Čtyři hongkongští poslanci přišli o funkci kvůli „ohrožení bezpečnosti“, opozice rezignuje

2 minuty
Události: Odvolaní hongkongští poslanci
Zdroj: ČT24

Z důvodu „ohrožení bezpečnosti“ zbavil Hongkong funkce čtyři opoziční poslance. Stalo se tak poté, co čínský parlament přijal usnesení, které hongkongské správě umožňuje odvolat zákonodárce bez nutnosti schválení soudem. Devatenáct demokratických členů zákonodárného sboru v reakci oznámilo svou rezignaci.

Vláda města ve stručném prohlášení uvedla, že čtyři legislativci – Alvin Yeung, Dennis Kwok, Kwok Ka-ki a Kenneth Leung – byli zbaveni funkce, neboť představovali ohrožení pro bezpečnost státu. Čtveřice patřila k 12 poslancům, jimž byla odepřena účast v nyní odložených hongkongských parlamentních volbách. Důvodem bylo jejich údajné spolčení s cizími mocnostmi a odpor proti novému bezpečnostnímu zákonu.

Ten v červnu představil Peking, který dle legislativy může trestat cokoliv, co považuje za podvracení režimu, separatismus, terorismus či spolupráci se zahraničními aktéry. Viníkům hrozí doživotní trest. Od přijetí bezpečnostního zákona zmizely z knihoven některé prodemokratické knihy, zakázány byly písně či slogany a do redakce protivládního bulvárního listu vtrhla policie.

„Mé poslání zákonodárce bojovat za demokracii a svobodu nemůže pokračovat. Chci ale slíbit, že budu i nadále stát při všech občanech a bojovat s nimi za základní hodnoty Hongkongu – svobodu, právo, demokracii a spravedlnost. Nikdy se nevzdáme,“ nechal se slyšet Ka-ki.

„Kompletně to porušuje princip a procesy jedné země, dvou systémů a ignoruje to základní lidská práva,“ okomentoval situaci Kwok.

Vládnout musí loajální lidé, tvrdí zástupci Pekingu

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, která ve městě obhajuje zájmy centrální čínské vlády, prohlásila, že vítá rozmanitost názorů v zákonodárném sboru, ale právo muselo být aplikováno. „Nemohli jsme dovolit členům Legislativní rady, kteří byli zákonně posouzeni jako nezpůsobilí v radě sloužit, aby pokračovali ve funkcích,“ tvrdí propekingská politička.

Styčný úřad, který v Hongkongu oficiálně reprezentuje Peking, vydal prohlášení, v němž tvrdí, že městu musí vládnout loajalisté. „Politické pravidlo, podle nějž musí Hongkong spravovat patrioti, zůstane tvrdě chráněno,“ stojí v dokumentu.

Prodemokratičtí poslanci hromadně rezignují

Vyloučení čtveřice z Legislativní rady, 70členného parlamentu této bývalé britské kolonie, podle Reuters zasazuje další úder prodemokratickému politickému proudu v dosud nejsvobodnějším čínském městě. Odvolání poslanců patrně umocní obavy západních zemí o hongkongskou autonomii. Tu městu zaručuje princip „jedna země, dva systémy“, na němž se Británie dohodla s Pekingem při předání města pod čínskou správu v roce 1997.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab už prohlásil, že nucený odchod zvolených zákonodárců je dalším útokem na nezávislost a autonomii Hongkongu. „Tato kampaň potlačování, umlčování a šikanování demokratické opozice zakaluje mezinárodní reputaci Číny a podlamuje dlouhodobou stabilitu Hongkongu,“ řekl Raab.

Polovinu ze 70 křesel v hongkongském parlamentu volí občané přímo, druhou polovinu vybírají zájmové skupiny – těchto pětatřicet zákonodárců je propekingských, vysvětluje Reuters.

Devatenáct rezignujících opozičních poslanců v Hongkongu
Zdroj: ČTK/AP/Vincent Yu

Devatenáct opozičních poslanců v reakci na odvolání čtveřice svých kolegů rezignuje na své posty, oznámil opoziční lídr Wu Chi-Wai. O této možnosti zákonodárci hovořili již v pondělí. „Už nemůžeme světu tvrdit, že tu stále máme jednu zemi, dva systémy. Tímto tento režim oficálně umřel,“ prohlásil Chi-Wai.

Hromadná demise opozičních poslanců má podle prodemokratických politiků demonstrovat jejich jednotu a rovněž ukázat, jak daleko je Peking ochoten zajít, aby potlačil místní opozici. V hongkongském parlamentu přitom již nyní převládají propekingští poslanci.

Opozice neměla dobrou variantu

Opoziční představitelé se pokoušejí klást odpor vůči mnohými vnímanému omezování svobod v Hongkongu, které se odehrává navzdory příslibu autonomie. Čína odmítá, že by výsady finančního centra – jinak nemyslitelné v pevninské části země – jakkoliv potlačovala. Hongkongské úřady nicméně nekompromisně potlačily odpor poté, co v červnu loňského roku propukly protivládní protesty a uvrhly město na několik měsíců do krize.

Podle analytiků ztrácí poslanci hromadnou rezignací přístup k pódiu, na němž mohli konfrontovat autory zákonů a lépe vyvozovat jejich odpovědnost vůči veřejnosti. Pokud by ale v Legislativní radě setrvali, mohlo by se zdát, že legitimizují kroky Pekingu. „Obě varianty mají svá úskalí,“ shrnuje pro agenturu Reuters Ma Ngok, docent z Čínské univerzity v Hongkongu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 4 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 38 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...