Německo čeká druhý balík na podporu ekonomiky. Zelená má zelenou, šrotovné červenou

Nahrávám video

Německé vládní strany schválily nový balík opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru v hodnotě 130 miliard eur (téměř 3,5 bilionu korun). Navzdory tlaku automobilek ale plán neobsahuje ani takzvané šrotovné, ani podporu prodeje automobilů se spalovacími motory. Protesty v nedávných týdnech proti zvažované pomoci automobilkám tak padly na úrodnou půdu.

Do hospodářství největšího obchodního partnera České republiky míří částka přesahující dva loňské tuzemské rozpočty nebo celý objem Marshallova plánu. Obsahuje například jednorázový příspěvek ve výši 300 eur (téměř osm tisíc korun) na každé dítě či větší investice do zelené energie.

„Pro příštích šest měsíců snížíme daň z přidané hodnoty z 19 procent na 16 procent,“ uvedla kancléřka Angela Merkelová. 

Jedno slovo v plánu chybí – šrotovné. A to přesto, že na automobilkách závisí na 1,8 milionu pracovních míst. Řada politiků ale chce, aby si bohaté firmy pomohly samy. Vyjadřují tak to, co dopravní expert Christian Hochfeld: „V minulých letech zažily německé automobilky nejlepší roky ve své historii, nebo přinejmenším za posledních sto let.“

Podpora elektromobilů se ještě zvýší

V jiné oblasti ale chce být německá vláda velkorysá. Dosavadní prémie na koupi elektromobilů se má zdvojnásobit. Zájemce tak může dostat v přepočtu až 160 tisíc korun.

Odborníci ale poukazují na to, že německé elektromobily mají paradoxně podobný problém jako kdysi východoněmecké trabanty. Zájemci na ně často musí čekat. Někdy až rok. „Je to způsobeno zejména nedostatkem baterií,“ uvedl expert Hochfeld. 

Navíc, pokud by plán německé vlády na podporu elektromobility vyšel, čeká automobilky další problém, uvádí zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „Spalovací motory, uctívané produkty německých inženýrů, nahradí mnohem levnější elektromotory. Stále větší část hodnoty auta bude tvořit software a hrozí, že spolu s tím budou zisky inkasovat ne automobilky, ale americké technologické firmy,“ uvedl. 

  • Snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Daňové příjmy se kvůli tomu podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur (534 miliard korun).
  • Kdo si do konce roku 2021 koupí elektromobil v ceně do 40 tisíc eur, dostane od státu podporu ve výši šest tisíc eur namísto dosavadních tří tisíc eur. Dalších 2,5 miliardy eur dá stát do výstavby dobíjecí infrastruktury a také výzkumu v oblasti elektromobility.
  • Pro rodiny s dětmi je jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro osm tisíc korun) na každého potomka. Vláda bude také větší měrou podporovat rozšíření kapacit školek a dalších zařízení pro děti.
  • Soubor opatření počítá i s urychlením státních investic, miliardovou podporou pro železniční společnost Deutsche Bahn (DB), dalšími penězi na pomoc malým a středním podnikatelům, podporou spolkovým zemím a obcím například v oblastech veřejné dopravy a sportu nebo lepším financováním pro obnovitelnou energetiku a programy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého. 
  • Balíček myslí také na neziskové organizace a kulturní instituce.
  • V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války. Vláda koncem dubna předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce klesne o 6,3 procenta. V příštím roce počítá prognóza s růstem o 5,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled