Státní vyznamenání strana 3 z 3

Řádem Bílého lva byli u příležitosti státního svátku 28. října vyznamenáni čtyři veteráni. Jedním z nich je Jaroslav Klemeš, který byl v únoru 1945 vysazen v okupovaném Československu v rámci Operace Platinum – Pewter. Klemeš je posledním žijícím výsadkářem, jenž byl do Československa poslán z Velké Británie.

Jiří Brady nedostal 28. října na Pražském hradě státní vyznamenání. Podle předsedy největší opoziční strany KSČM Vojtěcha Filipa je zřejmé, že ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) lhal, když tvrdil, že Brady vyznamenání dostat měl a Hrad ho na poslední chvíli vyškrtl. Filip proto vyzval Hermana k rezignaci. Znovu mu také vyčetl jeho jarní účast na sudetoněmeckém sjezdu. Ministr Filipovu výzvu odmítl, podle něj se jen KSČM snaží za každou cenu zviditelnit.

Udílením vysokých vyznamenání vyvrcholily na Pražském hradě oslavy Dne vzniku samostatného československého státu. Řád bílého lva obdrželi od prezidenta republiky Miloše Zemana pražský kardinál Dominik Duka,  čtyři českoslovenští vojáci z druhé světové války a německý politik Günter Verheugen. Kvůli sporu ohledně ocenění pro Jiřího Bradyho se ale předávání ve Vladislavském sále účastnila jen část představitelů státu. Sám Zeman se v průběhu večera o sporu nijak nezmínil.

Tradiční pietní akt na pražském Vítkově za účasti prezidenta Miloše Zemana a předsedů parlamentu a vlády dopoledne zahájil oslavy 98. výročí vzniku Československa. Politici, ale i rektoři a studenti se sešli také na Hradčanském náměstí v Praze. Výročí si připomněli lidé také v Brně, Plzni či Ostravě. Oficiální oslavy státního svátku završil ceremoniál na Pražském hradě, kde prezident Zeman předal státní vyznamenání.

Případ osvětimského vězně Jiřího Bradyho, jemuž Pražský hrad odřekl udělení státního vyznamenání, budí kontroverze i kvůli jménu jiného avizovaného nositele – muzikálového zpěváka Daniela Hůlky. Kritikům vadí, že jde o odměnu za podporu během předvolební kampaně. Nejedná se ovšem o novum, protože Hrad tímto způsobem přistupoval ke státním vyznamenáním i v uplynulých letech.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vydal ve středu poměrně ostré prohlášení, ve kterém kritizuje postup Hradu v kauze kolem nevyznamenání Jiřího Bradyho nebo společné prohlášení ústavních špiček vůči Číně. Jedním dechem ale dodává, že se zúčastní oslav 28. října na Hradě, protože jde o výraz úcty ke státnímu svátku. Své motivy vysvětloval v Interview ČT24 se Světlanou Witowskou.

Politický analytik Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, který má blízko k ČSSD, komentoval ve čtvrtečním Studiu 6 kauzu neocenění pamětníka holocaustu Jiřího Bradyho. Navrhl řešení: Omezit vliv prezidentských antipatií či sympatií tím, že o vyznamenáních bude rozhodovat skupina ústavních činitelů.

Prezident republiky čelí v posledních dnech ostré kritice. Souvisí s jeho vztahem k Číně, postojem vůči dalajlamovi i s údajně slíbeným vyznamenáním pro Jiřího Bradyho. V jeho stínu zůstávají ostatní, kteří by podle dosavadních informací měli ocenění od prezidenta republiky také obdržet. Tím obtížnější je jejich pozice. Herec a režisér Jan Kačer se už dlouho trápí otázkou, zda si pro vyznamenání na Hrad jít, nebo nejít.

V neobvykle napjaté atmosféře se ponese 98. výročí vzniku samostatného československého státu. Kvůli sporu kolem vyznamenání Jiřího Bradyho se večerní slavnosti na Pražském hradě nezúčastní řada pozvaných včetně několika ministrů. Již tradičně nepřijde ani většina rektorů vysokých škol na protest proti tomu, že prezident nepozval hlavu Masarykovy univerzity. Letošní 28. říjen tak zažije alternativní připomenutí státního svátku na Staroměstském i Hradčanském náměstí.

Už jen do čtvrtka má prezidentská kancelář čas na zaplacení pokuty 100 tisíc korun za to, že nerespektovala pravomocné rozhodnutí soudu v případu Peroutka. Jinak jí hrozí exekuce. Dokud ale nerozhodne Nejvyšší soud o dovolání, které Hrad podal, nechce nic platit a ani se omlouvat. V Interview ČT24 to řekl kancléř Vratislav Mynář.

Jiří Brady převzal od pražské primátorky Adriany Krnáčové Klíč od obce pražské. Primátorka tak reagovala na aféru kolem vyznamenání Bradyho prezidentem Zemanem. Ke kritice chování prezidenta a jeho kanceláře se mezitím připojují další politici a ústavní činitelé, včetně předsedů Ústavního a Nejvyššího soudu.

Seznam politiků, kteří chtějí bojkotovat hradní ceremoniál k oslavám 28. října, se rozrůstá. Nově se ho nezúčastní lidovečtí poslanci a senátoři a účast odmítli i zástupci opozičních stran TOP 09 a ODS. Na Hrad by naopak podle doporučení měli dorazit ministři a poslanci za hnutí ANO. ČSSD žádná doporučení nevydala, premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka se však oslav zúčastní a totéž očekává od většiny spolustraníků. Komunističtí poslanci pak dostali doporučení, aby se neúčastnili alternativních oslav. Jednu z nich pořádá předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík na Staroměstském náměstí.

