Výpadek proudu způsobil rozsáhlé škody průmyslovým podnikům i restauracím

Nahrávám video

Podle Hospodářské komory evidují firmy po pátečním výpadku elektrického proudu ztráty v řádu minimálně stovek milionů korun. Nejvíc k tomu přispěly velké průmyslové provozy. Situace se ale dotkla i obchodů a restaurací.

Bez proudu zůstaly v pátek hodinu a půl závody největšího výrobce automobilů v Česku Škoda Auto. Situace se dotkla výroby v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí. Škody bude společnost znát po víkendu. Kompletně obnovit provoz navíc nebylo možné hned. „Náběh bude postupný v závislosti na poskytnutých elektrických kapacitách sítě,“ uvádí vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera.

Nejdelší výpadek elektřiny v historii fungování má za sebou sklárna v Novém Boru. Proud tam nešel zhruba čtyři a půl hodiny a podle ředitele jen minuty sklárnu dělily od katastrofy. „Každý den ztráty výroby znamená pro nás nějaké tři miliony nákladů. To všechno je ale předčasné, protože samozřejmě do toho patří to, že došlo ke znehodnocení vyrobeného skla,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Crystalex Nový Bor Tomáš Januš.

„Ono se to nasčítá, na druhou stranu minimálně z části to pokryjí pojistky,“ dodává viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Velké obchody většinou zapojily náhradní zdroje energie. Menší musely zavřít. „Celkové ztráty pro obchody budou rozhodně v řádech milionů korun,“ upřesňuje Prouza.

„Tržby byly poloviční,“ říká majitel restaurací

Ještě větší škody způsobil výpadek proudu stravovacím provozům. Majitel Šenkýrny Luděk Hanzlík má pět restaurací v Praze. Ve třech elektřina v poledne vypadla. Třeba v části Jižní Město. „Tady máme největší obraty a proud začal jít až ve tři hodiny. My jsme tady měli přes obědy rezervaci pro třicet lidí. Tržby byly poloviční, ale aspoň něco,“ říká Hanzlík.

Platební terminály měli nabité, s účtováním problém nebyl. Nemohli ale vyhovět zákazníkům, kteří chtěli jídlo s sebou. „My jsme jim to neměli jak zabalit, protože máme takovou tavicí techniku, a když nejde proud, tak to nefunguje,“ přibližuje Hanzlík.

  • Společnost ČEPS, která je provozovatelem sítě, vydala základní sled pátečních událostí: Před polednem se přetrhlo klíčové vedení V411 a vypadl blok v ledvické elektrárně. O chvíli později se bez proudu ocitl milion odběrných míst. A v ten moment také začal platit stav nouze.
  • Rozsáhlé problémy lidé po poledni registrovali hlavně ve středních, severních a východních Čechách. Naopak západu a jihu Čech nebo Moravy se kolaps nedotkl.
  • Energetici začali pracovat na nápravě. Rozvodny u hlavního města se k provozu vrátily kolem druhé odpoledne. Do tří fungovaly už všechny stanice. Některým odběratelům ale proud začal jít až později.
  • V deset večer ČEPS dokončil opravu prvotní příčiny a k půlnoci skončil stav nouze.
  • Praha čelí velkým výpadkům dodávek elektřiny častěji než jiná města. Jen za poslední čtvrtstoletí energetici evidují osm havárií. Typickým důvodem byly požáry rozvoden nebo trafostanic.
  • Blízko tak rozsáhlé krizi jako v pátek ale Česko bylo v moderní historii jen jednou, a to 25. července 2006. Přetíženou síť tehdy postihly výpadky a platil stav nouze. ČEPS ale nakonec dodávky nepřerušil, jen omezil odběr velkým podnikům.

Zdroje: ČEPS, ČT24

Kdo si chtěl jídlo objednat přes rozvoz, problém nemusel vůbec zaznamenat. „Ne každého postihl výpadek ze sta procent, takže co se týče absolutních čísel, tam jsme v podstatě neviděli žádnou změnu a byly to jednotky objednávek, které jsme nebyli schopni doručit,“ uvádí obchodní ředitel společnosti Foodora Tomáš Kýček.

Provozy se budou snažit lépe připravit, očekává Svaz obchodu

Třeba síť bageterií měla potíže po celé republice. Nejvíce v Praze, Hradci Králové a Liberci. Vzhledem k tomu, že výpadek nastal v poledne, což je nejvytíženější část dne, ztráta někde dosáhla až k 35 procentům denních tržeb. Některé pobočky navíc musely zlikvidovat část zásob. „Situaci nadále vyhodnocujeme a zároveň zvažujeme posílení našich krizových plánů pro obdobné mimořádné události,“ říká provozní ředitel firmy Bageterie Boulevard Jiří Štěpánek.

Svaz obchodu a cestovního ruchu předpokládá, že i další provozy se budou snažit na výpadky lépe připravit. Pro malé podniky to ale bude stále příliš velká investice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 2 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 2 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 2 hhodinami

Na příštím summitu NATO povede českou delegaci prezident, řekl Babiš ČT

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
před 2 hhodinami

Naschvál, řekl k zákonu o pravomocích prezidenta Pospíšil. Libor Vondráček: Ne, vyjasnění

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.
11:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoChybí kliničtí psychologové. Ministerstvo navrhuje zkrátit jejich vzdělávání

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.