Tisíce lidí si ve Staré Boleslavi připomněly poutní mší odkaz světce a patrona země svatého Václava. Bohoslužbu sloužil apoštolský nuncius v Česku Jude Thaddeus Okolo, kázání pronesl pražský arcibiskup Jan Graubner. Účastnili se jí moravští a čeští biskupové i představitelé státu. U příležitosti letošního 80. výročí konce druhé světové války Národní svatováclavská pouť připomněla i utrpení jejích obětí.
Graubner v kázání připomněl základní hodnoty, zejména potřebu trpělivosti a naděje. „V době internetu, kdy místo a čas nahrazuje tady a teď, nepatří trpělivost mezi nacvičené ctnosti. Pokud ji však přesto objevíme, zjišťujeme, že trpělivost udržuje naději živou a upevňuje ji jako ctnost a životní styl,“ pronesl.
Upozornil dále na to, že místo naděje dnes roste strach z budoucnosti, místo společného putování dějinami roste rozdělení, napětí a netolerance. Připomněl, že láska k bližnímu byla základem moudrých vztahů a prosperující společnosti, na kterém stavěl svatý Václav.
Graubner vyzval i k odpuštění. „Odpuštěním se minulost nepředělá, odpuštění nemůže změnit to, co se už stalo. Může však změnit budoucnost a umožnit to, že budeme žít jinak, bez zášti, bez jízlivosti a pomsty,“ řekl. Tyto hodnoty bychom měli mít podle něj na paměti i při nadcházejících parlamentních volbách. „Kdy budeme přemýšlet, komu dáme svůj hlas, u koho můžeme předpokládat, že přispěje k uzdravení vztahů a lepší budoucnosti národa,“ prohlásil pražský arcibiskup.
Lidé si prohlédli lebku knížete
Během mše byla na pódiu vedle hlavního oltáře vystavena relikviářová busta knížete, takzvaná herma, s částí světcových ostatků. Nejvzácnější relikvii, lebku svatého Václava, si mohli lidé do odpoledne prohlédnout v kryptě svatých Kosmy a Damiána v bazilice svatého Václava.
Do poutního místa dorazila v sobotu večer v novém relikviáři, který má díky speciálním technologiím zabránit tomu, aby lebku národního světce a patrona poškozovaly při transportu zejména změny klimatu. Na výzdobě relikviáře se podíleli přední brusiči a klenotníci.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003. V letech 2020 a 2021 se zejména kvůli koranavirovým opatřením konala v omezené podobě, tradiční mše bez omezení počtu účastníků se na náměstí vrátila v roce 2022. V předcovidových letech bylo Mariánské náměstí s kapacitou sedm tisíc lidí zcela zaplněné.
Doprovodný program
Vedle duchovního programu čekal na účastníky poutě i doprovodný program, a to na Mariánském náměstí i v areálu letního kina Houštka. Program zakončilo světelné překvapení v Houštce.
Kníže Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha.
Státním svátkem je 28. září od roku 2000, v kalendáři je označen jako Den české státnosti. Jde také o vybraný svátek, kdy podle zákona o prodejní době musí zůstat obchody s plochou nad 200 metrů čtverečních zavřené.
