Soud poslal Elizabeth Holmesovou na 11 let do vězení za podvody a spiknutí

Soud udělil Elizabeth Holmesové, zakladatelce farmaceutické společnosti Theranos, trest odnětí svobody na 11 let a tři měsíce za podvod vůči investorům, zákazníkům i pacientům. Firma Theranos slibovala revoluci v medicíně, konkrétně technologii výrazně zjednodušující krevní testy, která se později ukázala jako vadná.

Obvodní soudce Edward Davila v kalifornském San José, kde byla Holmesová porotou uznána vinnou už v lednu, osmatřicetiletou podnikatelku odsoudil ve třech bodech investičního podvodu a v jednom bodu spiknutí.

Davila stanovil termín, kdy musí Holmesová nastoupit do výkonu trestu, na duben příštího roku. Obhájci odsouzené podle Reuters požádají soudce, aby mohla do té doby po uhrazení kauce zůstat na svobodě.

Trest 11 let odnětí svobody je nižší než 15 let, které pro Holmesovou požadoval státní žalobce, ale výrazně vyšší než 18 měsíců domácího vězení a veřejně prospěšné práce, které požadovala Holmesová. „Její zločiny poškodily důvěryhodnost a integritu, na kterých stojí podnikatelská ekonomika Silicon Valley,“ uvedli v pátek žalobci před vynesením rozsudku.

Holmesová se omluvila zaměstnancům Theranosu

Holmesová k soudu promluvila v slzách krátce před vyneseném rozsudku: „Jsem zdrcená z toho, jak jsem selhala. V posledních několika letech jsem každý den cítila hlubokou lítost za to, čím si lidé kvůli mým chybám prošli,“ řekl odsouzená a omluvila se zaměstnancům Theranosu i zasaženým pacientům.

Společnost Theranos, která byla založena v roce 2003, vyvíjela technologii pro laboratorní analýzu, při které by místo klasických odběrů stačila jediná kapka krve. Pochybnosti se objevily, když americký list The Wall Street Journal začal na podzim 2015 zveřejňovat sérii článků, ve kterých bývalí zaměstnanci tvrdili, že krevní testy prováděné Theranosem jsou nespolehlivé. Z podvodů byla obviněna zakladatelka firmy Holmesová a bývalý prezident společnosti Ramesh Balwani.

Oklamáni byli i významní investoři

Hodnota společnosti Theranos se v roce 2014 odhadovala na zhruba devět miliard dolarů (tehdy téměř 187 miliard korun) a Holmesová platila za nejmladší americkou miliardářku. Velkou část ze zhruba 900 milionů dolarů (tehdy asi 18,7 miliard korun), kterými Theranos disponoval, jí poskytli investoři včetně například mediálního magnáta Ruperta Murdocha či rodiny někdejší americké ministryně školství Betsy DeVosové.

Ve vedení společnosti před propuknutím aféry byli i bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger či exministr obrany James Mattis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 58 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 3 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...