Aféra Watergate

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Zjištění novinářů se dostanou k více lidem a filmaři se mohou inspirovat zajímavými a už hotovými příběhy. Takový závěr si slibuje první ročník summitu Floodlight od setkání investigativních žurnalistů a tvůrců spojených s filmovým a televizním průmyslem. Novináři, scenáristé či producenti se od 30. listopadu do 3. prosince sejdou v kolumbijské Cartageně. Pořádající organizace je inspirována mimo jiné Gabrielem Garcíou Margézem, jenž byl nejen spisovatelem, ale i novinářem. I bez summitu jsou ale skutečné kauzy pro hranou tvorbu zdrojem inspirace. Od aféry Watergate po Neskutečnou Annu.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy dal souhlas se zahájením procesu ústavní žaloby (impeachmentu) na demokratického prezidenta Joea Bidena. McCarthy uvedl, že Biden podle něj lhal americkému lidu o zahraničních aktivitách svého syna Huntera Bidena. Bílý dům odsoudil snahu o impeachment jako politicky motivovanou. Pravděpodobnost, že by proces došel až k samotnému soudnímu řízení v Senátu, je minimální.

Obvinění bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa ze spiknutí, uchovávání tajných materiálů a dalších přečinů nejprve společnost šokovala, současných 91 obvinění vůči Trumpovi už ale Američany tolik nevzrušuje. Píše to v analýze list The New York Times. Republikáni v reakci na nejnovější kauzu hovoří o politicky motivovaném stíhání a „honu na čarodějnice“, lídři Demokratické strany zase zdůrazňují rovnost všech Američanů před zákonem.

Aféra Watergate, která stála prezidentskou funkci Richarda Nixona, před padesáti lety změnila vztah americké veřejnosti s politiky, je přesvědčen profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Jak ale v Událostech, komentářích připomněla zakladatelka a ředitelka serveru Investigace.cz Pavla Holcová, pátrací žurnalistika má hlubší kořeny a její podoba se od Watergate zásadně proměnila.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý oznámila, že zahájí proces přípravy ústavní žaloby na šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Do podobné situace se dostali dosud jen tři prezidenti Spojených států, žádný ale nebyl sesazen. Celý proces může trvat řadu měsíců. Pravděpodobnost jeho úspěchu je nízká. Konečné slovo má totiž Senát, kde ho musí podpořit dvoutřetinová většina. Nyní v něm mají převahu Trumpovi republikáni.

Konspirační teorie existovaly vždy, opravdový boom těchto spikleneckých historek však začal až od letu Apolla 11 na Měsíc. Právě tehdy se ukázalo, že lidé jsou ochotní uvěřit i zcela neprokazatelnému tvrzení šířenému lidmi, kteří danému tématu vůbec nerozumí – stačí, když ho rozšiřují dostatečně hlasitě.

Washington – Přesně před 40 lety vyvrcholila ve Spojených státech aféra Watergate, když odstoupil prezident Richard Nixon. Skončil tak jeden z nevětších a neslavnějších skandálů v americké historii, který vedl mimo jiné k výraznému omezení pravomocí hlavy státu. Aféra přitom začala jako „třetiřadá vloupačka“, díky svědomité práci novinářů z deníku Washington Post však přerostla v rozsáhlý případ politické špionáže.