V souvislosti s výročím konce druhé světové války připomíná Česká televize ze svého archivu snímky, které se k této době vrací. Jedním takovým jsou Nebeští jezdci. Filmové svědectví režiséra Jindřicha Poláka o hrdinství československých letců RAF podle knihy jednoho z nich je v iVysílání k přehrání jen do 7. května.
Tip z iVysílání: Nebeští jezdci neuletí životu ani smrti
Přehrajte si film: Nebeští jezdci (jen do 7. 5.) (zdroj: ČT24)
Pokud byste si chtěli pustit všechna videa v iVysílání, potřebovali byste si na jejich sledování vyhradit 3918 dní. Zorientovat se v takovém množství může být náročné. Web ČT24 proto pravidelně zveřejňuje tip na jeden záznam, který by bylo škoda si v programu uplynulého týdne nechat ujít.
Scénář vycházel ze stejnojmenného románu Richarda Husmanna, píšícího pod pseudonymem Filip Jánský. Ten se ve svém debutu z roku 1964 vrátil k dvacet let staré kapitole svého života, kdy sloužil v československé 311. bombardovací perutě Royal Air Force. Jako střelec bombardovacího letounu bojoval při náletech na Německo a při ponorkových akcích nad Atlantikem.
V knize, potažmo ve filmu, nese autobiografické rysy postava Študenta, jednoho z členů fiktivní posádky RAF. Kromě něj ji tvoří ještě další dva Čechoslováci, Angličané a Kanaďan.
Do jejich rolí byli obsazeni jak čeští herci (povědomé z nich bude divákům jméno zejména Jiřího Hrzána, ve snímku si zahrál i budoucí architekt Jan Kaplický, Študenta ztvárnil Jiří Bednář), tak angličtí herci i neherci, pro něž šlo většinou o jejich první i poslední filmovou zkušenost.
Filmová splátka dluhu
Jindřich Polák (režisér sci-fi dramatu Ikarie XB 1, seriálu Návštěvníci a později ale třeba i Chobotnic z II. patra) natočil Nebeské jezdce černobíle, aby se do hraného příběhu daly vpravit archivní záběry. Střízlivým způsobem, poznamenaným britským civilismem, vypráví o hrdinství, ale i každodennostech a vztazích řadových bojovníků, kteří si nečiní nárok na slávu a jimž se nevyhýbá život ani smrt.
Podle slov režiséra Poláka měl být jeho snímek z roku 1968 alespoň částečným splacením dluhu československým letcům ve válečné Anglii, na jejichž nasazení se po únorovém převratu v roce 1948 záměrně zapomnělo a mnozí byli vystaveni perzekucím. Ústrky neminuly ani Filipa Jánského, jenž byl propuštěn z ministerstva dopravy a musel se živit jako pomocný dělník.
Jiří Hrzán