Jak bude vypadat expozice pand velkých, ukázali představitelé pražské zoologické zahrady. Má přinést zvířatům ideální podmínky.
Zoologická zahrada v Praze dnes představila podobu nových expozic pro pandy velké a lední medvědy, návrhy vzešly z architektonické soutěže.
Pavilon Arktida pro lední medvědy plánuje zoo zřídit v klimaticky příznivější severozápadní části zahrady. Největším lákadlem má být podvodní tunel, který návštěvníkům umožní pozorovat lední medvědy, jak plavou a potápějí se. Celkové náklady budou zhruba 150 milionů korun.
Na místě nynější expozice pro lední medvědy chce zoo vybudovat nový pavilon pro pandy velké či langury čínské za 200 milionů korun. Součástí areálu bude čínská restaurace s výhledem na Prahu, řekl novinářům ředitel zoo Miroslav Bobek.
Pokud vše půjde podle předpokladů, mohlo by být stavební povolení pro nové pavilony vyřízené do konce roku 2019. Nelze však vyloučit možné odklady, které již potkaly například chystaný pavilon goril kvůli sporům s městskou částí Troja. Bobek očekává, že poté, co pražský magistrát zamítl odvolání Troje proti stavbě pavilonu, se městská část obrátí na soud, a výstavba se tak znovu oddálí. Zoo chce přestěhovat gorily z dolní části zahrady ohrožené povodněmi do bezpečnější lokality.
Expozice Arktida se stane domovem ledních medvědů, tuleňů a severských druhů ptáků. Bude v místě dnešního výběhu kopytníků v severní části zoo. Největším lákadlem areálu má být podvodní tunel. V současnosti lední medvědi obývají zařízení, které je staré více než 80 let, navíc na jednom z nejteplejších svahů zoo. Nové prostory přinesou větší komfort zvířatům i návštěvníkům, uvedl Bobek.
Pandí expozice přinesou zvířatům pohodu
Pandy velké, o jejichž zapůjčení již delší dobu jedná Česká republika s Čínou, mají najít azyl v novém komplexu s venkovními výběhy a vnitřní expozicí. K ochlazení bude sloužit brouzdaliště a potok, ve výběhu bude také dostatek trávy a vegetace, která umožní udržet chladnější mikroklima. Vítězný návrh počítá i se šplhacími konstrukcemi a kmeny pro langury čínské. Pokud by se pražské zoo nepodařilo od Číňanů pandy získat, budou v pavilonu bydlet jiní asijští medvědi. „Ale panda velká je panda velká,“ dodal Bobek.
Jak získat pandu: práce politická
Ještě před několika roky přitom Bobek myšlenku na koupi pand odmítl. Když se ho v chatu serveru iHned čtenáři ptali, co by řekl na pandy v Praze, odpověděl: „O pandy velké ani nemáme v úmyslu usilovat… Jsou relativně blízko, ve Vídni, a myslím, že jejich cena i náklady na jejich chov by nám spolykaly prostředky na jiné projekty. Jak doufám, stejně zajímavé.“
V únoru roku 2015 pak Bobek veřejnosti představil svůj záměr získat pandy pro pražskou zoo – letos na jaře už jednal se zástupci čínských zoologických zahrad o oboustranné spolupráci. „Jednali jsme tam o spolupráci pekingské zoo, potažmo takových těch dobrých čínských zoo s evropskou asociací, což je strašně dobrá zpráva,“ uvedl. „Umožní to výměnu zvířat – jak získávání zvířat z Číny do Evropy, tak posílání z Evropy do Číny, což třeba v případě goril já bych považoval za opravdu skvělé, protože je přetlak samců, je snaha je kastrovat, ale to se mi moc nelíbí. A když by byli v dobrých podmínkách třeba v Pekingu, tak je to prostě ideální,“ podotkl Bobek.
Záměr získat pandu pro Česko deklaroval před dvěma lety ministr financí Andrej Babiš (ANO). Původně o ni chtěl obohatit svůj zoo-park na farmě Čapí hnízdo, v únoru 2015 ale na svém Twitteru napsal, že lenivého savce hodlá pomoct získat pro pražskou zoologickou zahradu.
„O pandy bychom stáli. Je to ale zatím jen úvaha, která podléhá schválení, potřebuje vlastní rozpočet. Zásadní bude postoj magistrátu,“ reagoval tehdy v rozhovoru pro server Hlídací pes ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
O krok blíž vzácnému zvířeti se Praha přiblížila loni v březnu, když Babišova stranická kolegyně a metropolitní primátorka Adriana Krnáčová se svým pekingským protějškem podepsala memorandum o spolupráci v oblasti turistiky – a právě zoologických zahrad.
Souběžně s tím zažádala o zápůjčku dvou zvířat, o čemž na konci srpna spolu s Bobkem vyjednávala přímo v Pekingu. Nyní pražská zoo představila plány prostředí, ve kterém by chtěla čínské pandy chovat.
Proč právě panda?
Panda velká je jedním z nejznámějších zvířat, stala se symbolem Číny i ochrany ohrožených druhů po celém světě. Po staletí bylo její postavení mezi šelmami nejasné – nyní je považována za zástupce čeledi medvědovitých a jejím nejbližším příbuzným je zřejmě jihoamerický medvěd brýlový.
Nápadné černobílé zbarvení pandy velké je mezi velkými savci unikátní, stejně neobvyklá je i její strava. Pandy žijí v šesti pohořích v oblastech Sichuan, Gansu a Shaanxi, v nadmořských výškách od 1200 do 4100 metrů nad mořem. Najdeme je zde v lesních porostech, kde je podrost tvořen různými druhy bambusů. Vyskytují se na svazích nevhodných k obdělávání, preferují mírně svažitá a vlhká místa.
Téměř výlučnou potravou pand jsou právě bambusy – konzumují jich až 60 druhů. Přednost dávají druhům s vyšším podílem bílkovin a menším množstvím vlákniny. V období pravidelného hromadného odumírání bambusů se snaží živit i jinou rostlinnou stravou, včetně například zemědělských plodin. Při přijímání potravy pandy sedí a přidržují si stonky bambusu přední končetinou, kterou pro to mají modifikovanou. Jedna ze záprstních kůstek (takzvaný sezamoid) u nich funguje jako šestý prst nazývaný falešný nebo pandin palec.
Pandy jsou samotářské, obvykle obývají území o rozloze asi 5–15 kilometrů čtverečních. Od března do května se setkávají samci a samice a dochází k páření. Samice pak rodí po březosti o délce 3–5,5 měsíce jedno nebo dvě mláďata, z nichž vychovávají pouze prvorozené, které je doprovází zhruba dva roky.
Ohrožené – ale už méně
Populace pandy velké na konci minulého století dosáhla hranice, kdy byla zařazena do červeného senamu IUCN do kategorie ohrožený duh. Díky masivnému ochranářskému úsilí, které potlačilo pytláctví a zejména způsobilo rozvoj přirozeného prostředí pandy, je od první dekády našeho století trend populace vzrůstající, takže v roce 2016 mohla být panda překlasifikována do kategorie zranitelný druh, což je dokladem efektivity její ochrany v Číně.
Záložní populace pand v čínských zoologických zahradách dosahuje více než 425 jedinců. Pandy se zde daří odchovávat, včetně druhých mláďat z vrhu, jež by normálně nepřežila. Chovatelé toho dosahují přikrmováním mláďat a jejich pravidelnou výměnou u matky. V zoo mimo Čínu žijí pandy jen ve třinácti státech, z toho v Evropě zatím pandu velkou chová jen šest zoologických zahrad.
