Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.
EK hodlá investovat tři sta miliard eur do energetického přerodu. Chce se tak zbavit závislosti na Rusku
Události ČT: Energetický plán Evropské komise (zdroj: ČT24)
Část z plánovaných investic chce Komise členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.
Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim Vladimira Putina využívat k financování války.
„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Předsedkyně EK von der Leyenová představuje plán REPowerEU (zdroj: ČT24)
Víc zelené energie i úspor
Unijní exekutiva chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.
Součástí balíku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Komise chce stanovit nový cíl na třináct procent.
Brusel počítá s tím, že část ruského plynu nahradí zkapalněný plyn (LNG) z USA, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Jeho produkce v EU by se do konce dekády měla zvýšit na deset milionů tun a stejný objem by měl činit dovoz, což by mělo podle EK v souhrnu nahradit asi pětinu energie vyráběné z plynu, který EU nyní dováží z Ruska.
Sedmadvacítka se již shodla na srpnovém ukončení dovozu ruského uhlí, naopak odchod od ruského plynu vidí členské země různě a Komise by jej ráda docílila do roku 2027. Nejžhavějším tématem je v současnosti ropné embargo, které má začít platit na konci roku, avšak jeho schválení blokuje s odkazem na vlastní ekonomickou závislost Maďarsko. Od nového plánu si Budapešť slibovala investice do maďarské ropné infrastruktury, díky nimž by mohla veto stáhnout.
Komise nabídla členským zemím 225 miliard eur formou úvěrů z mimořádného fondu obnovy, které jsou však již delší dobu k dispozici a většina zemí o ně dosud neměla zájem. Zbytek balíku by měly tvořit granty také v rámci tohoto fondu, k němuž však Maďarsko dosud kvůli neplnění kritérií stanovených Komisí nemá přístup. Zhruba dvacet miliard eur chce Brusel na investice získat prostřednictvím navýšení prodeje emisních povolenek, což vzbuzuje obavy u některých ekologických organizací.
Strategie EK podle českých ekologů není v souladu s řešením klimatické krize
Klimatická koalice, která je platformou tuzemských ekologických organizací, ocenila navýšení ambic v podpoře obnovitelných zdrojů energie i energetických úspor ve strategii. Plán EK ale podle ní nezajistí nezávislost Evropy na fosilních palivech. Aktivisté také kritizují, že plán není v souladu s udržitelnou klimatickou politikou a postrádají i pravidla pro využití biomasy šetrné k přírodě.
Ekologické koalici se nelíbí plánované zdvojnásobení cíle využití zeleného vodíku. „V souladu s klimatickými cíli může být využití zeleného vodíku pouze v případě, že ve spotřebě nahradí fosilní paliva,“ uvedla za sdružení Jitka Martínková.
„Velký důraz klade plán i na diverzifikaci dodavatelů, především u plynu. Roli mají hrát i vyšší dovozy zkapalněného zemního plynu (LNG). Pro dosažení cílů ochrany klimatu může být ale rizikem dlouhodobé uzamčení ve fosilních zdrojích od nových dodavatelů,“ varovala.
Koalice s odkazem na analýzu společností Ember, E3G, RAP a Bellona míní, že od ruského plynu lze odejít už do tří let bez budování další fosilní infrastruktury. Předpokládá to ovšem ambiciózní cíle v navyšování kapacit obnovitelných zdrojů a snižování poptávky po energiích.
„Tváří tvář brutální ruské invazi na Ukrajině nesmíme ztrácet čas dohadováním, musíme stavět a instalovat. Malé zdroje energie není nutné zatěžovat povolováním. U větších je potřeba dbát na zájmy ochrany přírody a biodiverzity,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. „Pro větrné a velké pozemní fotovoltaické elektrárny je nutné vyčlenit dostatečné území pro výstavbu, kde bude povolování výrazně zjednodušené.“
Macenauer z EGÚ: Plynu se jen tak nezbavíme
Ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Michal Macenauer míní, že zemní plyn bude EU potřebovat výrazně déle, než navrhuje EK. „Určitě je v pořádku orientace na zelenou energetiku. Nicméně to, co navrhuje dokument REpowerEU, tedy náhrada 155 miliard metrů krychlových ruského plynu z padesáti či šedesáti procent zelenými plyny, ať už to bude vodík, nebo biometan, tak to je naprosto nereálné.“
Zemní plyn podle něj bude zapotřebí v mnohem větším množství, protože bude náhradou za uhlí. „Nejprve je nutné začít jednat o dlouhodobých kontraktech na dodávku plynu především ze zámoří, jsou to především USA, Jižní Afrika, možná další země. Mezitím je nutné co nejvíc navýšit dodávky plynu z Evropy,“ nastínil Macenauer nejbližší nutné kroky.
Změny nebude možné udělat tak rychle, jak se plánuje, míní Macenauer z EGÚ (zdroj: ČT24)
„Potom je třeba rozjet aktivitu, aby se znásobila kapacita LNG terminálů a aby se dobudovala infrastruktura, která bude třeba pro změny toků, to znamená, že plyn nepoteče přes Ukrajinu či Nord Streamem, ale poteče přes Německo, Polsko, Francii do EU. Plyn rozhodně v následujících dvaceti letech nebudeme schopni zelenou energií nahradit, ani z patnácti či dvaceti procent. Bude nutné si vybudovat dlouhodobé vazby na zámořské dodavatele,“ uzavřel Macenauer.
