Největší světový výrobce čipů chce v Německu postavit svou první evropskou továrnu

9 minut
Horizont ČT24: Tchajwanská TSMC chce továrnu v Německu
Zdroj: ČT24

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

TSMC chce výstavbu závodu zahájit ve druhé polovině příštího roku, výrobu plánuje spustit do konce roku 2027. V továrně podle firmy vznikne kolem dvou tisíc pracovních míst. TSMC bude vlastnit sedmdesát procent podniku, firmy Bosch, Infineon a NXP budou mít desetiprocentní podíly.

Celková hodnota investic by podle TSMC měla přesáhnout deset miliard eur (zhruba 242 miliard korun). Podle agentury DPA asi polovinu investičních nákladů pokryjí v rámci státních subvencí peníze německých daňových poplatníků. 

Německý ministr hospodářství Robert Habeck rozhodnutí TSMC přivítal. Dodal, že vláda projekt podpoří v rámci evropské normy označované jako Evropský akt o čipech, jejímž cílem je zvýšit výrobu čipů v EU. „Do Německa přichází další globální hráč v polovodičovém sektoru. Ukazuje to, že Německo je atraktivní a konkurenceschopnou lokalitou,“ uvedl Habeck.

Unie chce v rámci normy Evropský akt o čipech do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi za 43 miliard eur (více než bilion korun) a zdvojnásobit podíl EU na celosvětové produkci čipů na dvacet procent.

Tchajwanská společnost jednala o výstavbě závodu se spolkovou zemí Sasko od roku 2021. Konečné investiční rozhodnutí bude podle TSMC záviset na rozsahu veřejné podpory.

Sinolog: Jde o čipy klíčové pro auta a spotřebiče, ale ne mobily

Sinolog Ondřej Kučera z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vysvětlil, že investice má ekonomický, ale nikoliv geopolitický význam. 

„Německá ekonomika se opakovaně dostávala v posledních letech do krize, jednak kvůli covidu a v současné době kvůli periodickým nedostatkům čipů nižší kvality, tedy těch, které jsou potřebné v automobilovém průmyslu a v každém spotřebiči. A právě proto, že tyto čipy byly vyráběny zejména v Číně, tak se dostávala do velkých problémů a logicky se následně dostávala do problémů i ekonomika česká,“ přiblížil v Horizontu ČT24. 

Pokud by továrna v Drážďanech skutečně vznikla, přineslo by to proto podle něj větší stabilitu pro jádro německého, a tím pádem i českého průmyslu. „Nebylo by závislé na případném, ať už vojenském, nebo jen embargo-sankčním chování mezi Spojenými státy a Čínou,“ narážel na napětí v jihovýchodní Asii. 

„Na druhou stranu, Tchajwanci velmi opatrně pouští svůj takzvaný křemíkový štít, nepouští výrobu těch nejsofistikovanějších čipů. Tato továrna, která bude dokončena v roce 2027, bude vyrábět čipy na dvaadvaceti-, šestadvacetinanometrových technologiích, což jsou technologie staré třicet čtyřicet let, extrémně potřebné v těch jednoduchých zařízeních,“ vysvětlil.

„Naopak výrobu čipů, které se používají třeba v mobilech, ty pětinanometrové, a tří- či dvounanometrové, o kterých se diskutuje, si nechává na Tchaj-wanu jako pojistku, která by fakticky znamenala, že pokud by došlo k válce v Tchajwanském průlivu, tak se zhroutí celá světová ekonomika,“ uzavřel Kučera. 

V Drážďanech působí i další výrobci čipů

Společnost Infineon už na jaře zahájila výstavbu vlastní továrny na výrobu polovodičů v Drážďanech a investovat do ní chce pět miliard eur. V saské metropoli se nacházejí také závody na výrobu čipů společností Bosch a GlobalFoundries. Výrobci čipů mají tendenci stavět závody ve skupinách, což umožňuje, aby nákladná zařízení mohla využívat infrastrukturu a pracovníky na místě.

Továrna TSMC je podle agentury Reuters důležitá pro snahu Berlína o rozvoj domácí výroby polovodičů, která je zapotřebí k udržení konkurenceschopnosti německého automobilového průmyslu. „V Německu vznikne skutečný ekosystém pro výrobu polovodičů,“ prohlásil Habeck. „Bude to vytvářet práci pro celé odvětví: pro výrobce strojů, pro výrobce optických zařízení, pro kvalifikované pracovníky,“ dodal ministr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
16:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 16 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
včera v 20:09

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...