Britové úspěšně otestovali „Dračí oheň“. Laserová zbraň trefí minci z kilometrové vzdálenosti

Spojené království provedlo úspěšnou zkoušku své první laserové zbraně. Londýn doufá, že využije systém DragonFire (Dračí oheň) jako budoucí levnější alternativu k raketám. Laserová zbraň je natolik přesná, že dokáže zasáhnout minci z kilometrové vzdálenosti, cituje server BBC britské ministerstvo obrany. Zbraň by mohla být součástí válečných lodí, které by tak účinněji likvidovaly drony, jejichž využití v konfliktech sílí.

Britští vojenští vědci oznámili, že se jim pomocí DragonFire podařilo poprvé sestřelit drony pohybující se ve vzduchu. Test, který se uskutečnil v areálu ministerstva obrany Hebrides Range ve Skotsku, považují za „hlavní krok“ potřebný k uvedení technologie do provozu.

Laserově řízené energetické zbraně používají intenzivní světelný paprsek k proříznutí svého cíle a dokáží ho zasáhnout rychlostí světla. Dosah britského systému DragonFire je zatím předmětem zkoumání, ale klíčová je přímá viditelnost cíle – zbraň tedy umí zasáhnout jakýkoliv viditelný cíl v dosahu, vysvětluje BBC.

Vývoj od studené války

Podle britského ministra obrany Granta Shappse by laserovými zbraněmi mohly být vybaveny válečné lodě. „Uplatnění může být velmi široké, byť myslím, že je stále velmi daleko. Vývoj laserů jako zbraní, a to primárně v obranné roli, probíhá už desítky let, od druhé poloviny studené války. Ale s pokrokem technologií se šance na uplatnění nyní zvyšují,“ řekl ČT analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.

Laserové systémy jsou poměrně velké a těžké, takže se nabízí právě uplatnění u válečných lodí, kde to nevadí, míní expert. „Je to asi nejlogičtější možnost, byť se pracuje i s jejich nasazením mezi pozemními silami,“ podotkl Bahenský s tím, že systém je ale podle něj zatím vzdálen od reálného nasazení minimálně několik let.

Analytik Bahenský o vlastnostech první britské laserové zbraně (zdroj: ČT24)

Nižší provozní náklady než u raket

DragonFire by v budoucnu mohl snížit „závislost na drahé munici a zároveň snížit riziko vedlejších škod,“ věří Shapps. Britové poukazují na to, že použití laserových zbraní se ekonomicky vyplatí, protože některé rakety stojí stovky milionů dolarů. Náklady na provoz DragonFire jsou podle Londýna často nižší než deset liber (289 korun) na výstřel. Navíc může pálit po velmi dlouhou dobu a nevyžaduje munici, což je podle Bahenského velkou výhodou.

Podle analytika se nicméně může ukázat, že systémů je potřeba kvůli omezenému dostřelu nasadit hodně, čímž by se jejich použití naopak prodražilo v případě, že by bylo třeba ochránit větší území jako celé město. 

„Můžeme se také bavit o tom, že existují nebo budou existovat nějaká opatření proti němu, tedy například materiály, které budou distribuovat teplo předávané laserem do větší plochy. Systémy také nejsou tak efektivní při oblačnosti. Déšť, mlha a další prvky účinnost snižují, takže nevnímal bych to v dohledné době jako nějaký ,game changer‘,“ uvedl pro ČT Bahenský.

Zbraň, kterou vyvinula britská Vědeckotechnická laboratoř obrany spolu s některými průmyslovými partnery, stála v přepočtu 2,89 miliardy korun. O náklady se podělila britská ministerstva obrany a průmyslu.

Americké a izraelské projekty

Ačkoli laserové zbraně zní jako sci-fi, americké námořnictvo již nainstalovalo několik takových systémů na své torpédoborce, připomíná BBC. Podle serveru ale v současném konfliktu s jemenskými povstalci byly k sestřelení útočných dronů hútíů použity zatím jen střely. „V tuto chvíli většina válečných lodí disponuje nějakou kombinací kanonů ráže dvacet, třicet milimetrů, nebo raketami, které potom cílí na drony nebo jiné typy munice, které na lodě míří,“ poznamenal Bahenský.

Silné laserové systémy vyvinul pro armádu USA třeba americký technologický výrobce Lockheed Martin. Laserový systém Iron Beam už dříve představil také Izrael. Jeho zbraň má ničit rakety krátkého doletu, minometné bomby a dělostřelecké granáty. 

„Myslím, že britský, izraelský i americký projekt jsou ve fázi prototypů, experimentování a polního testování. Z hlediska fyzikálních principů všechny ty systémy fungují relativně podobně a čelí podobným omezením. Proto je systém v izraelském případě zamýšlen jen jako doplněk k zachytávání raket, které už prošly systémem Iron Dome a jsou už dost blízko, aby je mohl zachytit laser,“ konstatoval Bahenský.