Bez dohody skončila v noci na pátek několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie na bruselském summitu. Uvedl to český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise (EK) jádro zařadila na seznam zelených investic. Tradičně k atomu kritické Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem se však postavilo proti. Prezidenti a premiéři se neshodli ani v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požadovalo zejména Polsko a Česko.
„Energie byly nejdůležitější téma a mě mrzí, že moje poslední (Evropská) rada skončila takhle,“ řekl českým novinářům viditelně zklamaný Babiš, který absolvoval svůj závěrečný summit před předáním úřadu novému premiérovi Petru Fialovi (ODS).
Šéfové unijních států se týden před avizovaným termínem dlouho očekávaného rozhodnutí Komise přeli o to, jakými dostupnými zdroji budou moci členské země nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí, jehož se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. Skupina lídrů včetně Babiše na summitu vyzvala unijní exekutivu, aby v příštích dnech jádro na seznam zařadila. Prosadit tento závazek do závěrů se jim však nepovedlo kvůli odporu zmíněných států.
Podle českého premiéra však nejde o neúspěch, protože šéfka komise Ursula von der Leyenová bez ohledu na závěry na summitu slíbila jádro stejně jako plyn na seznam zařadit. „Ona to opakovaně slíbila a ona to udělá. Nemá jinou možnost,“ prohlásil Babiš.
„Odmítáme, aby jádro zůstalo v investiční nevýhodě,“ uvedl slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož skupina států vyzvala Komisi, aby do Vánoc jádro na seznam zařadila. Spolu s Českem, Polskem a několika dalšími zeměmi chtěly tento závazek prosadit do závěrů vrcholné schůzky.
Rakouský kancléř tvrdě odmítá
Rakouský kancléř byl však rázně proti. „Jsme proti označování jaderné energie za zelenou,“ prohlásil při příchodu na svůj první summit a podle diplomatického zdroje to zopakoval i přímo v jednacím sále. Jeho postoj podporuje například Lucembursko, větší skupina zemí včetně vlivné Francie však prosazuje jádro.
Systém označovaný jako taxonomie má dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Komise by jej měla představit příští týden a podle dosavadních prohlášení unijních činitelů s podporou jádra a plynu počítá. Rakouská vláda nedávno pohrozila, že v takovém případě se obrátí na soud.
V minulosti už Rakousko také pořádalo četné protesty proti českému Temelínu.
K jádru se přiklání i Nizozemsko
Evropa je v postoji k jádru rozdělena ostře. Mezi jeho hlavní podporovatele patří vedle zmíněné Francie také Nizozemsko. Strany pravděpodobné příští vládní koalice ve středu uvedly, že země se chystá postavit dva nové bloky jaderné elektrárny. Podle agentury Reuters by krok zdůvodněný snahou o dosažení klimatické neutrality představoval radikální změnu nizozemské energetické politiky.
„Podnikáme konkrétní kroky k šedesátiprocentnímu snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030,“ uvedla Sigrid Kaagová, předsedkyně druhé nejsilnější koaliční strany D66. „Směřujeme ke klimatické neutralitě v roce 2050. Dosáhneme toho (…) zelenými daněmi, obrovskými investicemi do obnovitelných zdrojů energie a tím, že opustíme tabu nejen v oblasti daní za jízdu autem, ale také v oblasti jaderné energie,“ dodala.
Paříž má jadernou strategii
Francouzský prezident Emmanuel Macron počátkem listopadu vyhlásil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů.
„Abychom zajistili energetickou nezávislost Francie, zabezpečili dodávky elektřiny a dosáhli klimatických cílů, zejména uhlíkové neutrality v roce 2050, poprvé po desetiletích v naší zemi znovu zahájíme výstavbu jaderných reaktorů a budeme pokračovat v rozvoji obnovitelné energie,“ uvedl tehdy Macron v televizním projevu. Dodal, že tento postup je nezbytný pro udržení cen energie na „rozumné“ úrovni.
Ministr financí Bruno Le Maire minulý měsíc uvedl, že jednou z priorit francouzského půlročního předsednictví v EU, které začíná 1. ledna, bude zahrnutí jaderné energie do výčtu udržitelných oblastí s nárokem na evropské financování.
Jadernou energii podporuje také Česko, které chce stavět nový blok v Dukovanech. Jádro hraje dlouhodobě důležitou roli v tuzemské energetické politice. Senát se pak ve shodě se sněmovnou ve středu postavil za využívání a rozvoj jaderné energetiky jako podmínky pro splnění klimatických závazků EU. Podpořil tak postoj vlády před čtvrtečním jednáním unijních špiček.
Zpravodaj ČT: Scholz nebude muž kompromisů
Rakousko pak má na své straně „jaderných odmítačů“ Německo. Tato evropská velmoc vyhlásila odklon od jádra, příští rok by měly být v zemi odstaveny zbývající jaderné elektrárny. Berlín – v jehož vládě navíc nyní hrají výraznou striktní roli odpůrci jádra Zelení – tak je proti tomu, aby jaderná energie byla zařazena mezi klimaticky šetrné zdroje energie.
„Ukázalo se, že nový německý kancléř Olaf Scholz v zásadě nebude muž kompromisů, protože to bylo právě Německo, které blokovalo tento bod,“ podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
„Ukázalo se, že když dojde k nějakému sporu, tak Německo evidentně bude stát na svém, nebude chtít najít kompromis. A to se ukázalo i tentokrát, kdy dokonce velmi zvláštním způsobem se v tomto bodu lídři vůbec na ničem nedohodli,“ dodal zpravodaj ČT.
Diskuse o cenách energií a povolenkách
Zásadním tématem v diskusi o energetice byl na summitu pro šéfy států společný postup při krocení vysokých cen energií, na který také nemají zdaleka jednotný názor. Zatímco lídři Francie či jihoevropských zemí chtějí prosazovat reformu trhu s energiemi, premiéři Polska či Česka zaměřují svou kritiku na fungování systému emisních povolenek.
Problematickou otázkou se ukázala být snaha Polska, Česka a dalších států prosadit do závěrů summitu výzvu Komisi, aby zabránila spekulativním praktikám na trhu s emisními povolenkami (ETS), které jsou podle těchto zemí příčinou jejich rekordně rostoucích cen. „Ceny ETS by měly být stabilní a rozumně předvídatelné, nikoli strmě růst,“ řekl před jednáním polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož pozice se shoduje s Babišem.
Babiš již na minulém summitu mluvil o možnosti machinací s povolenkami, ale Komise to prošetřila a pochybení nezjistila, uvedl Dolanský. Nyní český a polský premiér mluvili o tom, že je potřeba vrátit na trh větší množství povolenek, které EK zadržuje, a tím snížit jejich cenu, dodal zpravodaj. Německo a další západoevropské státy jsou přesvědčeny o tom, že energetický i uhlíkový trh funguje, a nechtějí výrazné změny.
Summit měl v závěrech vyzvat k podrobnějším kontrolám či zvážení možnosti společných nákupů plynu, šéfové států však kvůli zmíněným neshodám odmítli schválit jakýkoli společný text.
Evropští lídři se na čtvrtečním summitu věnovali také pandemii či neklidu na ukrajinsko-ruské hranici.