Stavebnictví to uvítá, myslí si ekonom
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník upozorňuje, že ač se tři sta miliard eur může zdát jako velký objem peněz, v porovnání například s prostředky určenými na národní plány obnovy po pandemii koronaviru, které podle něj v součtu tvoří zhruba 750 miliard eur, to „není až tak šokující částka“.
Investiční balík Zahradník přesto považuje za velmi oživující element pro evropskou ekonomiku. „Rok 2022 už tak měl být rokem veřejných investic v Evropské unii, které byly do značné míry přerušeny, respektive oddáleny, ruskou invazí. Mám pocit, že toto je nejpotřebnější investice, kterou v současné době potřebujeme,“ komentuje ekonom.
Horizont ČT24: Ekonom Jan Zahradník o závislosti Evropy na ruských energiích (zdroj: ČT24)
Podle Zahradníka jde o začátek největší strukturální změny „našich životů“. Plán Komise podle něj ocení například ve stavebnictví. „Všechna tato opatření se musejí realizovat na základě stavebních dodávek nebo stavební realizace a firmy, které mají nějakou zkušenost s investicemi v oblasti energetického průmyslu nebo energetického sektoru, si myslím, ten dnešní summit přivítali,“ říká.
Smíšené reakce lze očekávat v ostatních průmyslových odvětvích, říká ekonom. Odklonu od ruských energetických surovin, který se ponese ve znamení dalšího posilování obnovitelných zdrojů a úspor energie, se podle něj nejsou všichni schopní rychle přizpůsobit.
Slovenská vláda schválila zdanění ruské ropy
Na změny v cenách ruské ropy v souvislosti s invazí Moskvy na Ukrajinu mezitím reagovala slovenská vláda, která schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané na Slovensku. Stát by z nové daně, jejíž zavedení už od června podléhá souhlasu parlamentu, mohl získat kolem 290 milionů eur (přes sedm miliard korun).
Nová daň zatíží bratislavskou rafinerii Slovnaft, která ruskou ropu zpracovává. Ministerstvo financí navrhlo zmíněnou daň v souvislosti s vyšší slevou, za kterou se ruská ropa prodává oproti severomořské ropě Brent. Tato sleva podle dostupných informací narostla po ruské invazi na Ukrajině a v souvislosti s úvahami na zavedení embarga na dovoz ropy z Ruska do EU.
Sazba nové daně bude podle předlohy třicet procent a počítat se bude z rozdílu mezi cenou ropy Brent a ruskou ropou, sníženého o pět dolarů. Zvláštní daň hodlá země uplatňovat nejpozději do konce roku 2024, její výběr ale může skončit i dříve, a to v závislosti na vývoji cenového rozdílu mezi ruskou ropou a surovinou Brent.
Návrh nové daně představil ministr financí Igor Matovič (OĽANO) teprve v úterý, kdy také tvrdil, že tato daň nepovede k zvýšení cen pohonných hmot na slovenských čerpacích stanicích. Ministr hospodářství Richard Sulík, jehož strana Sloboda a solidarita (SaS) vystupuje proti zvýšení stávajících daní nebo zavedení nových, naopak míní, že daň na ruskou ropu povede v zemi k vyšším cenám benzinu a nafty, které jsou nyní rekordní. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, k návrhu uvedl, že při stanovování cen se bude řídit tržními principy.
SaS původně opakovaně ohlásila, že zavedení daně z ropy bude vetovat. Nakonec tak na jednání kabinetu neučinila. Sulík to zdůvodnil tím, že chce jednat s vedením Slovnaftu ohledně možného snížení cen pohonných hmot na čerpacích stanicích a že chce získat informace o plánovaném použití výnosu z nové daně. Podle Sulíka SaS může předlohu ještě vetovat při jednání o materiálu ve sněmovně.
Další plány EK: Pomoc Ukrajině a společné vyzbrojování
Unijní exekutiva představila také další plány. Komise navrhla poskytnout Ukrajině půjčku ve výši devět miliard eur (222,3 miliard korun) na pokrytí okamžitých veřejných výdajů. Zároveň plánuje zřízení patrně výrazně většího zvláštního fondu, který má pomoci hradit poválečnou obnovu země. Brusel si peníze hodlá vypůjčit na finančních trzích, což musí nejprve schválit členské státy, které mají za úvěr ručit.
Státy Evropské unie by také podle ní měly koordinovaně doplňovat mnohdy nedostatečné zásoby zbraní a společně plánovat jejich nákupy u evropských zbrojních firem. Komise proto chce v reakci na ruskou invazi na Ukrajině vytvořit obranný fond pro společné vyzbrojování armád.
Pro příští dva roky plánuje pokrýt akutní nedostatky investicemi ve výši 500 milionů eur (12,3 miliardy korun), na které by poté měl navázat dlouhodobý investiční program. Komise, která dosud nemá v obranné politice pravomoci, hodlá spolu s členskými státy vyzbrojování organizovat.