Německo patří k tahounům tankové koalice, tedy malé skupiny evropských zemí, které se chystají dodávat Ukrajině tanky Leopard, prohlásil ve čtvrtek kancléř Olaf Scholz. Ještě nedávno přitom Německo dodávky naopak brzdilo. Vláda v Berlíně musela překročit stín minulosti a překonat vysokou psychologickou překážku. Ta jí bránila v tom, aby převzala vůdčí roli v dodávkách těžkých zbraní – zvláště pak leopardů.
Ještě loni v půlce února varoval spolkový kancléř před eskalací konfliktu – v Moskvě, během setkání s Vladimirem Putinem. Válka pak Německo zaskočila.
Třetí den po ruské invazi kancléř vystoupil se zásadním projevem. „24. únor 2022 je epochální změnou v dějinách našeho kontinentu. A to znamená, že svět po ní už nebude stejný jako svět před ní,“ řekl tehdy Scholz.
Padla německá doktrína – desítky let dodržovaná – a to žádné zbraně do válečných konfliktů. Loni v lednu ještě nabízelo Německo Ukrajincům pět tisíc přileb jako vojenskou pomoc. Pak už protitankové střely, na konci jara i těžké zbraně. Německo se postupně měnilo. Muselo. Bylo plně závislé na ruském plynu.
Exploze z konce září na dně Baltského moře poškodily oba plynovody Nord Stream. Sabotáž se vyšetřuje, závěry zatím nejsou veřejné. Německo rychle vystavělo několik plovoucích terminálů na zkapalněný plyn. Z obavy před energetickou krizí dokonce prodloužilo provoz svých posledních tří jaderných elektráren – ale jen dočasně.
„V platnosti zůstane to, co jsme rozhodli už dříve, tedy postupné ukončení jaderné energetiky v Německu. 15. dubna budou jaderné elektrárny v Německu odstaveny,“ prohlásil německý kancléř loni v říjnu.
Stav německé armády
Německo nainvestuje sto miliard eur do armády, která není v dobrém stavu. Po dlouhém váhání pošle Berlín na Ukrajinu i své nejmodernější bitevní tanky Leopard.
„Nikdy jsem se netajil tím, že bych také raději dělal něco jiného, než dodával zbraně do válečných oblastí. Rád bych ale také upřesnil, že se nejedná jen o nějaký konflikt. Mluvíme o vysoce agresivním útočníkovi, konkrétně o Rusku,“ řekl německý ministr obrany Boris Pistorius.
Německo se obává, aby konflikt nepohltil celou Evropu. Přesto po počátečním váhání patří k zemím, které podporují Ukrajinu nejvíce – finančně i vojenským materiálem.
Scholz se snaží váhání prezentovat jako rozvahu, míní analytička
„Německý kancléř Olaf Scholz se snažil své váhání prezentovat nikoliv jako zdrženlivost, ale jako strategickou úvahu. Prezentoval své rozhodnutí dodávat tanky na Ukrajinu tak, že se mu podařilo zahrnout do té koalice i USA a další státy, že potřeboval ten čas na to, aby Německo nebylo v tomto postupu osamoceno,“ prohlásila analytička Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.
Podle ní je německý ministr obrany Pistorius velmi aktivní, jako příklad uvedla, že v minulých dnech navštívil školicí středisko německé armády, kde si pochvaloval spolupráci s ukrajinskými vojáky. „Říkal, že ta zkušenost s nimi je velmi pozitivní, že jsou technologicky zdatní. Na některých je prý znát, že mají zkušenost z boje, takže mohou naopak přispět touto zkušeností německé armádě,“ doplnila Lizcová.
Výcvik probíhá hladce a měl by skončit během pěti až šesti týdnů. Německo slibuje, že v tomto časovém horizontu dodá i tanky Leopard, poznamenala analytička. Připomněla i finanční a humanitární pomoc, kterou Německo na Ukrajina posílá.
V celkových číslech je vidět, že se Německo soustředí na finanční pomoc a v této oblasti patří mezi největší dárce v Evropské unii. Lizcová však upozornila, že v poměru k HDP se Německo už mezi největšími dárci nenachází.
