Spojené státy se poprvé po patnácti letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit.
USA v Británii rozmístí jaderné zbraně, píše The Telegraph. Kvůli ruské hrozbě
Jaderné hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu, budou podle listu dodány na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. The Telegraph se v této souvislosti odvolává na smlouvy Pentagonu.
„Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na ‚jadernou misi‘, která se ‚v nejbližší době‘ uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše The Telegraph. Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12, které lze zavěsit na stíhací letouny.
Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.
Otazníky kolem stavu britské armády
V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.
Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders varoval, že Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem. Kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74 tisíc členů, což je o 28 procent méně než před dvanácti lety.
Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně pětačtyřicet tisíc rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.
Šéf sekce námořnictva Pentagonu Carlos Del Toro vyzval Spojené království, aby vzhledem k nynějším hrozbám „přehodnotilo“ velikost svých ozbrojených sil.
Downing Street současnou výši výdajů na obranu ovšem hájí a uvedla, že Británie byla „díky své vojenské síle partnerem, kterého si Washington vybral“ při úderech proti šíitským povstalcům hútíům v Rudém moři.