Velká Británie přijme hongkongské občany, bude-li to potřeba. „Neotočíme se zády," slibuje Johnson

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že jeho země je připravená pomoci hongkongským občanům a téměř třem milionům z nich otevře své dveře, pokud Čína v bývalé britské kolonii prosadí kontroverzní bezpečnostní zákon. Johnson tak učinil prostřednictvím článku We will meet our obligations, not walk away (Neotočíme se zády ke svým závazkům a splníme je), který publikoval britský deník The Times.

Bezpečnostní zákon pro Hongkong prošel minulý týden čínským parlamentem. Na jeho základě budou moci pekingské orgány zřídit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost. Podle kritiků tím Hongkong přijde o výsady, jež mu zaručuje princip „jedna země dva systémy“, podle něhož má Peking tuto bývalou britskou kolonii spravovat.

V případě uvedení bezpečnostního zákona v praxi by hongkongští občané, kteří mají britský pas pro osoby v zámoří, mohli přicestovat do Velké Británie na období 12 měsíců bez nutnosti víza. Po uplynutí této doby navíc budou moci požádat o prodloužení. V současnosti platí bezvízový pobyt pro občany Hongkongu v délce půl roku.

„Doufám, že k tomu nedojde. Stále věřím, že Čína pamatuje na to, že zodpovědnost jde ruku v ruce se silou a vedením,“ píše v článku v The Times premiér Johnson. Hongkongská správkyně Carrie Lamová, která ve středu navštívila Peking, ale potvrdila, že centrální čínská vláda od záměru prosadit zákon neustoupí.

V Hongkongu je asi 350 tisíc držitelů nutného pasu pro azyl v Británii. Dalších 2,5 milionu hongkongských občanů, narozených do chvíle, kdy Británie předala v roce 1997 Hongkong Číně, na něj mají nárok. Johnson připomněl, že o něj mohou požádat.

Držitelé získají v Británii další práva jako pracovní povolení, což jim otevře cestu k získání britského občanství. Podle premiéra by šlo o jednu z největších změn vízového systému v britské historii. 

Jedna země, dva systémy

Boris Johnson ve svém textu podtrhl, že zákon by omezil hongkongskou svobodu a autonomii, které považuje za výsadu.

„Hongkong je úspěšný, protože jeho lidé jsou svobodní. Mohou si plnit své sny a dosáhnout všeho, co jim jejich schopnosti dovolí. Mohou debatovat, sdílet nové myšlenky a vyjadřovat se, jak chtějí,“ píše britský premiér.

Podle Johnsona se „mnoho lidí v Hongkongu obává, že jejich způsob života, který se Čína zavázala dodržovat, je ohrožen.“  Svůj článek uzavřel tím, že Británie trvá na zachování režimu „jedna země, dva systémy“ a věří, že to samé si přeje i Čína. 

Britský premiér prohlášením zopakoval výroky svého ministra zahraničí Dominica Raaba. Ten v úterý kromě toho také varoval před tím, že tvrdý zásah Číny ohrožuje hongkongskou ekonomickou prosperitu. Hongkong pak přirovnal ke „klenotu“ v ekonomickém světě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý odpoledne kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Nyní díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho začne obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
13:52Aktualizovánopřed 54 mminutami

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 1 hhodinou

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 1 hhodinou

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 3 hhodinami

Čína pokračuje ve vojenských akcích kolem Tchaj-wanu. Dle Reuters nacvičuje blokádu

Čína druhým dnem pokračuje v rozsáhlém vojenském cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Zároveň také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.
06:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 5 hhodinami

Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.
před 6 hhodinami
Načítání...