Teorií o pandích skvrnách už vzniklo mnoho – nyní ale přišli vědci s vysvětlením podpořeným velkou poctivou studií.
Kalifornští biologové poprvé vysvětlili, proč mají pandy černé brýle
Jedním z důvodů, proč je panda velká tak populární zvíře, jsou její nápadné skvrny. Černé uši a „maska“ kolem očí na výrazně světlém obličeji, k tomu tmavé končetiny proti jasně bílému torzu. Lidskému oku se tato výrazná kombinace samozřejmě líbí, ale vědci si s evolučním významem takového zbarvení lámali hlavy desítky let.
Teoretických vysvětlení nabídli celou řadu: tato barevná kombinace by mohla být varováním, jako černo-bílé pruhy u skunka, ale také kamufláž, regulace tepla, sloužit by ale mohla i ke komunikaci nebo ochraně očí.
GALERIE
Malá panda se stala miláčkem Ameriky
Skupina vědců z kalifornských univerzit zveřejnila v odborném časopise Behavioral Ecology studii, v níž se pokusili najít odpověď. Srovnali v ní srst pandy se srstí 195 druhů suchozemských šelem a 39 poddruhů medvědů. Pak srovnávali vzory a barvu srsti s tím, v jakých podmínkách tato zvířata nejčastěji žijí a jak vypadá jejich „sociální“ život.
Biologové nenašli žádné spojení mezi tělesnou teplotou zvířete a barvou srsti, neexistuje podle nich ani asociace mezi černými skvrnami kolem očí a intenzitou slunečního světla. Naopak se jim ale podařilo popsat korelaci mezi světlou barvou srsti a intenzitou sněhové pokrývky. To naznačuje, že pandy si bílou srst vyvinuly jako jistý druh maskování ve sněhu.
Rozhovor se šéfem pražské zoo nejen o pandách (zdroj: ČT24)
Pandy žijí ve výjimečné zóně pralesů, které jsou ale často sezonně zasněžené. Pandy se tedy musí bránit před dvěma typy predátorů – jednak před těmi, kteří loví na sněhu, a také takovými, kteří loví v temných lesích. Černé skvrny tedy pandy chrání před pralesními nepřáteli. Vědci došli k závěru, že komické pandí zbarvení je kompromisem, aby mohly přežívat v obou zónách.
Nečekané však je, že skvrny na obličejích pand mají zřejmě úplně jiný původ. Studie naznačuje, že „černé brýle“ i uši slouží pro komunikaci – z analýzy vyplývá, že druhy zvířat s kontrastními barvami na tváři a uších bývají agresivní a divoké. Pandy tím mohou potenciálním konkurentům naznačovat, že se s nimi nevyplatí dostat do konfliktu.
Skvrny kolem očí pak mají ještě jeden účel: jsou exemplář od exempláře odlišné; podle vědců jsou tedy označením individuality – pandy jsou podle jejich tvaru a velikosti schopné rozeznat jednu od druhé. Skvrny se při rozevření očí navíc opticky zvětšují, takže pandy vypadají ještě agresivněji. Tuto teorii podporuje i fakt, že když nechtějí vypadat divoce, zakrývají si oči předními packami.
Pandy už nejsou ohrožené
Po desítkách let usilovné práce především čínských ochránců zvířat vyjmul v září roku 2016 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) z listu ohrožených zvířat pandu velkou. Podle posledních údajů žije na planetě 1864 dospělých pand.
Pandám ve Vídni se daří - i díky české péči (zdroj: ČT24)
Panda velká nově spadá do kategorie „zranitelných“ zvířecích druhů. Celkový počet pand včetně mláďat není znám, experti ale odhadují populaci na 2060 zvířat. „Výsledky národních výzkumů naznačují, že předchozí pokles populace byl zastaven a počet zvířat se začal zvyšovat,“ uvedl v nové zprávě IUCN. „Ukazuje se, že snahy čínské vlády na zachování tohoto druhu jsou účinné,“ dodal svaz.
Ten přitom varuje, že současný trend nemusí mít dlouhého trvání. Předpokládá se totiž, že změny klimatu připraví během dalších 80 let pandy o třetinu oblastí s bambusy, jimiž se tato zvířata živí. IUCN proto apeloval na Peking, aby dbal na lepší ochranu lesů. „Když jde do tuhého, Číňané odvedli s pandami opravdu dobrou práci,“ podotkl primatolog a generální ředitel společnosti Wildlife Conservation Society John Robinson.