Velitelé hnutí Taliban se v příštích dnech setkají s bývalými guvernéry a vysokými činiteli většiny afghánských provincií. Podle vyjádření jednoho z radikálů, které cituje agentura Reuters, s nimi chce hnutí navázat spolupráci. Na kábulském letišti ovšem souběžně dál probíhá evakuace lidí, kteří se bojí talibanské msty, a dění v zemi komentuje i Moskva. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že afghánský konflikt dopadá na ruskou bezpečnost a má potenciál ji ohrožovat.
Dění v Afghánistánu v neděli komentovaly špičky ruské zahraniční politiky, protože vedle prezidenta Vladimira Putina se mu věnoval i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ten uvedl, že talibanští radikálové zatím dodržují slib zastavit v Afghánistánu bojové akce.
„Zaznamenali jsme, že prohlášení, která talibové vydali k ukončení bojových akcí, amnestii pro všechny, kteří se zapojili do střetů, o potřebě celonárodního dialogu… jsou uplatňována,“ citovala Lavrova agentura RIA.
Prezident Putin nicméně současnou situaci nese spíše s nelibostí a podotkl, že afghánský konflikt má přímý dopad na bezpečnostní situaci v Rusku – zejména s ohledem na ruskou jižní hranici, kterou země sdílí se středoasijskými republikami.
Agentura Reuters minulý týden uvedla, že USA tajně jednaly s řadou zemí v zoufalém pokusu dohodnout se s nimi o dočasném ubytování ohrožených Afghánců, kteří pracovali pro americkou vládu. Ve střední Asii by jim měla být vystavena víza pro USA i Evropu.
Putin tuto představu jasně odmítl. „Znamená to, že mohou být vysláni bez víz to těch zemi, k našim sousedům, zatímco oni sami (Západ) se jich bez víz ujmout nechtějí?“ citovala Putina agentura TASS. „Proč tu je tak ponižující přístup k řešení problému?“
Rusko umožňuje bezvízové cestování obyvatelům postsovětských středoasijských zemí – a v Afgháncích by podle Putina mohlo do země přicestovat riziko. „Nechceme, aby se tu ukazovali radikálové pod krytím uprchlíků,“ varoval.
Taliban chce jednat o vládě
Taliban minulý týden s překvapivou rychlostí završil svoji ofenzivu a ovládl prakticky celý Afghánistán včetně metropole Kábulu. Okamžitě zavládly obavy, že hnutí nastolí tvrdý režim podle islámského práva šaría, jaký uplatňovalo již za své předchozí vlády v období 1996 až 2001, a že rozpoutá represe.
Možnost, že se budou mstít svým odpůrcům, zástupci hnutí opakovaně popírají; prohlašují, že chtějí do správy země přizvat i zástupce dřívějších vládních garnitur a nyní přichází sdělení západních agentur, podle kterého se Talibanci chystají usednout k jednacímu stolu s představiteli více než dvaceti z celkových čtyřiatřiceti provincií.
„Nenutíme žádného bývalého vládního činitele, aby se k nám přidal nebo aby prokázal svou loajalitu. Mají právo opustit zemi, pokud si to budou přát,“ prohlásil představitel islamistického hnutí, který Reuters pod podmínkou zachování anonymity poskytl rozhovor.
O širokém národním jednání má zprávy také ruská diplomacie. Podle ministra zahraničí Lavrova Taliban navázal kontakty s bývalým afghánským prezidentem Hamídem Karzajem. Předběžná jednání o mnohostranné islámské vládě vedl i s mírovým vyjednávačem svrženého kabinetu Abdulláhem Abdulláhem.
Mluvčí Pentagonu John Kirby v pátek prohlásil, že v asijské zemi stále působí al-Káida i další teroristická organizace Islámský stát. Mluvčí Talibanu Muhammad Naím to v nedělním rozhovoru se saúdskoarabskou televizní stanicí popřel. Řekl, že al-Káida v Afghánistánu není a hnutí s ní neudržuje žádné vztahy, informovala agentura Reuters.
Síly odporu v Pandžšíru se Talibanu nevzdají
Síly odporu proti hnutí Taliban, které se shromáždily v severoafghánském údolí Pandžšír, se povstalcům nevzdají bez boje. Oznámil to Ahmad Masúd, jeden z představitelů těchto sil, s tím, že stále doufá v mírová vyjednávání.
„Chceme, aby si Taliban uvědomil, že cesta kupředu vede pouze skrze vyjednávání,“ uvedl Masúd, syn někdejšího vůdce Ahmada Šáha Masúda, který v 80. letech bojoval proti sovětským vojskům i proti Talibanu o desetiletí později. Vyzval také k utvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny.
„Nechceme, aby propukla válka,“ zdůraznil představil protitalibanského odporu, jehož příslušníci se shromáždili v Pandžšíru na úpatí masivu Hindúkúš.
Taliban však v reakci na to oznámil, že k Pandžšíru už míří jeho bojovníci. „Stovky mudžáhedínů Islámského emirátu míří do provincie Pandžšír, kde převezmou kontrolu poté, co místní činitelé odmítli poklidně předat moc,“ napsalo hnutí na Twitteru.
V údolí jsou místní milice i afghánské vládní jednotky, které jsou podle Masúda připraveny s Talibanem bojovat. Pandžšír je jediným územím v Afghánistánu, které nemá Taliban pod kontrolou.
