Analýza ostatků z letadla sestřeleného za druhé světové války nad Nizozemskem potvrdila, že patřily pěti československým letcům. V troskách bombardéru zahynuli Jan Hejna, Vilém Konštatský, Alois Rozum, Leonhard Smrček a Karel Valach. Dosud byli evidováni jako pohřešovaní. Objevené ostatky budou letos uloženy s vojenskými poctami na hřbitově Komise pro válečné hroby britského společenství (CWGC) v Nizozemsku.
Ostatky byly objeveny v červnu 2021 při vyzdvižení trosek letounu Vickers Wellington T2990 z louky u nizozemské obce Hollands Kroon. Stroj patřil k 311. československé peruti Britského královského letectva (RAF). Na místě byly nalezeny úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy.
Analýza potvrdila, že podle předpokladů patřily pětici československých letců. „Tito hrdinové tak již nejsou pohřešováni v boji,“ konstatovala Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Operace byla součástí nizozemského národního programu, jehož účelem je vyzvednutí trosek letounů s ostatky členů posádek. Náklady platí nizozemská vláda.
Letoun T2990 byl jeden ze 41 strojů, které v noci z 22. na 23. června 1941 bombardovaly Brémy. Na zpátečním letu letoun napadl německý noční stíhač a sestřelil ho. Stroj v plamenech podle ministerstva havaroval. Zachránil se pouze jeden člen posádky, který následně padl do zajetí.
Ostatních pět letců bylo od té doby považováno za pohřešované v boji. Zajatý Vilém Bufka podle dřívějších informací českého velvyslanectví v Haagu německé věznění přežil.
„Ti, kteří bojovali za svobodu a samostatnost v nejhorším válečném konfliktu v dějinách lidstva, si zaslouží náš respekt a úctu. Velmi si vážím nizozemské iniciativy a děkuji za pozůstalé všech pěti československých příslušníků RAF, že nezůstali ztraceni na válečných polích,“ poznamenala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Nizozemsko jako hřbitov letounů
Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5500 letadel. Třicet až padesát těchto vraků podle odhadů stále obsahuje pozůstatky členů posádek.
Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.
Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty, které se jen těžko doplňovaly, ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy „třistajedenáctka“ skončila s nálety, provedla 1029 bojových letů a z 318 mužů jich ztratila 128 (94 padlo). Zbytek války tak decimovaná československá bombardovací peruť RAF strávila v rámci Pobřežního velitelství.
