Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.
Komise chce dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Investice do jádra by podle představ unijní exekutivy měly směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.
„Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích,“ píše se v tiskové zprávě EK.
Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle serveru českého deníku Hospodářské noviny (HN) by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.
Čeští politici návrh Evropské komise vítají
„Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl,“ uvedl předseda vlády Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nového kabinetu. „Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce,“ dodal premiér.
„Česká republika dlouhodobě usiluje o to, aby jádro a plyn (po přechodné období) mohla využívat jako náhradu uhlí. Toto rozhodnutí nám umožní postupně přejít ke klimaticky čistým zdrojům,“ sdělila ministryně životního prostředí Hubáčková.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) na sociálních sítích uvedl, že již od svého nástupu do funkce pracoval s kolegy z ministerstva, ze stálého zastoupení ČR v Bruselu a z úřadu vlády na jednání o detailech návrhu EK. „Výsledný, téměř šedesátistránkový dokument pro nás na první pohled vyznívá pozitivně, oceňujeme EK především za to, že v něm uznává roli jádra i plynu pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedl ministr.
Bývalý premiér Babiš řekl, že za takový výsledek v Evropské unii dlouhodobě s dalšími zeměmi bojoval. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle něj na poslední Evropské radě slíbila, že jádro a zemní plyn budou na seznam i přes odpor Německa a Rakouska zařazeny. Rozhodnutí proto přivítal. „Je to věc, která je pro nás důležitá. Není možné, aby jádro a plyn byly energie, které by nikdo nechtěl financovat. To by pro nás byla katastrofa,“ řekl Babiš.
Podle exministra Havlíčka „velkému vítězství Česka“ předcházela náročná jednání zahájená v roce 2019. „Ke stvrzení návrhu chybí ještě souhlas většiny členských států EU a Evropského parlamentu. Pro Česko je to zásadní zpráva,“ napsal na Twitteru.
- Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce jej pak chce schválit.
- Poté budou mít členské země a Evropský parlament nejméně čtyři měsíce na to, aby jej případně odmítly.
- Pod stůl by návrh spadl v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.
- Zdroj: ČTK
I předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že o takové rozhodnutí Česká republika dlouho usilovala. „Současná vláda v této věci sdílela postoj i s vládou předchozí, tudíž pokud k tomu skutečně Evropská komise přistoupí, lze to vnímat jako náš úspěch,“ sdělila.„Rozvoj jak jaderné energetiky, tak i obnovitelných zdrojů je pro Česko cestou, jak snížit vypouštění emisí a zmírnit náš neblahý dopad na oteplování planety,“ dodala.
Postup, o kterém informoval list Financial TImes, považuje za racionální také vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Podle předsedy opoziční SPD Tomia Okamury jeho hnutí prosazuje zařazení jádra a zemního plynu mezi obnovitelné zdroje. „Tato nerozhodnost vedení Evropské unie ukazuje jejich nekoncepčnost a neodbornost,“ řekl. Potvrzuje se podle něj varování SPD a prezidenta republiky Miloše Zemana „před šíleným plánem Evropské unie s názvem Green Deal“. Ten podle něj způsobuje zdražování energií. „Řada odborníků považuje Green Deal za energetickou sebevraždu Evropy,“ dodal.
Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát, komentoval informaci hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. Pokud budou investice do energetiky založené na jádru a plynu považovány za udržitelné, banky by neměly mít problém s jejich financováním a pojišťovny s pojišťováním, podotkl.
„Bez toho je například investice do jaderné energetiky extrémně riziková, což představuje fatální problém pro hospodářství typu českého, jež se bez jádra ve svém energetickém mixu do budoucna obejde jen těžko,“ dodal.
Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck za Zelené dal najevo, že Německo zřejmě záměr Evropské komise odmítne. Aby skutečně spadl pod stůl, musela by se proti němu vyslovit kvalifikovaná většina členských států.
Tvrdý evropský spor o jádro
Členské státy evropského bloku se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí – tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.
Energie z jádra, při níž sice nevznikají skleníkové plyny, ale u níž není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila.
Podle FT se nyní očekává, že vlády unijních zemí návrh podpoří.
Stalo by se tak navzdory výtkám ekologických organizací, které jádro ani zemní plyn za udržitelné zdroje energie nepovažují. HN upozorňují, že podle těchto organizací by Česko mělo masivně stavět větrné nebo solární elektrárny, které dnes už vyrábějí energii levněji. „Česká vláda požaduje další finance na rozvoj zdrojů na plyn nebo na předražené jaderné reaktory, které nebudou stát dříve než za 20 let,“ řekl HN Ondřej Pašek z Hnutí Duha.
„Označování plynu a jádra za zelené je čistý greenwashing (šíření dezinformací o ekologické prospěšnosti daných technologií ),“ napsal na Twitteru europoslanec za frakci Zelených Michael Bloss. „Skutečný energetický přechod je možný jedině se stoprocentně obnovitelnými zdroji,“ dodal.
Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede „k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima“.
Spor o jadernou energii již tradičně štěpí Evropskou unii. Například v prosinci skončila bez dohody několikahodinová debata o jaderné energii, kterou vedli lídři zemí EU na bruselském summitu. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Tradičně k atomu kritické Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem se však tehdy postavilo proti.
Kdo prosazoval zemní plyn
Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly především země jižního a východního křídla unie. Tento zdroj energie, označovaný Evropskou komisí jako přechodný, vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce z Ruska.
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zařazení obou způsobů výroby elektrické energie mezi udržitelné podpořil s tím, že opatření pomůže dosáhnout do roku 2050 kýžené klimatické neutrality. Znamenalo by to, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů.