Evakuace pokračuje, chaos trvá
Ozbrojený odpor ani politická jednání nicméně nesnižují obavy řady Afghánců z talibanské odplaty a budoucích kroků hnutí při správě země. Afghánistán se proto v posledních dnech snaží opustit desetitisíce lidí, což je patrné především na kábulském letišti, kde celý týden panuje zmatek.
Odlétá řada evakuačních letadel vypravených Spojenými státy i mnoha dalšími zeměmi a kromě cizinců se na jejich palubu chtějí dostat i Afghánci. V nepřehledných tlačenicích dochází ke zraněním a jsou hlášeni i mrtví. Nejnověji v neděli britská armáda informovala, že přišlo o život sedm afghánských civilistů. Podle zdroje z NATO, na který se odvolává agentura Reuters, zahynulo během evakuačního úsilí od začátku týdne na letišti a kolem něj dohromady nejméně 20 lidí.
„Chceme, aby odchod zahraničních sil měl zcela jasný plán. Zvládání chaosu u letiště v Kábulu je složitý úkol,“ citoval Reuters představitele Talibanu. Zatímco civilní část kábulského mezinárodního letiště kontrolují talibanské oddíly, vojenskou část areálu střeží americké jednotky.
Za chaotickou situaci na kábulském letišti jsou podle šéfa poradní rady Talibanu Ámira Chána Mutakího zodpovědné Spojené státy. Chování Američanů na letišti tento přední představitel hnutí nazval „tyranií“, ačkoli podle AP jsou to právě talibové, kdo v posledním týdnu bili lidi, kteří se snažili z metropole letecky dostat, a stříleli po nich.
Kábul jako Berlín. Američané startují letecký most
Agentura AP popsala, že americké vojenské stroje, které evakuaci především zajišťují, kvůli obavám z možné střelby přistávají v Kábulu po prudkém klesání. Město leží v horském údolí a také po startu letadla co nejrychleji nabírají výšku a mnohá vypouštějí světlice, které mají zmást případné střely naváděné teplem.
Americká vláda aktivovala pro evakuace i rezervu osmnácti civilních letadel, což je program vytvořený původně pro vzdušné zásobování západního Berlína na začátku studené války. Komerční letecké dopravce zavazuje, aby v případě „vážného ohrožení národní bezpečnosti“ poskytli zálohu letadel. Nyní se týká mimo jiné společností American Airlines, Atlas Air, Delta Air Lines, Omni Air, Hawaian Airline a United Airlines.
Americký prezident Joe Biden jednal o asistenci při evakuacích s korunním princem emirátu Abú Dhabí Muhammadem bin Zájidem. Spojené arabské emiráty v pátek oznámily, že na žádost USA přijmou na deset dní pět tisíc evakuovaných Afghánců.
Biden: USA z Kábulu za víkend evakuovaly 11 tisíc lidí
Biden oznámil, že americké síly za víkend z Kábulu evakuovaly 11 tisíc lidí. Za pritoritu považuje rychlé pokračování akce. Informovala o tom agentura AP. „Naší prioritou v Kábulu je dostat ze země americké občany, a to co možná nejrychleji a nejbezpečněji. Ministerstvo zahraničí se podle mých pokynů snaží zastihnout zbývající Američany – telefonicky, e-mailem i jinými způsoby – abychom zjistili, kde se nachází a jaké mají plány. Provádíme plán, kterým chceme dostat tyto Američany do bezpečí,“ sdělil.
Prezident stále doufá, že se evakuace podaří dokončit k 31. srpnu. Americké síly v rámci urychlení evakuace rozšířily ochranné pásmo okolo kábulského letiště, oznámil rovněž prezident.
Spojené státy jsou podle Bidena ochotné vyhlásit proti Talibanu sankce, pokud to bude situace v Afghánistánu vyžadovat. Uvedl ale, že zatím hnutí spolupracuje.
Poslušnost ke sloganu
„Je nutné, aby mezinárodní společenství společně pracovalo na zajištění bezpečných evakuací, aby předešlo humanitární krizi a aby podpořilo afghánský lid a zabezpečilo pokrok za posledních dvacet let,“ komentoval situaci britský premiér Boris Johnson.
Británie nyní předsedá skupině G7, kam kromě ní patří i Spojené státy, Itálie, Francie, Německo, Japonsko a Kanada, a britský ministerský předseda kvůli dění pod Hindukúšem svolal na úterý mimořádné jednání, jemuž bude přítomen i americký prezident Joe Biden. Podle mluvčí Bílého domu s ostatními lídry kromě současné situace v Afghánistánu projedná i humanitární pomoc pro afghánské uprchlíky.
I ve Velké Británii přitom zní z vlivných míst kritika toho, že západní vojska Afghánistán vůbec opouštěla. Bývalý ministerský předseda Tony Blair upozornil na hojně znějící volání „po ukončení nekonečných válek“, které během volební kampaně používal jak Biden, tak jeho předchůdce Donald Trump.
„Nemuseli jsme to udělat. Rozhodli jsme se to udělat,“ napsal o odchodu spojeneckých vojsk Blair. „Učinili jsme tak v poslušnosti imbecilnímu politickému sloganu.“ Británie má podle něj „morální závazek“ v Afghánistánu zůstat, dokud „všichni, kteří potřebují evakuovat, nebudou pryč“.
