Další ukrajinský voják přišel podle armádního komuniké o život při nepřátelském ostřelování ukrajinských pozic v Donbasu na východě země, jehož část ovládají Ruskem koordinované síly. Na východě Ukrajiny roste v posledních týdnech napětí v souvislosti s posilováním ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že současné ruské chování v oblasti by mohlo mít následky.
Blinken se k eskalaci vyjádřil ve vysílání televize NBC, kde zopakoval, že Spojené státy jsou vývojem v oblasti znepokojené. Řekl také, že pokud bude Moskva ve svém současném chování pokračovat, ponese následky.
„Prezident Biden to řekl jasně. Pokud bude Rusko jednat nezodpovědně či agresivně, ponese náklady, bude to mít důsledky,“ prohlásil ministr. Neupřesnil však, jaké konkrétní kroky by USA v takovém případě podnikly.
Blinken už předtím jednal se svým britským protějškem Dominicem Raabem. Šéf britské diplomacie poté uvedl, že Velká Británie a USA se „pevně postavily“ proti ruské destabilizační kampani vůči Ukrajině a vyzvaly Rusko k okamžitému zmírnění vyhrocené situace a k plnění mezinárodních závazků.
Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí oba politici „znovu zdůraznili svou podporu Ukrajině tváří v tvář ruským provokacím“. Moskva by měla podle prohlášení okamžitě přestat s hromaděným vojska u hranic s Ukrajinou i se štvavou rétorikou.
V sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vyzval k ukončení znepokojivého vývoje na východě Ukrajiny a k respektování její územní celistvosti. Turecký prezident dodal, že doufá v mírové řešení konfliktu podle mezinárodního práva a diplomatickými prostředky.
Zabit další ukrajinský voják
Ukrajinský voják přišel o život při sobotním ostřelování v okolí Luhanska, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na sdělení armády. Podle velení ukrajinské armády „ruská hybridní vojska“ ostřelovala ukrajinské pozice v devíti případech a v důsledku toho byl jeden voják zabit a další zraněn.
Armáda také zaznamenala přelety nepřátelského bezpilotního letounu nad frontovou linií. Ukrajinští vojáci na ostřelování odpověděli rovněž palbou. Od nedělního rána panuje na frontě dosud klid.
Moskvou podporovaní bojovníci z Doněcka a Luhanska naopak podle ruského listu Kommersant hlásí celkem osm případů porušení příměří ze strany ukrajinských vojáků, přičemž místní úřady momentálně upřesňují informace o případných raněných v řadách civilního obyvatelstva.
Rusko soustřeďuje vojska u hranic s Ukrajinou
Napětí v Donbasu v poslední době stoupá. Kyjev v minulých dnech bil na poplach kvůli soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou, Rusko naopak obviňuje Kyjev z provokací. Ukrajinský ministr obrany varoval před rizikem „ozbrojené agrese“ Ruska pod záminkou porušování práv ruskojazyčných obyvatel ukrajinského Donbasu, kterým Moskva rozdává ruské pasy. Spojené státy tento týden ohlásily, že vyšlou dvě své vojenské lodě do Černého moře, což média vykládají jako signál Rusku.
Válka na východě Ukrajiny vypukla poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Boje si dosud vyžádaly více než třináct tisíc mrtvých. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva proruské síly v Donbasu podporuje – vyzbrojuje je, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky.
Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v neděli například opět prezentoval rusko-ukrajinskou válku na Donbase jako vnitřní problém Ukrajiny. Jako nevhodná a neobjektivní odmítl informace ohledně koncentrace ruských sil u ukrajinských hranic, neboť Moskva podle něj podniká kroky k zajištění své bezpečnosti v situaci, kdy v sousední zemi „může každou chvíli znovu vzplát občanská válka“.
Prohlásil také, že Rusko se nechystá k válce s Ukrajinou a ani nepokládá za přijatelnou možnost takové války, ale vždy varovalo, že nezůstane stranou a nebude jen přihlížet osudu ruskojazyčných obyvatel jihovýchodu Ukrajiny. Moskva uděluje ruské občanství rusky mluvícím obyvatelům východní Ukrajiny, kterou Ruskem koordinované síly okupují. Ruské občanství tak od dubna 2019, kdy tato praxe započala, dostalo více než čtyři sta tisíc lidí, a to navzdory mezinárodním protestům.
