Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.

„Informace o zastrašování, o zatýkání a o únosech opozičních vůdců a jejich spolupracovníků, novinářů a zástupců občanské společnosti vytvářejí atmosféru strachu a narušují důvěru společnosti ve spravedlivý průběh voleb,“ uvedl ještě před oznámením oficiálních výsledků jeden z pozorovatelů Africké unie (AU), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA) a Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) Goodluck Jonathan, který je bývalým nigerijským prezidentem. Mnozí pozorovatelé proto volby považovali pouze za formalitu pro Museveniho.

Opozice v pátek uvedla, že armáda unesla Winea z jeho domu, kde byl od čtvrtka v domácím vězení. To však mluvčí armády v sobotu popřel a následně Wine uvedl na síti X, že se mu podařilo uniknout „útoku bezpečnostních sil“ na jeho dům. „Jsem mimo domov, ale moje žena a ostatní členové rodiny zůstávají v domácím vězení,“ dodal.

Třiačtyřicetiletý bývalý populární zpěvák Wine, vlastním jménem Robert Kyagulanyi, už s Musevenim soupeřil ve volbách v lednu 2021. Wine tehdy podle volební komise dostal 35 procent hlasů a Museveni 58,4 procenta. Wine volby následně označil za zfalšované.

Nyní jedenaosmdesátiletý Museveni je prezidentem Ugandy od roku 1986 a jeho vláda několikrát prosadila změnu ústavy, aby mohl znovu kandidovat na nejvyšší úřad. K moci se dostal poté, co jeho guerrilová skupina po šestileté občanské válce dobyla Kampalu. Po letech násilností a diktatur přinesl Museveni této východoafrické zemi stabilitu a hospodářský růst, kritici ale jeho vládu viní z potlačování opozice, porušování lidských práv a korupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy a plynu klesají

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel, informovala americká stanice CNN. Reagovaly tak na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení toku ropy a plynu Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila čtrnáct procent a propadla se pod 94 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 8 mminutami

Francie čelí vlně rasismu a násilí

Rasismus a antisemitismus – dvě skvrny historie, kterým se nedokáže vyhnout ani dnešní Francie. Obě patologie se teď skloňují v souvislosti s krajně levicovou stranou Nepoddajná Francie, i když každá s opačným znaménkem. Zatímco její čerstvě zvolený starosta afrického původu čelí rasistickým urážkám, stranická europoslankyně je obviněná ze schvalování protižidovského terorismu.
před 14 mminutami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem, uvedl podle agentury AFP jeho mluvčí. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu.
08:50Aktualizovánopřed 33 mminutami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu to však později popřel. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv.
01:03Aktualizovánopřed 38 mminutami

Tisza chce „změnu režimu“ a dostat Maďary z náručí Ruska

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.
před 2 hhodinami

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu zněly sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Údery v Íránu zasáhly dálnice, železnice, mosty a ostrov Charg

Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čtvrtá největší rafinérie v Rusku zastavila po ukrajinském útoku provoz, píše Reuters

Rafinérie NORSI v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtým největším podnikem tohoto druhu v Rusku, po nedělním ukrajinském útoku přerušila provoz, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z branže. Agentura zároveň uvedla, že po dronovém útoku se zastavil vývoz ropy přes ruský terminál Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...