Zjištění novinářů se dostanou k více lidem a filmaři se mohou inspirovat zajímavými a už hotovými příběhy. Takový závěr si slibuje první ročník summitu Floodlight od setkání investigativních žurnalistů a tvůrců spojených s filmovým a televizním průmyslem. Novináři, scenáristé či producenti se od 30. listopadu do 3. prosince sejdou v kolumbijské Cartageně. Pořádající organizace je inspirována mimo jiné Gabrielem Garcíou Margézem, jenž byl nejen spisovatelem, ale i novinářem. I bez summitu jsou ale skutečné kauzy pro hranou tvorbu zdrojem inspirace. Od aféry Watergate po Neskutečnou Annu.
Za nápadem stojí organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) propojující investigativní novináře po celém světě. Zabývala se například případem ruského právníka Sergeje Magnitského, který obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací, sám byl ale krátce nato zatčen za daňové úniky a ve vazební věznici za nevyjasněných okolností zemřel.
Poukázala také na propojení dlouholetého (a dnes už bývalého) černohorského prezidenta a premiéra Mila Djukanoviče s organizovaným zločinem. Přičiněním OCCRP vypukla rovněž aféra Panama Papers, díky níž byly odhaleny masivní daňové úniky přes daňové ráje.
Gabo jako inspirace
Spoluorganizátorem akce je Gabo Foundation, založená nobelistou a asi nejznámějším představitelem magického realismu Gabrielem Garcíou Márquezem. Sídlí právě v Cartageně de Indias a její náplní je podpora kvalitní žurnalistiky v Latinské Americe.
„Přestože se Gabo proslavil spíše jako autor magického realismu, pracoval mnoho let jako novinář. Floodlight je inspirován myšlenkou, že audiovizuální vyprávění příběhů posiluje investigativní novinařinu ve veřejném zájmu a globálně rozšiřuje dopad těchto příběhů prostřednictvím kinematografie, což je další z velkých vášní našeho zakladatele,“ uvedl pro týdeník Variety zástupce nadace Jaime Abello Banfi.
Záměrem summitu Floodlight je „pěstovat symbiózu mezi investigativní žurnalistikou a hranou filmovou tvorbou“. Organizátoři míní, že novinářům můžou nové formáty a možnosti kinematografie pomoci šířit zjištění o organizovaném zločinu a korupci, zatímco pro filmaře jsou skutečné kauzy dobrým zdrojem témat a především propracovaných příběhů.
Linie mezi pravdou a fikcí
Natáčení podle skutečných událostí ale není bez úskalí. Například článek otištěný ve francouzském měsíčníku Esquire připomíná slova reportérky Florence Aubenasové. Francouzská novinářka – která mimochodem byla během pokrývání války v Iráku unesena a několik měsíců držena v zajetí – se vyjádřila k televiznímu seriálu Une Affaire française, v němž je líčen případ vraždy čtyřletého chlapce Grégoryho z roku 1984.
„Často přebíráme skutečné příběhy, v nichž je také otázka neviny a viny, právní otázky. O tom se nedá žertovat. Mluvíme o skutečných lidech, o právním postavení, ‚jsme vinni, nebo nevinni?‘ Tam musí být poměrně jasně nakreslené červené linie,“ míní Aubenasová. I z důvodu těchto otázek se do kolumbijského summitu zapojí také právníci.
Potíže s balancem mezi faktem a fikcí a jeho vnímání těmi, kterých se týká, dokládá například seriál Neskutečná Anna (Inventing Anna), který patří k současné produkci opírající se o novinářská zjištění.
Vychází z článku v New York Magazine, v němž novinářka Jessica Presslerová rozkrývá lži Anny Delveyové (ve skutečnosti Anny Sorokinové), která si jako údajná dědička obrovského jmění naklonila newyorskou smetánku. Společnost Netflix po uvedení seriálu zažalovala bývalá přítelkyně Delveyové Rachel DeLoache Williamsová. Tvrdila, že v seriálu byla nepravdivě zobrazena jako neetická, snobská a chamtivá.
Svého „dvojníka“ má v seriálu i autorka článku Jessica Presslerová. „Nebyla to věc, kterou jsem chtěla, ale chápu impuls, proč to chtěli udělat,“ uvedla v deníku Independent. Její postava funguje prý jako „průvodce“. Ostatně nebylo to poprvé, co ji na plátně někdo ztvárnil.
Její filmovou verzi potkají diváci i ve snímku Zlatokopky (Hustlers). Vznikl na základě jiného článku této novinářky a vypráví o striptérkách, které se rozhodnou vydělat na svých klientech z Wall Street. Postavu inspirovanou Presslerovou hraje Julia Stilesová, v příběhu o podvodnici Anně pak Anna Chlumsky.
Erin Brockovich
Setkání v Cartageně se má účastnit šestnáct novinářů z jedenácti zemí světa, jejich jména ale kvůli bezpečnosti organizátoři až do začátku akce tají. Kontakty a představy si předají s producenty i scenáristy se zkušenostmi z televizních projektů i hollywoodských filmů.
Dorazí třeba scenáristka dramatu Erin Brockovich Susannah Grantová. Snímek režiséra Stevena Soderbergha podle skutečného případu ponechal hrdince i její pravé jméno. Brockovichová, tehdy trojnásobná matka z Kalifornie, si získala velký respekt, když se začátkem devadesátých let pustila do sporu s plynárenskou a elektrárenskou firmou Pacific Gas and Electric Co.
