Soud poslal Elizabeth Holmesovou na 11 let do vězení za podvody a spiknutí

Soud udělil Elizabeth Holmesové, zakladatelce farmaceutické společnosti Theranos, trest odnětí svobody na 11 let a tři měsíce za podvod vůči investorům, zákazníkům i pacientům. Firma Theranos slibovala revoluci v medicíně, konkrétně technologii výrazně zjednodušující krevní testy, která se později ukázala jako vadná.

Obvodní soudce Edward Davila v kalifornském San José, kde byla Holmesová porotou uznána vinnou už v lednu, osmatřicetiletou podnikatelku odsoudil ve třech bodech investičního podvodu a v jednom bodu spiknutí.

Davila stanovil termín, kdy musí Holmesová nastoupit do výkonu trestu, na duben příštího roku. Obhájci odsouzené podle Reuters požádají soudce, aby mohla do té doby po uhrazení kauce zůstat na svobodě.

Trest 11 let odnětí svobody je nižší než 15 let, které pro Holmesovou požadoval státní žalobce, ale výrazně vyšší než 18 měsíců domácího vězení a veřejně prospěšné práce, které požadovala Holmesová. „Její zločiny poškodily důvěryhodnost a integritu, na kterých stojí podnikatelská ekonomika Silicon Valley,“ uvedli v pátek žalobci před vynesením rozsudku.

Holmesová se omluvila zaměstnancům Theranosu

Holmesová k soudu promluvila v slzách krátce před vyneseném rozsudku: „Jsem zdrcená z toho, jak jsem selhala. V posledních několika letech jsem každý den cítila hlubokou lítost za to, čím si lidé kvůli mým chybám prošli,“ řekl odsouzená a omluvila se zaměstnancům Theranosu i zasaženým pacientům.

Společnost Theranos, která byla založena v roce 2003, vyvíjela technologii pro laboratorní analýzu, při které by místo klasických odběrů stačila jediná kapka krve. Pochybnosti se objevily, když americký list The Wall Street Journal začal na podzim 2015 zveřejňovat sérii článků, ve kterých bývalí zaměstnanci tvrdili, že krevní testy prováděné Theranosem jsou nespolehlivé. Z podvodů byla obviněna zakladatelka firmy Holmesová a bývalý prezident společnosti Ramesh Balwani.

Oklamáni byli i významní investoři

Hodnota společnosti Theranos se v roce 2014 odhadovala na zhruba devět miliard dolarů (tehdy téměř 187 miliard korun) a Holmesová platila za nejmladší americkou miliardářku. Velkou část ze zhruba 900 milionů dolarů (tehdy asi 18,7 miliard korun), kterými Theranos disponoval, jí poskytli investoři včetně například mediálního magnáta Ruperta Murdocha či rodiny někdejší americké ministryně školství Betsy DeVosové.

Ve vedení společnosti před propuknutím aféry byli i bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger či exministr obrany James Mattis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...