USA v Británii rozmístí jaderné zbraně, píše The Telegraph. Kvůli ruské hrozbě

Spojené státy se poprvé po patnácti letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit.

Jaderné hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu, budou podle listu dodány na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. The Telegraph se v této souvislosti odvolává na smlouvy Pentagonu.

„Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na ‚jadernou misi‘, která se ‚v nejbližší době‘ uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše The Telegraph. Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12, které lze zavěsit na stíhací letouny.

Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.

Otazníky kolem stavu britské armády

V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.

Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders varoval, že Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem. Kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74 tisíc členů, což je o 28 procent méně než před dvanácti lety.

Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně pětačtyřicet tisíc rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.

Šéf sekce námořnictva Pentagonu Carlos Del Toro vyzval Spojené království, aby vzhledem k nynějším hrozbám „přehodnotilo“ velikost svých ozbrojených sil.

Downing Street současnou výši výdajů na obranu ovšem hájí a uvedla, že Británie byla „díky své vojenské síle partnerem, kterého si Washington vybral“ při úderech proti šíitským povstalcům hútíům v Rudém moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...