Zemřel George Shultz, bylo mu sto let. Jako ministr působil v Nixonově i Reaganově vládě

3 minuty
Horizont ČT24: Zemřel George P. Shultz, americký ministr vlád Nixona i Reagana
Zdroj: ČT24

Zemřel bývalý americký ministr práce, financí a později i šéf diplomacie George P. Shultz. Bylo mu 100 let, informovala agentura AP.  Za vlády prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech se zasazoval o zlepšení vztahů se Sovětským svazem a usiloval o mír na Blízkém východě. Předtím v kabinetu Richarda Nixona vedl ministerstvo práce a financí. Zemřel v sobotu ve svém domě v kampusu Stanfordovy univerzity, uvedl think tank Hoover Institution, jehož byl členem.

Za svou dlouhou politickou kariéru Shultz vystřídal v republikánských vládách tři významné kabinetní posty. Byl ministrem práce a financí za vlády prezidenta Richarda Nixona a za Reagana byl šest let šéfem diplomacie. Byl nejstarším žijícím členem jakékoliv předchozí americké vlády.

Aktivní Shultz zůstal i v pozdějším věku, působil jako člen think tanku na Stanfordově univerzitě, psal knihy a vyjadřoval se k politice. Kritizoval například embargo vůči Kubě či brexit a prosazoval ochranu klimatu. Sté narozeniny oslavil loni v prosinci.

Shultz s Reaganem a Bushem starším
Zdroj: Barry Thumma/AP/ČTK

„Udělal svět lepším,“ míní Riceová

Shultz se narodil v New Yorku v roce 1920, vystudoval ekonomii a za druhé světové války sloužil u námořní pěchoty. V 50. letech zastával řadu akademických postů a byl ekonomickým poradcem vlády Dwighta D. Eisenhowera. Po návratu republikánů do Bílého domu s nástupem Nixona v roce 1969 byl jmenován ministrem práce a později se stal ministrem financí.

Zásadní roli měl Shultz v letech 1982 až 1989 za vlády Ronalda Reagana. Za svého působení v čele americké diplomacie podle BBC patřil k nejméně kontroverzním představitelům administrativy; utužoval kontakty se spojenci a navazoval komunikaci s nepřáteli.

Ve druhé polovině 80. let Shultz kultivoval vztahy s tehdejším sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem s cílem zmírnit studenou válku. Reagan a Gorbačov roce 1987 podepsali zásadní Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF).

Dokument, v němž se obě země bezprecedentně zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, byl součástí snahy ukončit závody ve zbrojení. Studená válka skončila o dva roky později a v roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz.

Bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová uvedla, že Shultz byl „velkým americkým státníkem“ a v každém slova smyslu skutečným patriotem. „Dějiny na něj budou pamatovat jako na člověka, který udělal svět lepším,“ řekla.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 20 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 21 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...