Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.

„Informace o zastrašování, o zatýkání a o únosech opozičních vůdců a jejich spolupracovníků, novinářů a zástupců občanské společnosti vytvářejí atmosféru strachu a narušují důvěru společnosti ve spravedlivý průběh voleb,“ uvedl ještě před oznámením oficiálních výsledků jeden z pozorovatelů Africké unie (AU), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA) a Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) Goodluck Jonathan, který je bývalým nigerijským prezidentem. Mnozí pozorovatelé proto volby považovali pouze za formalitu pro Museveniho.

Opozice v pátek uvedla, že armáda unesla Winea z jeho domu, kde byl od čtvrtka v domácím vězení. To však mluvčí armády v sobotu popřel a následně Wine uvedl na síti X, že se mu podařilo uniknout „útoku bezpečnostních sil“ na jeho dům. „Jsem mimo domov, ale moje žena a ostatní členové rodiny zůstávají v domácím vězení,“ dodal.

Třiačtyřicetiletý bývalý populární zpěvák Wine, vlastním jménem Robert Kyagulanyi, už s Musevenim soupeřil ve volbách v lednu 2021. Wine tehdy podle volební komise dostal 35 procent hlasů a Museveni 58,4 procenta. Wine volby následně označil za zfalšované.

Nyní jedenaosmdesátiletý Museveni je prezidentem Ugandy od roku 1986 a jeho vláda několikrát prosadila změnu ústavy, aby mohl znovu kandidovat na nejvyšší úřad. K moci se dostal poté, co jeho guerrilová skupina po šestileté občanské válce dobyla Kampalu. Po letech násilností a diktatur přinesl Museveni této východoafrické zemi stabilitu a hospodářský růst, kritici ale jeho vládu viní z potlačování opozice, porušování lidských práv a korupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory, opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
10:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
12:26Aktualizovánopřed 46 mminutami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
09:18Aktualizovánopřed 58 mminutami

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
15:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Moskvě postřelili zástupce šéfa rozvědky GRU

Neznámý člověk postřelil v Moskvě zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, který je v nemocnici ve vážném stavu, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Alexejev je spojován s otravou Sergeje Skripala, vyjednával také s hlavou žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Kyjev ho viní z obelhání obránců Azovstalu, kterým lživě slíbil dobré zacházení v zajetí, či z přípravy dat pro útoky na ukrajinské civilní cíle. Moskva z postřelení Alexejeva obvinila Ukrajinu, ta se zatím nevyjádřila.
09:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko a Slovensko se dohodly na posílení policejní spolupráce

Český ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v pátek v Bratislavě podepsal smlouvu se Slovenskem o policejní spolupráci. Metnar na společné tiskové konferenci se svým slovenským kolegou Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) zmínil například urychlení výměny informací a prohloubení vzájemné spolupráce. Oba ministři se shodli, že jejich země mají společný postoj k nelegální migraci.
před 2 hhodinami

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
před 3 hhodinami
Načítání...