Možnost zápůjčky pand velkých do pražské zoologické zahrady je zase o něco reálnější. O spolupráci pražské a pekingské zoologické zahrady jednali na návštěvě Číny primátorka hlavního města Adriana Krnáčová i ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Nejde přitom jen o pandu, z Číny by pražská zoo mohla získat i langury čínské, takzvané zlaté opice. Opačným směrem pak zamíří koně Převalského, kteří by měli posílit chov ve volné přírodě v Džungarské pánvi.
O pandách pro Prahu vyjednávají v Číně šéf zoo i primátorka
Podle v Číně podepsané smlouvy má pekingská zoo té pražské poskytovat rady k chovu zapůjčených pand. Naopak na cenu zápůjčky řeč ještě nepřišla. Hovoří se milionu dolarů, což je ovšem čátka pro americké zoologické zahrady. Těm evropským se daří vyjednat spíše nižší cenu.
Transport z Číny do Česka přitom podle Bobka pandu neohrozí. „Každý transport je pro zvíře nějak zatěžující, ale trval by do deseti hodin. Je to ten nejmenší problém, který se pandy týká,“ uvedl ředitel zoologické zahrady. Pražská zoo v současné době shromažďuje podklady pro architektonickou soutěž na nový výběh.
7 minut
Bobek: Spolupráce s Čínou se týká pand, ale i koně Převalského či langurů čínských
V divoké přírodě žije přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. Panda velká patří přesto mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.
Čínská „pandí diplomacie“
Chráněnou pandu velkou má v současnosti ve svém chovu dvaadvacet zoologických zahrad, tu nejbližší si mohou prohlédnout návštěvníci zahrady ve vídeňském Schönbrunnu. Černobílého medvěda Čína vždy jen pronajímá a v souvislosti s tím se hovořilo přímo o „pandí diplomacii“, čili věnování zvířete coby strategickém partnerském gestu.
obrázek
Pandy od Mao Ce-tunga dostal například americký prezident Richard Nixon, když začátkem sedmdesátých let začaly Spojené státy akceptovat komunistickou Čínu (na úkor ostrovního Tchaj-wanu, jenž se rovněž hlásí k tradici čínské státnosti).
V roce 2007 sice čínské úřady pro ochranu životního prostředí rozhodly, že tradice pandí diplomacie končí a zvířata opustí zemi jedině kvůli rozšíření chovu nebo vědeckému výzkumu – zájem Západu o populární medvědy to ale nijak neumenšilo. Příkladem může být berlínská zoologická zahrada, která chovala pandy až do úhynu posledního samce v roce 2012 (na důkaz přátelství je od Chua Kuo-fenga získal kancléř Helmut Schmidt).
obrázek
Loni kancléřka Angela Merkelová oznámila, že Čína a Německo otevřely rozhovory o zápůjčce dvou nových pand pro Spolkovou republiku – a komentátoři tehdy hovořili o sbližování Berlína a Pekingu. Zápůjčky pand do Austrálie, Francie nebo Kanady se v minulosti pro změnu časově shodovaly s novými obchodními dohodami.
Pandu chce pro Česko Babiš
Záměr získat pro Česko pandu deklaroval počátkem loňského roku ministr financí Andrej Babiš (ANO). Původně o ni chtěl obohatit svůj zoo-park na farmě Čapí hnízdo, v únoru 2015 ale na svém Twitteru napsal, že lenivého savce hodlá pomoct získat pro pražskou zoologickou zahradu.