Na základě úspěchu hromadné žaloby musela společnost zaplatit 333 milionů dolarů více než šesti stům obyvatelů kalifornského města Hinkley za to, že způsobila otravu vodních zdrojů šestimocným chrómem. Brockovichová se v dalších letech věnovala podobným sporům například ohledně úniků metanu či znečištění vod v Kalifornii. Ve filmu ji ztvárnila Julia Robertsová a za tuto roli získala svého prvního a zatím jediného Oscara.
Panama Papers a Neuvěřitelná
Soderbergh mimochodem o necelých dvacet let později v hraném filmu Prací automat, do něhož obsadil Meryl Streepovou či Garyho Oldmana, zpracoval už zmíněnou kauzu Panama Papers. Ta se na veřejnost dostala v roce 2016, kdy se reportéři německého deníku Süddeutsche Zeitung díky anonymnímu zdroji dostali postupně k více než jedenácti milionům dokumentů, které se týkaly zakládání společností v daňových rájích.
Za pomoci stovek kolegů a mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) pak postupně zjišťovali, jak byznys se schránkovými offshoreovými firmami funguje. Zjištění se dotýkaly fotbalové hvězdy Messiho, španělského režiséra Pedra Almodóvara či egyptského exprezidenta Husního Mubaraka.
K příběhům podle skutečné události se vrátila i scenáristka Susannah Grantová, když streamovací službě Netflix předložila scénář k seriálu Unbelievable (Neuvěřitelná). Vychází z článku, který vyšel v roce 2015 v rámci společného projektu neziskové organizace cílené na investigativní žurnalistiku ProPublica a zpravodajského The Marshall Project, který se zaměřuje na nespravedlnosti v trestní justici USA. Autoři za text obdrželi Pulitzerovu cenu. Seriál i článek zpracovává příběh mladé ženy dotlačené policisty k tomu, aby stáhla obvinění ze znásilnění.
Konec vlivných mužů
Pozvánku na summit dostal rovněž Graham Yost, jeden ze scénáristů Bratrstva neohrožených, tedy seriálu o americké 101. výsadkové divizi z druhé světové války, nebo producent Matias Mosteirín, který se podílel na vzniku dramatu The Revenant inspirovaném osudem lovce kožešin Hugha Glasse, jemuž se podařilo po napadení medvědem přežít v divočině, i když ho ostatní už skoro pohřbili.
V těchto případech jde sice o skutečné příběhy z historie, nicméně neopírající se o kauzy zviditelněné novináři. Takové má na kontě další z hostů, scenárista Charles Randolph. Je držitelem Oscara za Sázku na nejistotu podle knihy ekonomického novináře Michaela Lewise o splasknutí americké hypotéční bubliny, která miliony Američanů připravila o střechu nad hlavou, ale finančníkům, kteří vývoj na trzích očekávali, přinesla peníze.
Randolph se pustil také do Šokujícího odhalení (Bombshell). Snímek s Charlize Theronovou či Nicole Kidmanovou rozebírá obvinění Rogera Ailese, jenž vybudoval ze stanice Fox News jeden z nejvlivnějších amerických zpravodajských programů. Své křeslo byl nucen opustit poté, co ho někdejší moderátorka Gretchen Carlsonová obvinila ze sexuálního obtěžování.
Nelze nezmínit i kauzu producenta Harveyho Weinsteina. Události, které vedly k pádu vlivného muže Hollywoodu, zmapoval hraný snímek Když promluvila (She Said). Film vychází ze stejnojmenné knihy novinářek deníku New York Times Jodi Kantorové a Megan Twoheyové, které poprvé na Weinsteinovo zneužívání moci ukázaly.
Aféra Watergate změnila vnímání novinářů
Jednou z nejznámějších kauz, která otřásla americkou politikou a kterou pomohli rozkrýt novináři, je bezesporu aféra Watergate. „Vloupání do Watergate bylo jako nit čouhající z velké ponožky. A teprve když jsme za tu nit tahali dva roky, ukázalo se, že Bílý dům je centrem zločinu a korupce,“ řekl v roce 1997 na Kolumbijské univerzitě novinář Bob Woodward. Spolu s Carlem Bernsteinem tehdy jako mladí reportéři zpravodajsky kryli celou aféru.
Vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity z úřadování prezidenta Nixona – sledování a odposlouchávání osob z různých sfér či diskreditaci politických oponentů – financované z částečně ilegálních fondů. Aféra Watergate legitimizovala kontrolní roli médií v demokratické společnosti. Ve filmu ji popisují čtyřmi Oscary ověnčení Všichni prezidentovi muži. Novináře na plátně ztvárnili Dustin Hoffman a Robert Redford.
Summit Floodlight není prvním pokusem o propojení novinářů a filmařů. V roce 2020 například vydavatel francouzského časopisu Society uzavřel dohodu se společností Federation Entertainment, že bude spolufinancovat a adaptovat zjištění novinářů pro filmové plátno.
Žurnalisté se už podíleli na seriálu o Xavierovi Dupontovi de Ligonnès, podezřelého z vraždy své ženy a dětí. K tragédii došlo v roce 2011, Dupont je stále hledaný. Snímek o tomto případu byl dokumentární, v možnostech spolupráce je podle vyjádření vydavatele novin Francka Anneseho pro Le Monde ale i hraná adaptace investigativních textů.
