Spojené státy se chystají investovat stovky miliard dolarů do zvládání inflace a klimatických změn. Obří investiční program ale budí obavy v Evropě, protože příjemcem dotací budou jen firmy vyrábějící na území Spojených států. Za evropský průmysl proto vyrazili do Washingtonu lobbovat ministři z Německa a Francie.
Evropa ladila s USA zelené dotace. Firmy starého kontinentu chtějí dostat šanci za mořem
Cílem mise německého ministra hospodářství Roberta Habecka a francouzského ministra financí Bruna Le Maira bylo přimět Američany, aby brali na Evropany ohled. „Silný zelený průmyslový trh v USA a Evropě si budou vzájemně pomáhat. Postavíme zelený most přes Atlantik. Máme společný cíl – bojovat s globálním oteplováním. A vytvářet novou průmyslovou odolnost a nezávislost,“ nastínil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck.
Americký prezident Joe Biden od loňského léta chystal zákon reagující na vysokou inflaci a klimatické změny. Investovat se budou stovky miliard dolarů. Zákon prošel i se souhlasem republikánů, kteří v něm chtěli prosadit trumpovské heslo America First, tedy důraz na americké zájmy.
Na dotace by však měly mít nárok jen firmy, které ve Spojených státech vyrábějí a používají lokální díly a součástky. Evropský průmysl – zejména automobilky, které vyrábějí elektroauta a baterie – v tom vidí konkurenční nevýhodu.
„Chceme, aby americká strana zahrnula maximum evropských součástek do působnosti jejich dotačního zákona,“ uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Chtěl by tak, aby i evropské firmy mohly profitovat z daňových úlev a dotací, které budou mít americké výrobky.
Vznikne pracovní skupina
Nakonec vznikne pracovní skupina, která má zajistit, aby Evropa nepřišla zkrátka, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Připomněl i postoj německého kancléře Olafa Scholze, že předhánění v tom, kdo bude dotovat svou ekonomiku více, nemá žádný smysl. „To by bylo strašné. Ne všichni by dokázali držet krok. Některé země možná, ale ani to by nebylo smysluplné,“ řekl kancléř.
Le Maire a Habeck se shodli s americkou ministryní financí Janet Yellenovou na úplné transparentnosti ohledně masivních zelených dotací firmám, které chystá Bidenova administrativa. To by podle evropských ministrů mělo Evropské unii umožnit dorovnat pobídky, které bude Washington svým firmám nabízet.
Závislost Německa na Číně loni stoupla
V čem si Spojené státy a Evropa naprosto rozumějí, je postoj k Číně. Jejich závislost na čínském vývozu se podle nich musí výrazně snížit, dodal zpravodaj Polák.
Ve středu uvedla agentura Reuters, že objem obchodu mezi Německem a Čínou se loni zvýšil o 21 procent na rekordních 298 miliard eur (7,1 bilionu korun). Čína tak už sedmým rokem zůstala nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, navzdory varování některých politiků před přílišnou závislostí Berlína na této asijské zemi.
Německo loni z Číny dovezlo zboží za 191 miliard eur, což bylo o třetinu více než v roce předchozím. Vývoz německého zboží do Číny proti tomu vzrostl jen o 3,1 procenta zhruba na 107 miliard eur. Celkově tak Německo vykázalo ve vztahu k Číně obchodní deficit přibližně 84 miliard eur.
Berlín potřebuje kovy vzácných zemin
Někteří němečtí politici a vědci jsou znepokojeni vzájemnou závislostí obou zemí v některých oblastech kvůli odlišným názorům na sociální a politické svobody. Hlavním problémem je závislost Německa na Číně v dodávkách důležitých surovin, které jsou nutné pro přechod na čistší energetiku a dopravu, dodal šéf oddělení globální ekonomiky hospodářského institutu DIW Lukas Menkhoff. Německo dováží z Číny zhruba dvě třetiny kovů vzácných zemin. Ty jsou nepostradatelné například při výrobě baterií a polovodičů nebo pro magnety v elektromobilech.
„Válka Ruska proti Ukrajině nám dramaticky ukázala, jak mohou autokratické režimy využívat závislost na komoditách jako politickou páku,“ řekl Menkhoff. „Pokud by Čína zaútočila na Tchaj-wan, německá ekonomika by se mohla dostat do problémů se zásobováním,“ dodal.
Německé ministerstvo hospodářství zatím plánuje rozsáhlé požadavky na německé firmy podnikající s Čínou. Dodavatele z autoritářských států chce vyloučit z kritické infrastruktury.