Vláda si letos bude muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 miliard korun. Právě o tolik plánované výdaje překročí odvody lidí a firem. Podle zjištění České televize původně odhadovaný šedesátimiliardový deficit ještě prohloubí mimořádné letní zvýšení penzí. Důchodový účet se tak dostane do minusu nejvíc v novodobé české historii. Podle zástupců vlády by mohla pomoct reforma. Představit ji chtějí letos. Sněmovní opozice si stěžuje, že s nimi vláda chystané úpravy nekonzultuje.
Kabinet chce letos představit reformu penzí. Změnit by mohla valorizaci i věk odchodu do důchodu
Události: Deficit důchodového účtu (zdroj: ČT24)
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poukazuje na to, že současné nastavení penzijního systému je dlouhodobě neudržitelné. Připomněl, že se blíží odchod populačně silných ročníků do penze a problém, který je znám mnoho let, tak nabývá na naléhavosti.
Jeho předchůdkyně ve funkci a současná předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová říká, že je potřeba bavit se jednak o nastavení důchodového valorizačního systému, jednak o tom, jakým způsobem řešit rozevírání nůžek mezi příjmy a výdaji důchodového účtu. Dodává, že je třeba otevřeně mluvit i o tom, jak motivovat lidi, aby si spořili na důchod.
Současný valorizační mechanismus je podle Stanjury hlavním důvodem, proč přestávají příjmy z odvodů důchodovému systému stačit. „Jsme zodpovědná vláda a v letošním roce představíme některé systémové změny některých parametrů, které by vedly k tomu, že bude udržitelný systém penzí,“ řekl Stanjura.
Zatímco loni byl důchodový účet podle nových čísel ministerstva financí v minusu necelých 25 miliard korun, letos už to bude o 58 miliard víc, tedy rekordních téměř 83 miliard. To by byl nejvyšší schodek v novodobé české historii.
Valorizační mechanismus
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už má připravený návrh důchodové reformy. Změny se podle něj mají týkat i valorizačního mechanismu, podle kterého se důchody stanovují. „Budu rozhodně chtít tyto parametry upravit a změnit,“ řekl. Dodal, že dokud tyto věci neprodiskutuje s vládními koaličními partnery a opozicí, nechce žádné parametry sdělovat přes média.
Jurečka chce také prosadit, aby lidé v náročných profesích mohli do důchodu odcházet dřív bez krácení penze. Naopak pro ty s méně fyzicky náročnou prací by mohl kabinet věk odchodu do důchodu spolu s prodlužující se průměrnou délkou dožití posunout. Nyní je hranice 65 let.
Schillerová očekává, že bude předcházet nějaká analýza a také tedy diskuse s opozicí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) již dal najevo, že jeho hnutí určitě není pro prolomení hranice 65 let.
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) naopak soudí, že se musí občanům včas říct, že je od roku 2030 prodloužení věku odchodu do důchodu nemine. „Například o dva roky, bude to zase postupně nabíhat.“
Všechny poslanecké kluby zastoupené nyní v Poslanecké sněmovně se zatím shodnou na jedné základní věci – důchodová reforma bude mít smysl jen tehdy, pokud se na ní dohodne vláda společně opozicí. To má zajistit, že nová pravidla pro penze můžou vydržet déle než jedno volební období.
- V loňském roce dosáhl průměrný starobní důchod 18 tisíc korun. Od ledna 2023 se vedle valorizace zvyšují starobní důchody také o bonus 500 korun za vychované dítě. S tímto výchovným by se průměrná starobní penze měla na začátku letošního roku dostat na 19 500 korun, uvedlo v září ministerstvo práce.
- Ministerstvo práce také informovalo, že zatímco na začátku roku 2022 důchodci pobírali 42,5 procenta průměrné mzdy, v lednu 2023 to bude 45,9 procenta. Reálná hodnota důchodu tak vzroste o 5,1 procenta.
- Zdroj: ČT24, MPSV, ČTK