Málokteré zvíře vzbuzuje tak rozporuplné reakce. Panda je zosobněním neohrabané roztomilosti, ale také velmi obratné čínské diplomacie. Černobílý medvídek jako emisar Pekingu možná zamíří i do pražské zoo.
Panda v Praze? Čína možná Česko odmění za lepší vztahy
Horizont ČT24: Pandy jsou trešničkou čínské diplomacie (zdroj: ČT24)
Před pár dny upoutaly pozornost světa záběry pandy z washingtonské zoo válející se ve sněhu. A právě ve Washingtonu žila i první panda, kterou Číňané v 70. letech Američanům darovali. Nebyla jen novým přírůstkem do zoo, ale symbolizovala nové - lepší - vztahy.
Totéž by platilo i pro případ Česka. „Jedu do Číny proto, abych podepsala partnerství s Pekingem. Zcela jistě budeme diskutovat i na toto téma,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová.
Pražská zoo už má i vymyšleno, kam by případně pandy umístila. Do budoucna má totiž vzniknout nový pavilon pro lední medvědy, a tak by návštěvníci pandy mohli vídat právě v místech nynějšího výběhu pro lední medvědy. „O pandu stojíme. V tuto chvíli ale nejde ani tak o získání pand a financování jejich chovu, ale o výstavbu nového objektu,“ dodává ředitel zoo Miroslav Bobek.
Za ochotou Číny zapůjčit Praze pandu je zřejmě zlepšení vzájemných vztahů, které měly rozvíjet i návštěvy prezidenta Zemana a dalších politiků.
Panda
Pronájem pandy není levná záležitost
Světové zoologické zahrady mají pandy jen v pronájmu a platí za ně nemalé částky. Pár může stát až milion dolarů ročně, i když dohody jsou různé. Navíc náklady na chov jedné pandy se pohybují v pětinásobcích nákladů na chov slona.
Peking má ve světě kolem padesátky medvědů. Vysílá je do zemí, s nimiž podepsal významnou obchodní a investiční dohodu. Všechna mláďata, která se „pronajatým“ pandám narodí, ale patří Pekingu a musí se do Číny vrátit.
Pandí diplomacii odstartoval Mao Ce-tung v zájmu strategických partnerství. Panda se dá získat stejně jako ztratit. Před pěti lety přišly Spojené státy o dvě v Americe narozená mláďata, když se Barack Obama sešel s dalajlámou.