volitele formálně do jejich funkce potvrzuje guvernér daného státu po uzavření volebních výsledků a vyřešení všech případných povolebních sporů.
Jak budou volitelé v kolegiu volitelů hlasovat, určuje všeobecné hlasování – letos šli Američané k urnám 3. listopadu. Teoreticky ale mohou státní reprezentace výsledek voleb ignorovat a nominovat volitele vlastní, kteří by mohli hlasovat bez ohledu na listopadové výsledky.
Pokud by tak státní legislativa učinila, měl by stát de facto dva vzájemně si konkurující výsledky voleb. Kongres, který oficiálně sčítá zisky jednotlivých kandidátů a vyhlašuje vítěze, by se pak musel rozhodnout, které z výsledků uzná.
Federální zákony přijaté v reakci na volební spory z 19. století však státům garantují, že když své výsledky uzavřou dříve než šest dní před hlasováním sboru volitelů, musí Kongres přijmout hlasy těch volitelů, které nominoval tamní guvernér. Tento termín vyprší v úterý. Státy nemusí nutně posvětit svůj výběr volitelů do tohoto data, pokud tak ale učiní, získají jejich výsledky přidanou právní ochranu. Drtivá většina z nich se proto snaží termínu držet.
Volitelé se sejdou v jednotlivých státech 14. prosince. Šance, že by jejich hlasování dopadlo jinak, než se očekává, je přitom v podstatě nulová. Ačkoliv se v téměř všech amerických volbách objevilo několik „neloajálních“ volitelů, nikdy nepromluvili do konečného výsledku. Velká většina států také zavedla zákony, jež volitelům zakazují hlasovat jinak, než původně slíbili. Legitimitu těchto norem navíc letos posvětil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud USA.
Až volitelé ve státech odhlasují, výsledky odešlou do Kongresu, který na společné schůzi naplánované na 6. ledna oficiálně hlasy sečte a vyhlásí vítěze voleb. Nový prezident se funkce ujme na inauguraci 20. ledna. Podle výsledků voleb si Biden zajistil celkem 306 volitelů proti Trumpovým 232.
