Generál chránil jaderné zbraně, aby je Trump nemohl použít, píše novinář Woodward v nové knize

Americký generál Mark Milley podnikl letos v lednu přísně tajnou akci, aby zabránil vykonat případný rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa k odpálení jaderných zbraní. V nové knize Peril (Nebezpečí či Riziko) o tom píšou legendární novinář Bob Woodward a veterán listu Washington Post (WP) Robert Costa. O obsahu knihy informovaly servery televize CNN a listu The New York Times.

Milley byl nejvyšším vojenským poradcem Trumpa a zároveň předsedou sboru náčelníků štábů (ve funkci je i nyní). Dospěl k názoru, že bývalý americký prezident po prohraných volbách  upadl do vážné duševní krize. „Křičel na úředníky a konstruoval si vlastní alternativní realitu o nekonečných volebních spiknutích.“

Dalším bodem, který přesvědčil Milleyho k akci, byly události 6. ledna, kdy radikální stoupenci Trumpa pronikli do sídla Kongresu. Mnozí pak tvrdili, že je k tomu podnítil svými projevy sám Trump.

Milley proto na 8. ledna svolal  tajnou schůzku ve své kanceláři v Pentagonu, aby přezkoumal postup při vojenském zásahu, včetně odpálení jaderných zbraní.

V rozhovoru s vysokými vojenskými představiteli, kteří mají na starosti Národní centrum vojenského velení (National Military Command Center, tedy „war room“ Pentagonu), jim Milley nařídil, aby bez jeho vědomí od nikoho nepřijímali rozkazy. 

„Nikdy nevíte, co je prezidentův spouštěcí bod,“ řekl tehdy Milley podle knihy svému kolegovi. 

Uklidňování Číny

Server listu The New York Times pak z knihy Woodwarda a Costy zmínil pasáže o tom, že Milley v posledních měsících Trumpovy vlády také dvakrát volal svému čínskému protějšku, aby ho ujistil, že Trump nemá v plánu zaútočit na Čínu ve snaze udržet se u moci a že Spojené státy nekolabují.

Americká rozvědka navíc podle knihy zjistila, že Číňané věřili, že Trump plánuje před volbami vojenský úder, aby vyvolal mezinárodní krizi. O ní by pak mohl tvrdit, že ji vyřešil. To by mu pomohlo porazit rivala v listopadových volbách a současného prezidenta Joea Bidena.

Milleyho také znepokojovala možnost, že jeden chybný krok může vést k zahájení boje mezi světovými supervelmocemi. Proto ujišťoval Peking, že Spojené státy neplánují útok na Čínu, napsal server listu The New York Times.

Třetí Woodwardova kniha o Trumpově prezidenství

Kniha je založena na více než 200 rozhovorech s přímými účastníky a svědky a vykresluje mrazivý obraz Trumpových posledních dnů v úřadu, píše server televize CNN. Je to už třetí Woodwardova kniha o Trumpově prezidentství - ve funkci byl od 20. ledna 2017 do 20. ledna 2021.

Dílo rovněž zahrnuje exkluzivní reportáže o událostech předcházejících 6. lednu a Trumpově reakci na průnik do Kapitolu. Obsahuje i nově odhalené detaily o Trumpově střetu v Oválné pracovně 5. ledna s jeho viceprezidentem Mikem Pencem. Woodward a Costa získali dokumenty, kalendáře, deníky, e-maily, zápisky ze schůzek, přepisy a další záznamy, uvádí CNN. 

Woodward o Trumpovi již dva bestsellery napsal. Jeden titul má název Strach: Trump v Bílém domě (Fear: Trump in The White House) a druhou knihu autor nazval Rage (Vztek), zmínila agentura ČTK.

V roce 1976 Woodward se svým tehdejším kolegou z WP Carlem Bernsteinem napsal bestseller Poslední dny (The Final Days) věnovaný závěrečným měsícům vlády prezidenta Richarda Nixona. Oba reportéři se předtím zasloužili o rozkrytí aféry Watergate, která ve finále vedla k Nixonově rezignaci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 3 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 4 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 11 hhodinami
Načítání...