Za problematický považuje generální ředitel ČEZu Daniel Beneš návrh Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené zdroje. Splnění těchto podmínek by totiž přineslo zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky. Česko by mělo podle něj zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelným. Před návrhem varovaly též Svaz průmyslu a dopravy i Teplárenské sdružení ČR. Čeští politici jsou nicméně s unijním návrhem spokojeni – na rozdíl od představitelů některých dalších zemí, které jej odmítají. K nim se nově připojilo Španělsko.
Šéf ČEZu varoval před detaily evropského plánu na zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje
„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem,“ míní Daniel Beneš.
Komise přišla s myšlenkou, že za ekologické by EU považovala nové jaderné elektrárny, které získají stavební povolení do roku 2045, budou splňovat nejnovější technické normy, a pokud bude předložen konkrétní plán pro likvidaci vysoce radioaktivního odpadu nejpozději po roce 2050. Investice do nových plynových elektráren by měly být považovány za ekologické po přechodnou dobu při splnění přísných podmínek. Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze.
Beneš se ale obává, že fakticky Komise ohrožuje přípravu nových velkých, ale i malých modulárních jaderných zdrojů. „Investice do šedesátiletého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je v rozporu s navrženou taxonomií,“ míní.
Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude podle něj kvůli návrhu možné realizovat a centrální zásobování teplem z velké části skončí kvůli jednomu z požadavků – na dosažení podílu 30 procent spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.
82 minut
90’ ČT24: EU – zelená pro jádro a plyn?
„Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i generálního ředitele Skupiny ČEZ se domnívám, že by ČR měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveny aktivně pomoci,“ dodal Beneš. V pořadu Devadesátka ČT24 pak doplnil, že bude třeba aktualizovat Státní energetickou koncepci (je z roku 2015 a od té doby se neměnila) i další dokumenty. Aktualizovat se podle něho musí například podíl obnovitelných zdrojů.
Česko by mělo podle Beneše usilovat o nízkoemisní ekonomiku, protože cena emisních povolenek už nikdy nebude nízko. Budoucnost pak vidí ve dvou pilířích: jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Ty by měly zajišťovat cenově příjatelnou elektřinu.
Nesplnitelné požadavky a riziko pro Česko
Požadavky, které návrh Komise přináší, jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku, míní ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Klíčová je podle něho podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela. „Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné. V České republice je pouze jedna výrobna biometanu, a přestože se připravuje rychlý rozvoj jeho výroby, nebude v žádném případě možné uvedené požadavky splnit,“ uvedl.
„Bohužel Evropská komise připojila k návrhu komplementárního delegovaného aktu podmínky, které ho činí pro teplárenství a náhradu uhlí zemním plynem zcela nepoužitelným,“ dodal. Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů je podle Hájka zatím pouze v experimentální fázi a významné objemy nelze do roku 2030 očekávat.
Člen výkonné rady Teplárenského sdružení Jiří Feist soudí, že by měly být hlavně propojeny jednotlivé dokumenty, které nyní Komise připravuje. Konkrétně zmínil plynový, vodíkový či pro obnovitelné zdroje. A k tomu se ještě chystá taxonomie. „A když to všechno dáte dohromady, zjistíte, že se vám to nepropojuje,“ zmínil v pořadu Devadesátka ČT24. Dodal, že jsou také někdy vyžadovány parametry emitování CO2, pro něž ještě neexistuje technologie. Beneš k tomu doplnil, že nebyly předloženy žádné dopadové studie, stejně jako pro klimaticko-energetický legislativní balíček Evropské unie – Fit for 55.
Svaz průmyslu a dopravy pak uvedl, že podmínky pro zahrnutí jádra a plynu mezi čisté zdroje, jak navrhuje EK, jsou pro Českou republiku rizikové. Obě technologie jsou jako udržitelné klasifikovány pouze dočasně. Svaz se domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat nejen svou energetickou koncepci, ale i vodíkovou strategii a záměr k obnovitelným zdrojům energie. Stanovisko zaslal svaz českému premiérovi.
Zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška v Devadesátce řekl, že nyní je důležité se na evropské úrovni rozhodnout, zda je elektřina komodita, nebo veřejný statek. Události posledních měsíců podle něho ukazují, že se cena elektřiny může rychle stát neúnosnou.
Evropa dělá obrovský technologický skok, aniž by měla technologie, které k tomu skoku potřebuje. Skáčeme tedy víceméně do neznáma.
