Podvodnice, rozhodl soud o Holmesové. Rozbory krve napálila i Kissingera

Nahrávám video
Události: Soud rozhodl o vině Holmesové
Zdroj: ČT24

Zakladatelka společnosti Theranos Elizabeth Holmesová, jež slibovala novátorské krevní testy, je podle rozhodnutí kalifornského soudu vinna z podvodu a spiknutí. Porotci se shodli na její vině ve čtyřech bodech obžaloby, v dalších čtyřech bodech je podle nich nevinná a ve třech bodech nedošli porotci ke společnému stanovisku. Za každý z bodů obžaloby jí hrozí až dvacet let odnětí svobody, pokuta 250 tisíc dolarů (5,5 milionu korun) a uhrazení způsobených škod, uvedla stanice CNN.

Verdiktem skončil čtyři měsíce trvající a americkými médii pozorně sledovaný proces, píše AP. Holmesová byla obžalovaná z podvodu vůči investorům, zákazníkům a pacientům, kterým tvrdila, že její technologie přinese revoluci v medicíně.

Obžaloba předvolala 29 svědků, včetně bývalých zaměstnanců Theranosu a bývalého ministra obrany USA, který ve firmě rovněž působil. Podle obžaloby Holmesová, která firmu založila ve svých devatenácti letech, věděla o nedostatcích použitých technologií a cíleně uváděla investory i klienty v omyl.

Holmesová během celého procesu trvala na své nevinně, poměrně nečekaně se také nechala předvolat jako svědek. Chyby a vinu přisuzovala zejména ostatním, píše CNN.

Firma slibovala testy z kapky krve

Společnost Theranos, která byla založena v roce 2003, vyvíjela technologii pro laboratorní analýzu, při které by místo klasických odběrů stačila jediná kapka krve.

Pochybnosti se objevily, když americký list The Wall Street Journal (WSJ) začal na podzim 2015 zveřejňovat sérii článků, ve kterých bývalí zaměstnanci tvrdili, že krevní testy prováděné Theranosem jsou nespolehlivé. Z podvodů byla obviněna zakladatelka firmy Elizabeth Holmesová a bývalý prezident společnosti Ramesh Balwani.

Hodnota společnosti Theranos se v roce 2014 odhadovala na zhruba devět miliard dolarů a Holmesová platila za nejmladší americkou miliardářku.

Velkou část ze zhruba devíti set milionů dolarů, kterými Theranos disponoval, poskytli investoři včetně mediálního magnáta Ruperta Murdocha či rodina někdejší americké ministryně školství Betsy DeVosové. Ve vedení společnosti před propuknutím aféry byli například bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger či exministr obrany James Mattis.

Kult osobnosti

Holmesová v devatenácti letech opustila Standfordskou univerzitu, aby na konci roku 2003 v Kalifornii založila Theranos. Slibovala revoluci ve zdravotnictví. Dlouho detaily o přístroji tajila, ve firmě si prý vybudovala přímo kult osobnosti. 

„Je to budíček pro celou Silicon Valley. Pro všechny podnikatele, kteří prohlašují něco, co není pravda nebo je zavádějící,“ komentovala rozsudek bývalá prokurátorka Michele Haganová. 

Masku sebevědomé vizionářky, ve své době nejmladší miliardářky USA, neodložila ani u soudu. Rozsudek přijala s klidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...