Největší světový výrobce čipů chce v Německu postavit svou první evropskou továrnu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Tchajwanská TSMC chce továrnu v Německu
Zdroj: ČT24

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

TSMC chce výstavbu závodu zahájit ve druhé polovině příštího roku, výrobu plánuje spustit do konce roku 2027. V továrně podle firmy vznikne kolem dvou tisíc pracovních míst. TSMC bude vlastnit sedmdesát procent podniku, firmy Bosch, Infineon a NXP budou mít desetiprocentní podíly.

Celková hodnota investic by podle TSMC měla přesáhnout deset miliard eur (zhruba 242 miliard korun). Podle agentury DPA asi polovinu investičních nákladů pokryjí v rámci státních subvencí peníze německých daňových poplatníků. 

Německý ministr hospodářství Robert Habeck rozhodnutí TSMC přivítal. Dodal, že vláda projekt podpoří v rámci evropské normy označované jako Evropský akt o čipech, jejímž cílem je zvýšit výrobu čipů v EU. „Do Německa přichází další globální hráč v polovodičovém sektoru. Ukazuje to, že Německo je atraktivní a konkurenceschopnou lokalitou,“ uvedl Habeck.

Unie chce v rámci normy Evropský akt o čipech do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi za 43 miliard eur (více než bilion korun) a zdvojnásobit podíl EU na celosvětové produkci čipů na dvacet procent.

Tchajwanská společnost jednala o výstavbě závodu se spolkovou zemí Sasko od roku 2021. Konečné investiční rozhodnutí bude podle TSMC záviset na rozsahu veřejné podpory.

Sinolog: Jde o čipy klíčové pro auta a spotřebiče, ale ne mobily

Sinolog Ondřej Kučera z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vysvětlil, že investice má ekonomický, ale nikoliv geopolitický význam. 

„Německá ekonomika se opakovaně dostávala v posledních letech do krize, jednak kvůli covidu a v současné době kvůli periodickým nedostatkům čipů nižší kvality, tedy těch, které jsou potřebné v automobilovém průmyslu a v každém spotřebiči. A právě proto, že tyto čipy byly vyráběny zejména v Číně, tak se dostávala do velkých problémů a logicky se následně dostávala do problémů i ekonomika česká,“ přiblížil v Horizontu ČT24. 

Pokud by továrna v Drážďanech skutečně vznikla, přineslo by to proto podle něj větší stabilitu pro jádro německého, a tím pádem i českého průmyslu. „Nebylo by závislé na případném, ať už vojenském, nebo jen embargo-sankčním chování mezi Spojenými státy a Čínou,“ narážel na napětí v jihovýchodní Asii. 

„Na druhou stranu, Tchajwanci velmi opatrně pouští svůj takzvaný křemíkový štít, nepouští výrobu těch nejsofistikovanějších čipů. Tato továrna, která bude dokončena v roce 2027, bude vyrábět čipy na dvaadvaceti-, šestadvacetinanometrových technologiích, což jsou technologie staré třicet čtyřicet let, extrémně potřebné v těch jednoduchých zařízeních,“ vysvětlil.

„Naopak výrobu čipů, které se používají třeba v mobilech, ty pětinanometrové, a tří- či dvounanometrové, o kterých se diskutuje, si nechává na Tchaj-wanu jako pojistku, která by fakticky znamenala, že pokud by došlo k válce v Tchajwanském průlivu, tak se zhroutí celá světová ekonomika,“ uzavřel Kučera. 

V Drážďanech působí i další výrobci čipů

Společnost Infineon už na jaře zahájila výstavbu vlastní továrny na výrobu polovodičů v Drážďanech a investovat do ní chce pět miliard eur. V saské metropoli se nacházejí také závody na výrobu čipů společností Bosch a GlobalFoundries. Výrobci čipů mají tendenci stavět závody ve skupinách, což umožňuje, aby nákladná zařízení mohla využívat infrastrukturu a pracovníky na místě.

Továrna TSMC je podle agentury Reuters důležitá pro snahu Berlína o rozvoj domácí výroby polovodičů, která je zapotřebí k udržení konkurenceschopnosti německého automobilového průmyslu. „V Německu vznikne skutečný ekosystém pro výrobu polovodičů,“ prohlásil Habeck. „Bude to vytvářet práci pro celé odvětví: pro výrobce strojů, pro výrobce optických zařízení, pro kvalifikované pracovníky,“ dodal ministr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 23 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...