Praha - Ač se nám to může zdát nepravděpodobné a mnozí Britové i Američané tuto skutečnost ani neznají, jedna z nepopulárnějších anglických koled vypráví o svatém Václavovi. Příběh dobrého knížete, který pomáhal chudým a vynikal svou zbožností, se krátce po jeho smrti rozšířil po Evropě a stal se nadmíru populární nejen v českých zemích. Postupem času ale jeho mezinárodní věhlas ochladl a lidé na něj zapomněli. Jak je tedy možné, že o něm právě na svátek sv. Štěpána zpívají děti i dospělí v anglicky mluvících zemích?
Když Boleslav nechal v roce 935 zavraždit svého bratra Václava a o tři roky později jeho ostatky převezl na Pražský hrad, zapustil kořeny legendy, která přetrvala tisíc let a výrazně napomohla k utváření české státnosti. Svatováclavský kult později přerostl hranice Čech a v době vrcholného středověku si našel cestu přes německy mluvící země až do Anglie.
Vánoční slova na jarní hymnu
Legenda pak zůstala v Britském království na dlouhá staletí zapomenuta, až ji v roce 1853 oživil skladatel John Mason Neale. Na melodii původně skandinávské písně ze 13. století, oslavující příchod jara, tehdy vymyslel text vpravdě zimní. Proč si jako hlavní postavu vybral právě Václava, není úplně jisté. Podle některých zdrojů našel inspiraci u trojjazyčné básně Sankt Wenceslaw und Podiwin autora Aloise Václava Svobody, bojovníka za pravost tzv. rukopisů. Text se Nealovi mohl dostat do ruky díky hojným kontaktům, které v první polovině 19. století čeští literáti s Anglií navazovali.
Píseň nabádá všechny křesťany, aby obdarovali lidi v nouzi, a svou oblibu si rychle získala také pro svou libozvučnou melodii. Právě tento fakt byl mnohým kritikům trnem v oku. Nealovi vyčítali především použití veselého jarního nápěvu vzniklého pro zcela jinou příležitost.
Píseň v angličtině nesoucí název Good King Wenceslas vypráví jímavý příběh o tom, kterak dobrý král uprostřed tuhé zimy dává milodar chudému sedlákovi právě na svátek sv. Štěpána. Zatímco páže umdlévá únavou a bojí se, král ničeho nedbá a v jeho šlépějích roztává sníh. Ničemu nevadí, že Václav nebyl král, ale český kníže. Jeho smysl pro charitu se stal příslovečný a v britském prostředí pěkně zapadá do pojetí svátku Svatého Štěpána, kdy se v kostele otvíraly kasičky na almužnu, aby jejich obsah byl rozdán potřebným.
Česká verze písně Dobrý král Václav:
Náš předobrý Václav král z okýnka se díval,
všude sníh už napadal, celou zemi skrýval.
Měsíc bílé světlo lil, třpytily se jívy,
z lesa muž se vynořil, sbíral suché dříví.
"Hola, páže, přistup blíž, pohleď na rozcestí.
Odkud je ten neznámý, který sbírá klestí?"
"V horách žije pane můj, v malé chýšce prosté,
tam, kde potok pramení, zjara kvítí roste."
"Přines víno, zvěřinu, ať je všeho dosti,
v jeho chýši ubohé budeme dnes hosti."
Venku začal vítr vát, spaly hradní stráže,
tiše opustili hrad král a jeho páže.
"Pane můj noc ztemněla, vítr sílí stále,
bojím se a umdlévám, nemohu jít dále."
"Vzmuž se, hochu, musíš dál, jak ti tvůj král káže,
kráčej dál v mých šlépějích, nic se neboj, páže."
Sněhem kráčí páže dál, náhle vůni cítí,
všude tam, kde stanul král, vonné roste kvítí.
Tak, mí milí křesťané, dobrý příklad mějme,
jděme v Božích šlépějích, lidem pomáhejme.
Zimní příběh si autor nejspíš vymyslel
Právě Boxing Day, jak Britové svátek svatého Štěpána nazývají, je dnem, kdy tradičně bohatí obdarovávají chudé a sluhové dostávají dárky od svých pánů. Konkrétní čin dobrodiní knížete Václava opěvovaný v koledě je zřejmě pouze ilustrací zbožnosti a lásky k bližnímu. Není totiž známo, že by příběh byl založen na existující pověsti.
Dnes má ale svátek ve Velké Británii i Americe poněkud komerčnější charakter. Začíná totiž nákupní horečka, protože většina obchodů právě tento den startuje vánoční výprodeje (v některých případech i před pátou hodinou ranní). Z „Boxing day“ se tak postupně stal „Boxing week“ a charitativní vyznění svátku se téměř vytratilo. I tak je stále pro mnoho lidí píseň o svatém Václavu symbolem dobré vůle, kterou by lidé měli dávat najevo, když ne po celý rok, tak alespoň o Vánocích.
