Do bitvy o Británii této významné události se výrazně zapojili i čeští piloti, největším esem celé bitvy se stal Josef František se 17 sestřely. Výročí této bitvy si připomněli zástupci ministerstva obrany, armády i váleční veteráni. Žádný z československých účastníků bitvy se ale této připomínky nedožil.
Výročí slavné bitvy o Británii: Hrdinný odpor za Kanálem podpořili i českoslovenští piloti
„Myslím si, že pokud se řekne bitva o Británii, není možné hovořit jenom o boji britských vojáků proti nacistickému Německu. Bitva o Británii je především leteckou bitvou, které se účastnili piloti celé řady zemí, ať už to jsou Francouzi, Poláci, Novozélanďané a v neposlední řadě Češi,“ uvedl vojenský historik a ředitel odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík.
Bitva o Británii trvala od července do října 1940. Před plánovanou invazí na britské ostrovy totiž dostaly německé vzdušné síly rozkaz zničit královské vzdušné síly RAF. Proto bombardovaly letiště i radiostanice. To ale pochopitelně nezůstalo bez odezvy. Během tří měsíců se uskutečnily stovky vzdušných soubojů: na britské straně se do nich zapojili asi tři tisíce letců. Z nich 500 zahynulo a další stovky utrpěly vážná zranění.
GALERIE
Bitva o Británii
Údaje o počtu českých pilotů, kteří se zapojili do bitvy o Británii, se podle Stehlíka různí (20–80). Vůbec nejúspěšnějším esem celé bitvy se stal Josef František, který do své smrti 8. října 1940 dosáhl v řadách polské 303. peruti 17 sestřelů.
Všichni českoslovenští piloti z bitvy o Británii už jsou dnes po smrti. Pozdější boje v řadách britské RAF ale ještě pamatují například generálové Miroslav Liškutín, který dlouhodobě žije v Anglii, nebo Emil Boček.
Stehlík ve svém projevu poukázal na nezdolnost Britů, kteří se rozhodli vzdorovat nacistickému Německu, a která byla v Británii znát na každém kroku. To byla pro československé vojáky velká vzpruha. Po předchozích zážitcích z Mnichova či Francie totiž převládal pocit zmaru a beznaděje.
Po únoru 1948 začaly pro letce krušné časy
Když letci z Británie po konci 2. světové války v srpnu 1945 přistáli slavnostně v Praze, vítaly je přímo na letišti tisíce lidí. Byl mezi nimi Jan Adámek. „Přiletěly letouny Spitfire, B24 přistály ve Kbelích a potom 15. byl slavnostní nástup na Ruzyni. Pak přišel rok 1946 a byl první letecký den v Ruzyni,“ vzpomíná Adámek.
Po roce 1948 ale začala komunistická moc hrdiny západního letectva pronásledovat a věznit. Oficiálního uznání po roce 1989 se tak řada z nich nedožila. Jejich památku připomíná například pomník na Praze 6.
Československá stíhací esa ve službách RAF
POZNÁMKA: Ověřování sestřelů se v různých letectvech lišilo, ať již svědectvími, nebo způsobem zničení nepřítele. Britský systém například zohledňoval podíl několika letců na sestřelení. Navíc v případě poškozených strojů počítali Britové nejen letadla, ale také likvidaci německých bezpilotních střel V1.