Migrace byla jedním z témat debaty kandidátů na německého kancléře

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. Společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA.

Týden před volbami do Spolkového sněmu se čtyři kandidáti na kancléře – Olaf Scholz z SPD, Friedrich Merz z CDU/CSU, Robert Habeck ze Zelených a Alice Weidelová z AfD – na stanici RTL poprvé pustili do ostré výměny názorů na klíčová politická témata. Ve čtyřkolové debatě v neděli večer vyšly najevo protichůdné postoje k migraci, hospodářské a finanční politice, válce na Ukrajině a důchodové politice, píše DPA.

Nynější spolkový kancléř Scholz dal jasně najevo, že chce dále pokračovat v omezování nelegální migrace do Německa. „Pokračujeme v tom a musíme v tom pokračovat,“ řekl. Scholz podotkl, že od jeho nástupu do funkce se počet deportací zvýšil o sedmdesát procent.

Lídr CDU Merz oponoval, že v současné době přichází do země za čtyři dny tolik nových uprchlíků, kolik je jich deportováno za měsíc. Vyzval německou vládu, aby zahájila jednání s afghánským islamistickým hnutím Taliban o repatriaci uprchlíků.

Současný ministr hospodářství za Zelené Habeck zdůraznil, že Taliban je „teroristický režim“ a žádná země s ním neudržuje diplomatické vztahy. Kandidátka AfD na kancléřku Weidelová v souvislosti s počtem lidí, kteří do země vstupují bez povolení, uvedla, že si „lidé už nepřejí tuto ztrátu kontroly v naší zemi“.

Merz kritizoval projev amerického viceprezidenta

Scholz i Merz shodně odmítají vměšování USA do německé předvolební kampaně. „Nenechám si od amerického viceprezidenta říkat, s kým mám tady v Německu mluvit,“ uvedl v reakci na páteční projev amerického viceprezidenta JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci Merz. „A takové vměšování do německých parlamentních voleb a také do sestavování vlády se mi příčí,“ řekl. Merz opakovaně zdůraznil, že spolupráce s AfD nepřipadá pro CDU/CSU v úvahu.

Scholz zdůraznil, že se Německo poučilo ze zkušeností s nacionálním socialismem, že s krajní pravicí se nesmí spolupracovat.

Scholzova zmínka o nacismu vyvolala rozhořčenou reakci lídryně AfD Weidelové, která takové „srovnání považuje za skandální“. „Za sebe osobně i za celou stranu ho odmítám,“ řekla v televizní debatě. AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Merz v debatě označil AfD za „radikálně pravicovou stranu, která je do značné míry pravicově extremistická“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...