Selhání není zločin, hájí se zakladatelka Theranosu Holmesová. Za podvod jí hrozí 20 let

Zakladatelka společnosti Theranos Elizabeth Holmesová není padouch, nýbrž tvrdě pracující podnikatelka, jejíž projekt selhal. Takto obhájce Lance Wade v úvodní řeči popsal svou klientku obžalovanou z podvodu na investorech a pacientech v souvislosti s nespolehlivými krevními testy, které propagovala jako revoluční technologii. Státní zástupce ve svém vystoupení uvedl, že Holmesová o testech lhala, aby zabránila krachu své firmy.

Theranosu byla kdysi připisována hodnota devět miliard dolarů (skoro 200 miliard korun). Společnost slibovala, že její technologie umožňuje rychlejší a přesnější krevní testy oproti tradičním metodám, přičemž stačí i jediná kapka krve. Tyto sliby se ale ukázaly jako nedůvěryhodné, firma v roce 2018 zanikla a zakladatelka projektu nyní čelí obžalobě o celkem dvanácti bodech. Holmesová před soudem vinu odmítla.

„V tomto případu šlo o podvod. Šlo o lhaní a podvádění s cílem získat peníze,“ zdůraznil na úvod přelíčení prokurátor Robert Leach. Theranos se podle něj opakovaně ocitl na hraně bankrotu a Holmesová se společně s partnerem Rameshem Balwanim rozhodla finanční problémy vyřešit falešnými sliby, které firmě přinesly stamiliony dolarů.

„Když jí došel čas, došly peníze, Elizabeth Holmesová se rozhodla lhát,“ řekl Leach, podle kterého důkazy ukážou, že Holmesová s Balwanim vědomě uváděli investory i zákazníky v omyl.

Selhání není zločin, argumentuje obhajoba

Obhajoba tvrdí, že Holmesová „věřila všem údajně klamným vyjádřením“, zároveň ženu vykresluje jako oběť psychického a sexuálního týrání ze strany Balwaniho. „Elizabeth Holmesová nechodila každý den do práce s úmyslem lhát, podvádět a krást,“ tvrdí obhájce Wade. „Theranos nakonec selhal a paní Holmesová odešla s prázdnou. Ale selhání není zločin,“ pokračoval.

Elizabeth Holmesová u soudu v San Jose
Zdroj: Vicki Behringer/Reuters

Úvodní řeči u soudu v kalifornském San Jose začaly po odkladech spojených s pandemií covidu-19 a těhotenstvím obžalované, která nedávno porodila syna. Ve středu už stanula před soudcem Edwardem Davilou a dvanácti porotci, přičemž ji kromě Wadea doprovázeli ještě právník Kevin Downey a skupina jejích blízkých včetně současného partnera Billyho Evanse.

Agentura Reuters začínající přelíčení označuje za jeden z nejblíže sledovaných amerických procesů s korporátním manažerem za poslední roky. U soudu ráno na Holmesovou čekaly desítky lidí, převážně novinářů, napsal list The Wall Street Journal. Obžalovaná na jejich žádosti o komentář nereagovala.

Pokud ji porota uzná vinnou, hrozí jí až dvacet let odnětí svobody. Po středečním stání bude proces pokračovat v pátek, další jednání jsou pak naplánovaná až do druhé poloviny října. Podle WSJ se čeká, že prezentace důkazů se protáhne na několik týdnů. V odděleném procesu pak má před soudem stanout Balwani, který rovněž jakékoli provinění proti zákonu odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 43 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...