Čtyři hongkongští poslanci přišli o funkci kvůli „ohrožení bezpečnosti“, opozice rezignuje

Nahrávám video
Události: Odvolaní hongkongští poslanci
Zdroj: ČT24

Z důvodu „ohrožení bezpečnosti“ zbavil Hongkong funkce čtyři opoziční poslance. Stalo se tak poté, co čínský parlament přijal usnesení, které hongkongské správě umožňuje odvolat zákonodárce bez nutnosti schválení soudem. Devatenáct demokratických členů zákonodárného sboru v reakci oznámilo svou rezignaci.

Vláda města ve stručném prohlášení uvedla, že čtyři legislativci – Alvin Yeung, Dennis Kwok, Kwok Ka-ki a Kenneth Leung – byli zbaveni funkce, neboť představovali ohrožení pro bezpečnost státu. Čtveřice patřila k 12 poslancům, jimž byla odepřena účast v nyní odložených hongkongských parlamentních volbách. Důvodem bylo jejich údajné spolčení s cizími mocnostmi a odpor proti novému bezpečnostnímu zákonu.

Ten v červnu představil Peking, který dle legislativy může trestat cokoliv, co považuje za podvracení režimu, separatismus, terorismus či spolupráci se zahraničními aktéry. Viníkům hrozí doživotní trest. Od přijetí bezpečnostního zákona zmizely z knihoven některé prodemokratické knihy, zakázány byly písně či slogany a do redakce protivládního bulvárního listu vtrhla policie.

„Mé poslání zákonodárce bojovat za demokracii a svobodu nemůže pokračovat. Chci ale slíbit, že budu i nadále stát při všech občanech a bojovat s nimi za základní hodnoty Hongkongu – svobodu, právo, demokracii a spravedlnost. Nikdy se nevzdáme,“ nechal se slyšet Ka-ki.

„Kompletně to porušuje princip a procesy jedné země, dvou systémů a ignoruje to základní lidská práva,“ okomentoval situaci Kwok.

Vládnout musí loajální lidé, tvrdí zástupci Pekingu

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, která ve městě obhajuje zájmy centrální čínské vlády, prohlásila, že vítá rozmanitost názorů v zákonodárném sboru, ale právo muselo být aplikováno. „Nemohli jsme dovolit členům Legislativní rady, kteří byli zákonně posouzeni jako nezpůsobilí v radě sloužit, aby pokračovali ve funkcích,“ tvrdí propekingská politička.

Styčný úřad, který v Hongkongu oficiálně reprezentuje Peking, vydal prohlášení, v němž tvrdí, že městu musí vládnout loajalisté. „Politické pravidlo, podle nějž musí Hongkong spravovat patrioti, zůstane tvrdě chráněno,“ stojí v dokumentu.

Prodemokratičtí poslanci hromadně rezignují

Vyloučení čtveřice z Legislativní rady, 70členného parlamentu této bývalé britské kolonie, podle Reuters zasazuje další úder prodemokratickému politickému proudu v dosud nejsvobodnějším čínském městě. Odvolání poslanců patrně umocní obavy západních zemí o hongkongskou autonomii. Tu městu zaručuje princip „jedna země, dva systémy“, na němž se Británie dohodla s Pekingem při předání města pod čínskou správu v roce 1997.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab už prohlásil, že nucený odchod zvolených zákonodárců je dalším útokem na nezávislost a autonomii Hongkongu. „Tato kampaň potlačování, umlčování a šikanování demokratické opozice zakaluje mezinárodní reputaci Číny a podlamuje dlouhodobou stabilitu Hongkongu,“ řekl Raab.

Polovinu ze 70 křesel v hongkongském parlamentu volí občané přímo, druhou polovinu vybírají zájmové skupiny – těchto pětatřicet zákonodárců je propekingských, vysvětluje Reuters.

Devatenáct rezignujících opozičních poslanců v Hongkongu
Zdroj: ČTK/AP/Vincent Yu

Devatenáct opozičních poslanců v reakci na odvolání čtveřice svých kolegů rezignuje na své posty, oznámil opoziční lídr Wu Chi-Wai. O této možnosti zákonodárci hovořili již v pondělí. „Už nemůžeme světu tvrdit, že tu stále máme jednu zemi, dva systémy. Tímto tento režim oficálně umřel,“ prohlásil Chi-Wai.

Hromadná demise opozičních poslanců má podle prodemokratických politiků demonstrovat jejich jednotu a rovněž ukázat, jak daleko je Peking ochoten zajít, aby potlačil místní opozici. V hongkongském parlamentu přitom již nyní převládají propekingští poslanci.

Opozice neměla dobrou variantu

Opoziční představitelé se pokoušejí klást odpor vůči mnohými vnímanému omezování svobod v Hongkongu, které se odehrává navzdory příslibu autonomie. Čína odmítá, že by výsady finančního centra – jinak nemyslitelné v pevninské části země – jakkoliv potlačovala. Hongkongské úřady nicméně nekompromisně potlačily odpor poté, co v červnu loňského roku propukly protivládní protesty a uvrhly město na několik měsíců do krize.

Podle analytiků ztrácí poslanci hromadnou rezignací přístup k pódiu, na němž mohli konfrontovat autory zákonů a lépe vyvozovat jejich odpovědnost vůči veřejnosti. Pokud by ale v Legislativní radě setrvali, mohlo by se zdát, že legitimizují kroky Pekingu. „Obě varianty mají svá úskalí,“ shrnuje pro agenturu Reuters Ma Ngok, docent z Čínské univerzity v Hongkongu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 14 hhodinami
Načítání...