Evropská komise reaguje na subvence USA a Číny. Podpořit chce zelenou ekonomiku

Nahrávám video
Události: Evropská komise chce podpořit ekonomiku
Zdroj: ČT24

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Komise podle von der Leyenové do jara navrhne nové normy, které podporují produkci ekologických technologií a omezují závislost na dovozu surovin z Číny. Unijní exekutiva chce také uvolnit pravidla pro státní podporu a vytvořit zvláštní „fond suverenity“. To ale až po debatě s členskými státy, které nejsou v podpoře těchto plánů jednotné.

Evropské země se obávají, že budou kvůli bezprecedentnímu americkému plánu ekologických investic evropské firmy znevýhodněny a vyslyší pobídky z USA, kam začnou orientovat část své produkce. EU přitom dlouhodobě tvrdí, že chce být světovým lídrem v zavádění obnovitelných technologií.

„Chceme, aby zde toto odvětví zůstalo a prosperovalo. Lepší přístup k financím umožní našim výrobcům čistých technologií rychleji růst,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Nahrávám video
Studio ČT24: Plán podpory evropského hospodářství
Zdroj: ČT24

Podpora pro solární panely či větrné turbíny

Komise se proto chystá umožnit státní podporu například pro výrobu baterií, solárních panelů, tepelných čerpadel nebo větrných turbín. Týkat se má také investic do přechodu současných průmyslových podniků na ekologicky čistší provoz. Mimořádný rámec má fungovat do konce roku 2025 a být omezený výší podpory, aby vyhověl námitkám řady členských zemí. Měl by navázat na dosavadní pravidla platící do konce letošního roku, jimiž Unie umožnila státům podpořit firmy v reakci na covidovou pandemii a růst cen energií.

„Než rozhodneme o dalším postupu, budeme chtít znát názory členských zemí,“ prohlásila ve středu místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová.

Brusel v rámci svého plánu chce, aby unijní země využily na podporu obnovitelných projektů až 250 miliard eur (5,9 bilionu korun) z mimořádného fondu obnovy, z něhož zatím vyčerpaly jen malou část. Většina těchto peněz je pro členské země dostupná ve formě úvěrů, o jejichž využití ale zatím neměly všechny státy zájem. 

Lídři unijních zemí budou o středečním plánu debatovat příští týden na mimořádném summitu. Teprve pak se Komise chystá navrhnout zmíněné normy.

Součástí plánu Komise je také pomoc se zajišťováním pracovníků do nových odvětví zelené ekonomiky. Brusel má v plánu monitorovat případný nedostatek sil a usnadňovat jejich rekvalifikace nebo zefektivnit uznávání kvalifikací mezi jednotlivými státy a také z mimounijních zemí. V zájmu omezení závislosti na Číně chce komise podpořit uzavírání obchodních dohod EU s dalšími státy a také získávat zahraniční partnery pro dovoz kritických surovin.

Středeční plán se dočkal smíšených prvních reakcí. Zatímco německý ministr hospodářství Robert Habeck jej označil za „velmi dobrý“, největší politické skupiny v Evropském parlamentu jej považují za málo ambiciózní a kritizují to, že se podle nich vyhýbá sociálním otázkám spojeným s ekologickou transformací.

Některé země varují před „závody“ v podpoře

Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský upřesnil, že některé státy jako Německo či Nizozemsko jsou proti plánu Komise. Obávají se totiž, že přílišné rozvolnění pravidel státní pomoci poskytne ve vnitřním trhu výhodu těm velkým a bohatým státům jako právě Německu či Francii. Na druhé straně jsou jižní státy jako Španělsko, Řecko nebo Francie. Ty by naopak chtěly rozvolnit pravidla státní pomoci.

Česko se také přidalo k pozici těch rozpočtově šetrnějších států. A to dopisem. Ještě před oznámením von der Leyenové varovalo Komisi sedm členských zemí Evropské unie právě před závodem v subvencích se Spojenými státy.

Za Českou republiku se podepsal ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Společně s ním list podepsali také ministři financí Estonska, Finska, Rakouska, Irska, Dánska a Slovenska. Obávají se, že dalekosáhlá finanční podpora firmám, která není odůvodněná jasným selháním trhu, by mohla vést k nebezpečnému závodu o to, kdo poskytne výhodnější subvence.

„Správnou cestou není eskalovat obchodní válku se Spojenými státy. Zavádění odvetných protekcionistických opatření ohrozí fiskální stabilitu evropských zemí a povede k narušení vnitřního trhu. S americkou stranou musíme nalézt kompromisní řešení, které zachová férové konkurenční prostředí,“ zdůvodnil zapojení České republiky do společné iniciativy Stanjura.

Washington hodlá v rámci zmíněné strategie investovat 369 miliard dolarů (8,1 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je podle agentury ANSA 24 Italů, podle AFP 11 Francouzů a podle agentury Anadolu 20 Turků.
08:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii firmy Lukoil u ruského města Perm

Ukrajinské drony ve čtvrtek zasáhly rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle něj si však nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Izrael vyzval k evakuaci dalších osmi vesnic v Libanonu

Izraelská armáda ve čtvrtek vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, píše AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.
před 1 hhodinou

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 1 hhodinou

Ropné znečištění z ruské Usť-Lugy se vyplavilo na estonské pláže

Znečištění topným olejem nalezené na severním pobřeží Estonska pochází z ruské Usť-Lugy, kde Ukrajina minulý měsíc zaútočila na zařízení na zpracování ropy, uvedl estonský úřad pro životní prostředí.
před 2 hhodinami

Izrael nevyloží loď s obilím, které podle Ukrajiny Rusko ukradlo na jejím území

Loď vezoucí obilí, které podle Kyjeva ukradlo Rusko na okupovaném území, Izrael nevyloží. Informovaly o tom ve čtvrtek izraelské sdělovací prostředky a potvrdil též ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který to označil za „vítaný vývoj“, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Rebelující republikáni zavařili Trumpovi s šéfem Fedu či kolem Epsteinovy kauzy

Republikánský senátor Thom Thillis tři měsíce blokoval schválení kandidáta na šéfa americké centrální banky Fed Kevina Warshe, kterého si vybral americký prezident Donald Trump. Tillis ovšem není jediný z republikánů, kteří zkřížili plány šéfa Bílého domu ze stejné strany. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie dlouhodobě usiluje o zveřejnění všech dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina, které se administrativa zdráhá publikovat. Několik republikánů se od hlavního proudu odchýlilo spolu s Massiem.
před 4 hhodinami
Načítání...