Kalifornští biologové poprvé vysvětlili, proč mají pandy černé brýle

Teorií o pandích skvrnách už vzniklo mnoho – nyní ale přišli vědci s vysvětlením podpořeným velkou poctivou studií.

Jedním z důvodů, proč je panda velká tak populární zvíře, jsou její nápadné skvrny. Černé uši a „maska“ kolem očí na výrazně světlém obličeji, k tomu tmavé končetiny proti jasně bílému torzu. Lidskému oku se tato výrazná kombinace samozřejmě líbí, ale vědci si s evolučním významem takového zbarvení lámali hlavy desítky let.

Teoretických vysvětlení nabídli celou řadu: tato barevná kombinace by mohla být varováním, jako černo-bílé pruhy u skunka, ale také kamufláž, regulace tepla, sloužit by ale mohla i ke komunikaci nebo ochraně očí.

Skupina vědců z kalifornských univerzit zveřejnila v odborném časopise Behavioral Ecology studii, v níž se pokusili najít odpověď. Srovnali v ní srst pandy se srstí 195 druhů suchozemských šelem a 39 poddruhů medvědů. Pak srovnávali vzory a barvu srsti s tím, v jakých podmínkách tato zvířata nejčastěji žijí a jak vypadá jejich „sociální“ život.

Biologové nenašli žádné spojení mezi tělesnou teplotou zvířete a barvou srsti, neexistuje podle nich ani asociace mezi černými skvrnami kolem očí a intenzitou slunečního světla. Naopak se jim ale podařilo popsat korelaci mezi světlou barvou srsti a intenzitou sněhové pokrývky. To naznačuje, že pandy si bílou srst vyvinuly jako jistý druh maskování ve sněhu.

7 minut
Rozhovor se šéfem pražské zoo nejen o pandách
Zdroj: ČT24

Pandy žijí ve výjimečné zóně pralesů, které jsou ale často sezonně zasněžené. Pandy se tedy musí bránit před dvěma typy predátorů – jednak před těmi, kteří loví na sněhu, a také takovými, kteří loví v temných lesích. Černé skvrny tedy pandy chrání před pralesními nepřáteli. Vědci došli k závěru, že komické pandí zbarvení je kompromisem, aby mohly přežívat v obou zónách.

Nečekané však je, že skvrny na obličejích pand mají zřejmě úplně jiný původ. Studie naznačuje, že „černé brýle“ i uši slouží pro komunikaci – z analýzy vyplývá, že druhy zvířat s kontrastními barvami na tváři a uších bývají agresivní a divoké. Pandy tím mohou potenciálním konkurentům naznačovat, že se s nimi nevyplatí dostat do konfliktu.

Skvrny kolem očí pak mají ještě jeden účel: jsou exemplář od exempláře odlišné; podle vědců jsou tedy označením individuality – pandy jsou podle jejich tvaru a velikosti schopné rozeznat jednu od druhé. Skvrny se při rozevření očí navíc opticky zvětšují, takže pandy vypadají ještě agresivněji. Tuto teorii podporuje i fakt, že když nechtějí vypadat divoce, zakrývají si oči předními packami.

Pandy už nejsou ohrožené

Po desítkách let usilovné práce především čínských ochránců zvířat vyjmul v září roku 2016 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) z listu ohrožených zvířat pandu velkou. Podle posledních údajů žije na planetě 1864 dospělých pand.

2 minuty
Pandám ve Vídni se daří - i díky české péči
Zdroj: ČT24

Panda velká nově spadá do kategorie „zranitelných“ zvířecích druhů. Celkový počet pand včetně mláďat není znám, experti ale odhadují populaci na 2060 zvířat. „Výsledky národních výzkumů naznačují, že předchozí pokles populace byl zastaven a počet zvířat se začal zvyšovat,“ uvedl v nové zprávě IUCN. „Ukazuje se, že snahy čínské vlády na zachování tohoto druhu jsou účinné,“ dodal svaz.

Ten přitom varuje, že současný trend nemusí mít dlouhého trvání. Předpokládá se totiž, že změny klimatu připraví během dalších 80 let pandy o třetinu oblastí s bambusy, jimiž se tato zvířata živí. IUCN proto apeloval na Peking, aby dbal na lepší ochranu lesů. „Když jde do tuhého, Číňané odvedli s pandami opravdu dobrou práci,“ podotkl primatolog a generální ředitel společnosti Wildlife Conservation Society John Robinson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 16 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 17 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 18 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 20 hhodinami
Načítání...