Nový ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (TOP 09) na Twitteru uvedl, že dokument Komise k jádru a plynu na ministerstvu podrobně prostudovali. Nyní chtějí oslovit podobně smýšlející země EU a v rámci připomínkového řízení vyjednat ještě lepší podmínky.
Podle místopředsedy KDU-ČSL Petra Hladíka si musíme zvyknout, že žijeme v době energetických změn. „Technicky, technologicky možnosti v energetice rok s rokem skáčou“. Podle něj „musíme umět dobře vysvětlovat přednosti obnovitelných zdrojů.“ Zafungovat musí také Nová zelená úsporám a všechny parametry, které nabízí Fond životního prostředí. Z hlediska EU pak musí být podle něj strategie, aby ceny energií neletěly tak strmě vzhůru, jako tomu bylo na podzim.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje návrh Komise za pokus o kompromis, což se mu líbí. Přísnost parametrů u plynu hodnotí jako daň za to, aby byla šance, že návrh v Unii projde. „Spalování zemního plynu má totiž velmi negativní vliv na klima, ale nyní ho potřebujeme, protože umožní přechod k obnovitelným zdrojům a nemá náhradu.“
Španělská vláda návrh Komise odmítla, chce pro jádro a plyn zvláštní kategorii
Čeští politici nicméně novoroční oznámení Evropské komise vesměs přivítali. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je návrh unijní exekutivy jedním z klíčů k energetické soběstačnosti, šéf opozičního ANO Andrej Babiš jej označil za „věc, která je pro nás důležitá“.
Některé jiné unijní země ale nadšené vůbec nejsou. Německo souhlasí se zařazením plynu mezi zelené zdroje, u jádra to odmítá a pro návrh nebude hlasovat. Návrh Komise odmítla také španělská vláda. Podle deníku El País se jednomyslně shodla, že je to chyba.
„Zahrnutí obou zdrojů do zelené kategorie vydává mylný signál finančním trhům a neposkytuje nezbytnou jasnou zprávu, kam namířit kapitálové toky pro dosažení bezúhlíkové, odolné a udržitelné ekonomiky,“ uvedlo španělské ministerstvo životního prostředí.
Španělsko však zároveň není proti podpoře těchto zdrojů. Chtělo by však, aby pro ně Evropská komise vytvořila samostatnou kategorii, která by je výslovně neoznačovala za zelené zdroje. Kategorie musí být podle španělské vlády v souladu s vědeckými poznatky.
Rakousko chce postupovat společně s Německem a Španělskem
Plán je nepřijatelný i pro Rakousko, uvedla tamní ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová. Už o víkendu prohlásila, že Rakousko chystá proti plánu Bruselu právní kroky, pokud bude přijat za současných podmínek.
Nyní ministryně sdělila, že chce odpor proti záměru Komise koordinovat s Německem a Španělskem, a vytvořit tak v této otázce širší spojenectví.
Kritéria jsou velmi přísná, potvrzuje Brusel
Sama Evropská komise pak v pondělí odmítla kritiku svého návrhu zařadit dočasně jádro a plyn mezi zelené investice. Činitelé komise tvrdí, že nárok na označení za udržitelnou investici budou mít jen projekty splňující velmi přísná kritéria. Plán počítá například s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Možná podpora se bude týkat pouze těch projektů, které nahradí výrobu energie či tepla z uhlí či dalších méně čistých zdrojů.
„Cílem návrhu je zajistit, aby mohly být (do taxonomie) zařazeny jen projekty splňující nejpřísnější požadavky,“ řekl novinářům nejmenovaný činitel unijní exekutivy. Návrh proto počítá s tím, že do poloviny století budou muset elektrárny budovat hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu. Jejich budování je přitom velmi složité a zatím se k němu odhodlalo pouze Finsko, které plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let.
Návrh podle zmíněného činitele EK počítá i s dalšími požadavky, které zpřísňují dosavadní bezpečnostní kritéria pro jadernou energetiku. Stejně jako plyn označila komise jádro za přechodový zdroj, jeho podpora má být tedy časově omezena a podmíněna tím, že bude sloužit k nahrazování klimaticky škodlivějších technologií jako je uhlí. Nové jaderné elektrárny budou muset podle návrhu získat stavební povolení nejpozději v roce 2045. Kvůli těmto podmínkám se k taxonomii v současné podobě staví opatrně například jádro podporující Švédsko.
- Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce jej pak chce schválit.
- Poté budou mít členské země a Evropský parlament nejméně čtyři měsíce na to, aby jej případně odmítly.
- Pod stůl by návrh spadl v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.
- Zdroj: ČTK
