Šéf ČEZu odhaduje zdražení elektřiny o třetinu a plynu o polovinu i víc

Energetická společnost ČEZ zdraží od ledna elektřinu i plyn. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš odhaduje nárůst cen u elektřiny asi o třetinu a u plynu o polovinu až dvě třetiny, řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Zdražení se bude týkat zákazníků, kteří nemají cenu na příští rok zafixovanou. Firma změny oznámí prvního listopadu s platností od prvního ledna. Souvisí to i s regulovanou složkou, kterou také teprve zveřejní Energetický regulační úřad (ERÚ), dodal. Reakci na rostoucí ceny energií ale bude na svém jednání v pondělí odpoledne řešit i vláda.

„Odhadujeme, že na koncové faktuře, kterou dostávají domácnosti, se to může projevit zvýšením řádově o třicet procent oproti letošnímu roku,“ řekl HN šéf ČEZu. Připomněl, že velkoobchodní cena letos vzrostla v celé Evropě na rekordní úroveň. Důvodů je podle něj několik. „Jednak je to zdražení plynu, s nímž je cena elektřiny propojená, dále zdražily emisní povolenky a do toho se zvedla ekonomika po covidu, takže stoupla poptávka po energiích,“ podotkl.

Nárůst cen u plynu bude podle Beneše ještě vyšší než u elektřiny. „Tady je to opravdu dramatické. Nárůst bude vyšší než u elektřiny. Nejsme hlavní dodavatel, na to jsou tady jiní hráči, ale můj odhad je zdražení konečné faktury o polovinu až dvě třetiny,“ řekl.

Ceny stoupají do rekordních výší, ERÚ prověřuje stabilitu dodavatelů

Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše, některé ceníky dodavatelů zdražují o desítky procent či násobně. Kromě dopadu na spotřebitele způsobila situace problémy také některým dodavatelům. V minulém týdnu oznámily ukončení činnosti firmy Bohemia Energy se zhruba devíti sty tisíci odběrateli, Kolibřík energie s osmadvaceti tisíci klienty a A-PLUS Energie obchodní se 150 odběrnými místy.

Největší dodavatelé energií typu ČEZ, PRE, E.ON nebo innogy evidují v posledních dnech obrovský zájem od zákazníků některých menších dodavatelů, některé firmy hovoří až o tisících nových poptávek denně. Podle Beneše se lidé nemusí bát, že je ČEZ odmítne. „Lhal bych ale, kdybych tvrdil, že máme dopředu nakoupenou elektřinu pro ty, kdo nebyli dosud našimi zákazníky. Noví klienti tedy mají už nyní ceny vyšší, ale neodmítneme je,“ dodal.

Energetický regulační úřad nyní začal prověřovat stabilitu dalších dodavatelů, aby se situace z minulého týdne ve velkém neopakovala. Všech 434 licencovaných dodavatelů elektřiny a plynu by mělo doložit, že mají dostatek energií odpovídajících závazkům a také že jsou schopni si rozebrat zákazníky po společnostech, které skončily.

„Budeme se snažit vyhodnotit všechny došlé odpovědi a upomínat ty, které nedostaneme. Pokud neodpoví, nastupuje institut pokuty z energetického zákona. Maximální limit je kolem 15 milionů korun,“ shrnul předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Vláda bude jednat o změnách DPH a zrušení poplatků za obnovitelné zdroje

Cenami energií se bude na pondělním zasedání zabývat vláda. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) jde o snížení DPH z 21 procent „možná až na nulu“, ale také energetické šeky. „Nárůst cen budeme domácnostem kompenzovat speciálním příplatkem,“ objasnil. Šeky by měly dostat nízkopříjmové domácnosti, v minulosti se zmínil o 800 tisících domácností.

Opozice, respektive strany, které jednají o sestavení nové vlády, mají vůči oběma chystaným krokům výhrady. Podle premiérského kandidáta koalice SPOLU Petra Fialy (ODS) může myšlenka na snížení DPH narazit u Evropské komise.

Domácnosti, které by mohl růst cen energií nejvíce ohrozit, by chtěl Fiala podpořit, ale jinou formou. „Nám by připadalo mnohem lepší využít sociální dávky, které zde jsou, třeba příspěvek na bydlení,“ uvedl Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 5 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 22 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled