Stát půjčí Orlenu desítky tisíc kubíků nafty

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) půjčí litvínovské rafinérii Orlen Unipetrol 50 tisíc metrů krychlových motorové nafty. Rozhodla o tom vláda. Informaci potvrdil i předseda SSHR Pavel Švagr. Důvodem je dle mluvčího Orlenu Pavla Kaidla poškození etylenové jednotky, které způsobil rozsáhlý výpadek proudu v části Česka na začátku července. Výroba ostatních pohonných hmot je dostatečná, dodal Kaidl. Orlen v tuzemsku provozuje nejhustší síť čerpacích stanic.

Žádost o půjčku SSHR od Orlenu obdržela koncem minulého týdne, řekl Švagr. Správa státních hmotných rezerv dá rafinérii podle něj finanční jistinu ve výši jedné miliardy korun, naftu má vrátit nejpozději do konce tohoto roku. Nesmí ji taky vyvážet do zahraničí.

„Samozřejmě, že ta zápůjčka není zadarmo, je za peníze,“ podotkl Švagr s tím, že úrok činí čtyři procenta. Naftu začne podle něj Orlen čerpat buď od středečního večera, nebo od čtvrtka.

Ropná bezpečnost Česka není podle Švagra kvůli zápůjčce zásadně dotčena. „Ta naše zápůjčka činí zhruba pět procent našich nouzových zásob produktů, čili je to celkem rozumná zápůjčka,“ uvedl. „Není ani důvod, aby byl nějaký problém na čerpacích stanicích, pohonných hmot je díky této zápůjčce dostatek,“ doplnil. Neočekává ani tlak na ceny pohonných hmot.

Technická závada

„V červenci zasáhl rafinérii v Litvínově rozsáhlý výpadek elektřiny, který významně poškodil některé výrobní technologie včetně etylenové jednotky a výrazně omezil provoz celého areálu. Po nezbytných opravách jsme přistoupili k obnově výroby. Při postupném přechodu na plný výkon jsme ale objevili návaznou poruchu na hlavním kompresoru etylenové jednotky,“ popsal Kaidl.

Etylenovou jednotku tak podle něj musela společnost v minulých dnech odstavit, což vedlo k omezení petrochemické výroby i výroby pohonných hmot.

I navzdory přijatým opatřením, ke kterým patřilo zastavení exportu pohonných hmot a zvýšení dodávek ze zahraničí, firma podle Kaidla aktuálně není schopná plně pokrýt poptávku po motorové naftě na českém trhu. Minulou středu Orlen Unipetrol na svém webu informoval o tom, že etylenová jednotka bude v litvínovské rafinérii odstavená několik dní. Další rafinérie společnosti v Kralupech nad Vltavou je v provozu, řekl Kaidl.

Ze státních rezerv si letos litvínovská rafinérie půjčila také ropu, a to kvůli zastavení dodávek z ruského ropovodu Družba. Vláda tehdy rozhodla o půjčce až 330 tisíc tun ropy. V polovině června společnost sdělila, že vypůjčenou ropu začala státu vracet. Podle Švagra zatím Orlen vrátil dvě ze čtyř půjčených nádrží ropy, zbytek by měl dodat do konce září.

„Tuto situaci jsme využili k záměně ruské ropy za neruskou. To znamená, že Orlen nám místo ruské ropy vrací typ lehké ropy Azeri Light, která se zpracovává v rafinérii v Kralupech nad Vltavou,“ doplnil Švagr. Ve státních rezervách podle něj dříve byla jen ruská ropa zpracovávaná litvínovskou rafinérií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 11 mminutami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 1 hhodinou

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

VideoMinisterstvo spravedlnosti chystá novelu rušící pravomoc vyšších soudů zavazovat nižší

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) prosazuje změnu trestního řádu, podle níž by odvolací soudy v budoucnu neměly říkat nižším instancím, jak mají hodnotit důkazy nebo jak v případu rozhodnout. Takový postup použil Vrchní soud v Praze třeba v kauze Čapí hnízdo, ve které je obviněný premiér Andrej Babiš (ANO). Tejc tvrdí, že se úprava případu nedotkne. Část odborníků se obává, že soudy si rozhodnutí budou navzájem vracet, a tedy i prodlužovat řízení. České soudy loni opět zrychlily. Okresní soudy vyřizovaly civilní věci v průměru za necelých osm měsíců, tedy o dva týdny rychleji než předloni. Na trestní případy potřebovaly zhruba pět měsíců.
před 11 hhodinami

Senátní volby na Žďársku jsou neplatné, rozhodl soud

Nejvyšší správní soud označil výsledky senátních voleb na Žďársku za neplatné. Rozhodl na základě stížnosti, kterou podal Radek Černý (ODS), jenž tam o jediný hlas nepostoupil do druhého kola. Soud si vyžádal volební dokumentaci z 26 okrsků, aby mohl přepočítat hlasy. Hlasování se na Žďársku bude muset zopakovat od prvního kola. Kandidovat budou stejní lidé jako v říjnu, nikdo nový se nemůže přihlásit. Mandát původně obhájil Josef Klement (KDU-ČSL).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.