„Stejně jako kluci a holky v Terezíně věříme, že naslouchání si, společenství, přátelství, dialog a mír jsou hodnoty, které nejsou naší společnosti vzdálené a které by neměly být ponižovány pod zájmy ekonomické.“ Tak vysvětlili studenti středních a vysokých škol, proč uspořádali na Strossmayerově náměstí v Praze setkání připomínající památku dětí vězněných za války v terezínském ghettu. Mezi stovkami účastníků byl i Jiří Brady, jehož sestra byla z Terezína transportována do Osvětimi, kde ji nacisté zavraždili. Její osud muž, jehož nevyznamenání prezidentem Milošem Zemanem pohoršilo část společnosti, učinil známým příběhem.

Jiří Brady by mohl dostat státní vyznamenání jindy než 28. října. Prezidentův mluvčí uvedl, že hlava státu zvažuje, že muže, který po světě šířil povědomí o nacistických zvěrstvech v koncentračních táborech a který pomáhal československým emigrantům v Kanadě, ocení v gestu dobré vůle. Mluvčí však zdůraznil, že „státní vyznamenání není možné vynucovat jakoukoli nátlakovou kampaní“. Otevřeně přitom vyloučil, že by Jiří Brady na seznamu vyznamenaných pro letošní 28. říjen byl a Hrad jej vyškrtl.

I když Jiří Brady, který přežil Terezín a Osvětim, nedostane Řád T. G. Masaryka, ocenění v Česku získá. Přijal nabídku Univerzity Palackého v Olomouci, jež mu chce udělit akademické ocenění. Ocenit Jiřího Bradyho chce také pražská primátorka, Brno bude rozhodovat o čestném občanství. Kdyby ale názor změnil Hrad, Brady by už ocenění od prezidenta nepřijal.

Pražský hrad Jiřího Bradyho dosud oficiálně neinformoval, že původně přislíbený Řád Tomáše Garrigua Masaryka neobdrží. V Interview ČT24 to uvedla Bradyho manželka Tereza. Sám Brady – přeživší holocaustu – dodal, že si vyznamenání převzít nehodlá, ani kdyby prezident Miloš Zeman změnil názor. Podle svých slov nepotřebuje řád od někoho, kdo ho nemá chuť předat.

Jiřího Bradyho navrhli letos poslanci na státní vyznamenání a nejspíše ho nakonec nedostane. Nic na tom nezměnil turbulentní závěr minulého týdne, kdy létala vážná obvinění mezi Pražským hradem, ministerstvem kultury a také Torontem, kde Jiří Brady bydlí.

Prošel Terezínem, Osvětimí, přežil pochod smrti, celá jeho rodina skončila v plynových komorách a teď se nechtěně stal účastníkem sporu svého synovce, ministra kultury Daniela Hermana s prezidentem Milošem Zemanem. Jiří Brady.

Kancelář prezidenta oznámila 12. října telefonicky Jiřímu Bradymu, že dostane Řád T. G. Masaryka. Strýc ministra kultury Daniela Hermana to potvrdil osobně, po příletu do Prahy z Kanady, kde už několik desetiletí žije. O rozhodnutí, že nakonec nebude mezi vyznamenanými, stejně jako o nevyjasněných důvodech, které je provází, se dozvěděl z novin a od přátel. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka Bradyho jméno na seznamu vyznamenaných, který prezident podepsal, ale nikdy nebylo.

Při setkání na slovenské ambasádě, kdy měl prezident Miloš Zeman upozornit ministra Daniela Hermana na možné vyškrtnutí jeho strýce ze seznamu vyznamenaných, byli údajně další dva členové vlády. Šéf resortu kultury to řekl České televizi. Prezident mu prý 8. září pohrozil, že vyznamenání pro Jiřího Bradyho zruší, pokud se Herman setká s dalajlamou. Brady, osmaosmdesátiletý přeživší holocaustu, v neděli večer přiletí do Česka z Kanady, kde od 50. let žije.

Politici zvažují svoji účast na předávání státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října.   Bojkot vyvolaly události kolem Jiřího Bradyho, strýce ministra kultury. Prezident Miloš Zeman mu podle Daniela Hermana neudělí vyznamenání kvůli jeho schůzce s dalajlamou. Prezident by se měl zachovat jako státník a Bradyho vyznamenat, připojil se k reakcím i premiér Bohuslav Sobotka. Za Hrad situaci zatím komentoval jen prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezident Miloš Zeman přiznal ministru financí Andreji Babišovi, že žádal po ministru kultury Danielu Hermanovi, aby zrušil schůzku s dalajlamou. Popřel prý ale, že by věc spojil s oceněním jeho strýce Jiřího Bradyho. K situaci se vyjádřila řada politiků, včetně premiéra Bohuslava Sobotky. Hrad ale zatím mlčí.

Prezident republiky osobně se snažil přemluvit ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), aby se nescházel s dalajlamou. Byl to také on, kdo Hermanovi pohrozil, že v opačném případě vyškrtne jeho strýce, přeživšího holocaustu Jiřího Bradyho, ze seznamu lidí, kteří mají dostat 28. října vyznamenání. Daniel Herman to řekl ČT v Událostech, komentářích. Mluvčí prezidenta republiky v Událostech, komentářích reagovat odmítl.

Osmaosmdesátiletý Jiří Brady, který přežil holocaust, nedostane 28. října z rukou prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Informaci přinesl server Aktuálně.cz.  Bradyho, který je strýcem ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), přitom původně Hrad o vyznamenání informoval. Ministr Herman řekl, že mu Hrad před schůzkou s dalajlamou pohrozil právě zrušením vyznamenání pro strýce, pokud ji nezruší. Prezidentův mluvčí prohlásil takové obvinění za nevkusné a nevhodné.