Zemřel bývalý americký viceprezident Dick Cheney

4 minuty
Horizont ČT24: Zemřel Dick Cheney
Zdroj: ČT24

Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George W. Bushe Richard „Dick“ Cheney. Uvedla to agentura Reuters a s odvoláním na politikovu rodinu také zpravodajský web stanice CNN. Cheney byl považován za šedou eminenci v pozadí řady klíčových rozhodnutí. Podle kritiků byl právě on jedním z hlavních iniciátorů války v Iráku, která začala na jaře roku 2003. V posledních letech byl kritikem prezidenta Donalda Trumpa.

Cheney se narodil v Nebrasce a do politiky vstoupil jako čerstvý doktor politických věd v roce 1969. Pracoval pro prezidenta Richarda Nixona, za Geralda Forda byl nejmladším personálním šéfem Bílého domu a byl ministrem obrany ve vládě George Bushe staršího.

Od konce sedmdesátých let zasedal dlouhodobě ve Sněmovně reprezentantů, kde proslul jako zastánce ultrakonzervativních postojů. Výjimku tvořil jeho relativně liberální postoj v otázce homosexuálních sňatků, kdy jedna z jeho dvou dcer se otevřeně hlásí k lesbické orientaci.

Cheney byl 46. viceprezidentem USA a sloužil po boku republikánského prezidenta George W. Bushe po dvě funkční období v letech 2001 až 2009. Bush ho před prezidentskými volbami v roce 2000 pověřil prověřováním potenciálních kandidátů na viceprezidenta. Jeho úkol však skončil tím, že Cheney sám složil přísahu jako číslo dvě v americké administrativě po boku nového prezidenta.

8 minut
Události, komentáře: Vzpomínka na Dicka Cheneyho
Zdroj: ČT24

Ačkoli karikatury vykreslovaly Cheneyho jako skutečnou hlavu státu, tak přesně nevystihují skutečnou dynamiku v Bílém domě, píše server CNN. Ten však připouští, že Cheney si v zákulisí během let 2001 až 2009 dokázal získat značný vliv.

Za jeho působení ve funkci už viceprezidentství nebylo pouhou ceremoniální funkcí, Cheney z něj vytvořil síť zákulisních komunikačních kanálů, z nichž ovlivňoval politiku vůči Iráku, terorismu, prezidentským pravomocím, energetice a dalším základním pilířům republikánské politické agendy, napsala agentura AP.

8 minut
Analytik Jan Macháček ke kariéře bývalého amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho
Zdroj: ČT24

Architekt války

Největší vliv měl Cheney v oblasti národní bezpečnosti, připomíná server The New York Times (NYT). Jako ministr obrany pomohl zorganizovat válku v Perském zálivu, která v roce 1991 úspěšně vyhnala irácké okupanty z Kuvajtu, a o deset let později sehrál vedoucí roli při reakci na teroristické útoky z 11. září 2001.

Aby zabránil budoucím útokům, prosazoval agresivní politiku zahrnující sledování bez soudního příkazu, zadržování osob a brutální výslechové metody. V roce 2003 prosadil invazi do Iráku s cílem svrhnout Saddáma Husajna, čímž dokončil práci ze svého předchozího funkčního období, ale tento krok vedl k několik let trvajícím konfliktům. CNN jej označuje za architektka „války proti terorismu“.

Kritici Cheneyho často zmiňovali jeho podnikatelskou minulost, kdy stál v letech 1995 až 2000 v čele naftařské firmy Halliburton. Texaská společnost byla opakovaně vyšetřována, přitom při obnově Iráku získala kontrakty v řádech miliard dolarů. Konflikt zájmů však Cheney odmítal, stejně jako obvinění, že jako viceprezident nadržoval mocné energetické lobby.

Cheney pokračoval v obhajování invaze do Iráku ještě dlouho po svém odchodu z úřadu v roce 2009. Často naznačoval, že úspěch vlády George Bushe ve snaze zabránit dalším teroristickým útoků na americké půdě po 11. září 2001 podnítil skepticismus Američanů vůči zahraničním konfliktům, připomněl server The Wall Street Journal.

Ačkoli Cheney nikdy nesloužil v armádě, pomohl znovu definovat americkou vojenskou politiku po pádu Berlínské zdi a konci studené války, píše NYT.

Kritika Trumpa

Po odchodu z Bílého domu zamířil na odpočinek, k politice se ale občas vyjadřoval i v pozdějších letech. Ostře například kritizoval politiku Baracka Obamy v Iráku a Afghánistánu. Cheney byl nicméně ze své strany do značné míry vyloučen kvůli své intenzivní kritice prezidenta Donalda Trumpa.

„Za 246 let existence naší země nebyl nikdo, kdo by představoval větší hrozbu pro naši republiku než Donald Trump,“ řekl Cheney v televizní reklamě pro svou dceru Liz Cheneyovou. „Pokusil se ukrást poslední volby pomocí lží a násilí, aby se udržel u moci poté, co ho voliči odmítli. Je to zbabělec,“ uvedl Cheney s odkazem na volby z roku 2020, v nichž Trump prohrál.

Po většinu svého dospělého života se Cheney potýkal s kardiovaskulárním onemocněním a přežil řadu infarktů. Po transplantaci srdce v roce 2012, kterou v rozhovoru v roce 2014 označil za „životní dar“, vedl plnohodnotný a aktivní život v penzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 7 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...