Pražská zoologická zahrada představila podobu expozice pand velkých – jak vítězný projekt, tak i soutěžní návrhy. Získat pandy přitom nebude nijak snadné, žádost o ně musí podepsat vždy hlava státu, který o ně usiluje.
Čínská pandí diplomacie: má staleté kořeny a funguje skvěle po celém světě
Čína chápe ohrožené pandy jako jeden ze symbolů země a jejich zapůjčení vždy pečlivě zvažuje. Tato zvířata téměř nikdy neprodává ani nedaruje, vždy je jen zapůjčuje, a to za velmi přísně stanovených podmínek, jejichž porušení rychle trestá.
Pro diplomatické využívání pand, které je velmi rozsáhlé, se vžilo označení pandí diplomacie. Panda se v ní stává symbolem čínské náklonnosti – a mnohdy jde o symbol značně silný.
- Nevyššího věku se dožila panda Jia Jia v Hongkongu. Utratili ji letos v říjnu - měla 38 let.
Když roku 1992 slavily Čína a Japonsko dvacáté výročí obnovení diplomatických vztahů mezi zeměmi, symbolizovala toto smíření výměna samečka a samičky pand velkých. Japonsko tehdy předalo Číně tříletou samičku Jou-jou výměnou za čínského „panďáka“ Ling-linga. Čínský sameček od té doby dělal společníka pětileté pandě Ton-ton, která bydlí v tokijské zoo. Tato pandí diplomacie funguje mezi oběma zeměmi již celých 20 let. První pár pand velkých věnoval Peking Japonsku v roce 1972, kdy obě země normalizovaly vztahy.
Podobně se staly pandy symbolickým ukončením nepřátelství mezi Čínou a Tchaj-Wanem. V květnu roku 2005 nabídl Peking ostrovu, který Čína téměř šest desítek let označuje za svou vzbouřeneckou provincii, dvě pandy velké. Dva roky trvalo, než se Tchaj-wan rozhodl je přijmout – teprve pak dostala zoologická zahrada v tchajwanském hlavním městě Tchaj-peji od vlády dovozní povolení na pandí pár jménem Tchuan Tchuan a Jüan Jüan. Jména pand, přečtou-li se za sebou, znamenají v čínštině „sjednotit“.
Jak funguje pandí diplomacie
Pandí diplomacie není pro Čínu novinkou. Již v 70. letech byli chránění medvídci součástí darů například pro Spojené státy, Japonsko nebo Británii. Peking už párky pand věnoval coby symbolické dary taky do Severní Koreje či bývalého Sovětského svazu.
Pandí diplomacie má však ještě starší dějiny – první zmínky o ní pocházejí ze sedmého století našeho letopočtu, kdy Čína darovala dvě pandy Japonsku.
Reportáž: Pavilon pand a ledních medvědů vyjde na 350 milionů (zdroj: ČT24)
Moderní pandí diplomacie ale vznikla v padesátých letech dvacátého století jako součást zahraniční politiky Mao Ce-tunga. Ten chápal Čínu jako světovou velmoc podobně silnou jako Sovětský svaz a Spojené státy.
Místo, aby „bojoval oběma pěstmi“, věnoval se předseda Mao spíše snaze vycházet s oběma mocenskými bloky co nejlépe. Čínská diplomacie tehdy správně rozeznala, že svět po pandách velkých šílí. Do USA se totiž pandy dostaly poprvé roku 1936, roku 1958 se první panda dostala do londýnské zoo – stala se tak populární, že si ji jako vzor vzali autoři slavného loga organizace World Wildlife Fund založené roku 1961.
Čínská diplomacie pandy darovala v rámci zlepšování diplomatických vztahů velmi spravedlivě. Tu první dala roku 1965 Sovětskému svazu a Severní Koreji. Další dvě pandy putovaly do Spojených států roku 1972 a do Velké Británie roku 1974.
V letech 1957 až 1983 tímto způsobem věnovala Čína celkem 24 pand devíti státům – vždy jako „ambasadory dobré vůle“. Protože se pandy v zajetí extrémně špatně rozmnožují, byly vždy velmi vzácné a jako dar značně cenné.
Změny za Tenga
Když se k moci v Číně dostal roku 1978 Teng Siao-pching, prošla změnou nejen ekonomická orientace státu, ale také pandí politika. Pandy přestaly být pouze mírovými ambasadory, ale staly se také cestou k zisku. Státní kapitalismus vedl ke vzniku zvláštních ekonomických zón a tento přístup se odrazil i v modelu pronájmu pand. Některé důležité světové zoologické zahrady dostaly možnost pandy si pronajmout, většinou za sumu v řádu milionu dolarů. Zpočátku byly pronájmy vždy na měsíční intervaly, později se přešlo na rozumnější a vůči zvířatům citlivější model ročních nebo několikaletých pronájmů.
Částky za pronájem jsou sice značně vysoké, Čína ale zdůrazňuje, že tyto finance jdou na záchranu pand v zemi.
Roku 2008 zasáhlo Čínu silné zemětřesení, které mimo další škody značně poškodilo pandy – jednak tím, že zničilo asi čtvrtinu území, na němž pandy žijí, ale také tím, že přišlo právě v době, kdy jsou samice pand plodné.
Jak poškození infrastruktury, tak snaha „nemít všechna vejce v jednom košíku“ vedla Čínu k větší snaze, aby se pandy chovaly ve více zoologických zahradách po celém světě. Jednak se prodloužily stávající pronájmy, ale také se začaly pandy nabízet důležitým obchodním partnerům Číny. Tímto způsobem dostaly do pronájmu pandy Japonsko, Skotsko, Kanada, Francie a Singapur.
Velmi často jsou tyto zápůjčky spojené s uzavřením důležitých obchodních kontraktů – většinou výhodných pro Čínu.
Cena za pandu
Cena pronájmu může být značně vysoká, ale ještě vyšší jsou náklady na chov pandy. Jde o zvířata citlivá a náročná zejména na potravu. Pandy zkonzumují obrovské množství bambusu, který je třeba buď dovážet, anebo pěstovat lokálně.
Na druhou stranu je nezpochybnitelné, že pandy jsou magnetem na návštěvníky – jde o zvíře natolik oblíbené, že zoologické zahrady, které je získají, přitahují pozornost a jejich návštěvnost stoupá.
GALERIE
Mláďata pandy
Ve všech smlouvách o pronájmu pand je zakotvené penále 500 tisíc dolarů, pokud panda zahyne chybou chovatele. Pokud se narodí mládě, automaticky připadá Číně. Už se také stalo, že tato mláďata byla využita jako politický nástroj: když se chtěl roku 2010 setkat americký prezident Obama s dalajlamou, odvezli si čínští diplomaté dvě mláďata pand velkých ze Spojených států předčasně do vlasti.