Éra čínské pandí diplomacie se Spojenými státy končí. Trojice šelem z washingtonské zoo se přestěhovala zpět do Číny. O měsíc dříve, než se očekávalo, a jen pár dnů před setkáním prezidentů obou zemí. Skončila desetiletá nájemní smlouva s čínskou vládou, která byla už jednou prodloužená. Spojené státy a Čína spolupracují na chovu a ochraně ohroženého druhu od 70. let.
Diplomatická mise Tien-Tiena, Mej Xiang a jejich mláděte končí se smlouvou o pronájmu. Vlast je povolává zpět. „Je to okamžik smutku, ale také okamžik radosti, protože slavíme úspěch nejdéle trvajícího programu ochrany jediného druhu na světě,“ poznamenala ředitelka Smithsonian's National Zoo and Conservation Biology Institute Brandie Smithová.
Ani leckteré celebrity se netěší takové pozornosti. Nástup do pandího expresu přenášely televize živě, devatenáctihodinový let trojici pand zpříjemnila cukrová třtina, ovoce či sušenky z listí. „S letenkou v první třídě se pandy mohou pohybovat po výběhu, jíst bambus a hrát si s hračkami,“ popsala viceprezidentka FedExu Gina Adamsová.
Na sociálních sítích se Číňané radují. Podle některých byli medvědi v cizině moc dlouho a na stanici v Čcheng-tu, která se rozmnožováním a ochranou zabývá, o ně bude postaráno lépe. „Vítáme rodinu Mej Siang. Pandy velké jsou vzácná a ohrožená zvířata, která milují lidé na celém světě, a jsou posly přátelství pro kulturní výměnu mezi Čínou a USA,“ okomentoval přesun mluvčí čínské diplomacie Wang Wenbin.
Chundelatá diplomacie
Pro Američany to bylo smutné loučení. Pár byl ve Washingtonu přes dvacet let a vyrostla s ním jedna generace. První pandu dostala washingtonská zoo po historické návštěvě amerického prezidenta Richarda Nixona v Pekingu v roce 1972.
Už před časem Čína stáhla pandí diplomaty ze San Diega a Memphisu a pracuje na návratu i těch posledních v Atlantě. Peking nikdy jasně neřekl, proč smlouvy neprodloužil, ale čínsko-americké vztahy nezažívají právě nejlepší časy. Za pár dní se v San Franciscu sejdou prezidenti obou zemí a výsledek může mít vliv i na pandy.
Čína je pronajímá zemím, s nimiž má přátelské vztahy. Ty tak přispívají na nástroj, kterým Peking prosazuje takzvanou měkkou sílu v diplomacii. Pár pand vyjde zhruba na pětadvacet milionů korun ročně. Pro některé zoologické zahrady je to moc – například Finsko je možná bude muset vrátit předčasně.
