Migrace byla jedním z témat debaty kandidátů na německého kancléře

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. Společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA.

Týden před volbami do Spolkového sněmu se čtyři kandidáti na kancléře – Olaf Scholz z SPD, Friedrich Merz z CDU/CSU, Robert Habeck ze Zelených a Alice Weidelová z AfD – na stanici RTL poprvé pustili do ostré výměny názorů na klíčová politická témata. Ve čtyřkolové debatě v neděli večer vyšly najevo protichůdné postoje k migraci, hospodářské a finanční politice, válce na Ukrajině a důchodové politice, píše DPA.

Nynější spolkový kancléř Scholz dal jasně najevo, že chce dále pokračovat v omezování nelegální migrace do Německa. „Pokračujeme v tom a musíme v tom pokračovat,“ řekl. Scholz podotkl, že od jeho nástupu do funkce se počet deportací zvýšil o sedmdesát procent.

Lídr CDU Merz oponoval, že v současné době přichází do země za čtyři dny tolik nových uprchlíků, kolik je jich deportováno za měsíc. Vyzval německou vládu, aby zahájila jednání s afghánským islamistickým hnutím Taliban o repatriaci uprchlíků.

Současný ministr hospodářství za Zelené Habeck zdůraznil, že Taliban je „teroristický režim“ a žádná země s ním neudržuje diplomatické vztahy. Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová v souvislosti s počtem lidí, kteří do země vstupují bez povolení, uvedla, že si „lidé už nepřejí tuto ztrátu kontroly v naší zemi“.

Merz kritizoval projev amerického viceprezidenta

Scholz i Merz shodně odmítají vměšování USA do německé předvolební kampaně. „Nenechám si od amerického viceprezidenta říkat, s kým mám tady v Německu mluvit,“ uvedl v reakci na páteční projev amerického viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci Merz. „A takové vměšování do německých parlamentních voleb a také do sestavování vlády se mi příčí,“ řekl. Merz opakovaně zdůraznil, že spolupráce s AfD nepřipadá pro CDU/CSU v úvahu.

Scholz zdůraznil, že se Německo poučilo ze zkušeností s nacionálním socialismem, že s krajní pravicí se nesmí spolupracovat.

Scholzova zmínka o nacismu vyvolala rozhořčenou reakci lídryně AfD Weidelové, která takové „srovnání považuje za skandální“. „Za sebe osobně i za celou stranu ho odmítám,“ řekla v televizní debatě. AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Merz v debatě označil AfD za „radikálně pravicovou stranu, která je do značné míry pravicově extremistická“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
15:57Aktualizovánopřed 12 mminutami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci jednat s Rusy

Kyjev vyšle do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem. Po jednání s tureckým vládcem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní. Zelenskyj dříve uvedl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“. Ukrajinci mají podle něj za úkol jednat o příměří. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij sdělil, že cílem Moskvy je dosáhnout dlouhodobého míru odstraněním základních příčin konfliktu.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 4 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
14:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celém Pásmu Gazy od začátku dne stoupl na sto tři. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit.
10:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA ruší omezení vývozu čipů pro AI

Spojené státy ustoupily od pravidel, která omezovala vývoz vyspělých čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI), píše server listu The Wall Street Journal (WSJ). Pravidla, která by dopadla i na Českou republiku, vypracovala ještě administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena. Začít platit měla od čtvrtka.
před 7 hhodinami

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 7 hhodinami
Načítání...