S ohledem na informace Senátu o zdravotním stavu prezidenta zahájí policie prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Informovala o tom na Twitteru. Začala se tím zabývat i Bezpečnostní informační služba, zjistil to server iRozhlas. Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kam byl prezident před více než týdnem převezen, nyní není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, hradní kancléř o tom má informace už od minulého týdne. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kancléře k rezignaci.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí uvedl, že podle Ústřední vojenské nemocnice není prezident Miloš Zeman schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. O tomto stanovisku nemocnice podle něj věděl od 13. října vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, který přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) kvůli podpisu rozhodnutí o zasedání dolní komory.
Policie dál na Twitteru uvedla, že nebude k vyšetřování sdělovat další podrobnosti.
Nově se jednáním okolo prezidenta zabývá podle serveru iRozhlas.cz i civilní kontrarozvědka. Její mluvčí Ladislav Šticha k tomu řekl pouze to, že služba má v popisu práce ochranu ústavnosti a demokratických principů České republiky.
Dopoledne se kvůli prezidentově indispozici sešla senátní ústavní komise. Podmínky pro převod pravomocí prezidenta na předsedu vlády nebo sněmovny byly podle ní naplněny. Senát by o tom měl rozhodnout ještě před ustavením dolní komory.
Zástupci Senátu se také sešli i s představiteli stran a hnutí, které uspěly v nedávných volbách do sněmovny, aby projednali další postup předání prezidentských pravomocí během nemoci Miloše Zemana. Parlamentní komory si před rozhodnutím o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu nemocnice, že Zeman nadále nemůže zastávat svůj úřad, uvedli po schůzi její účastníci.
Co patří mezi trestné činy proti republice?
Trestní zákoník řadí mezi trestné činy proti České republice mimo jiné vlastizradu, sabotáž nebo rozvracení republiky. Vlastizrady se dopustí český občan, který „ve spojení s cizí mocností nebo s cizím činitelem“ spáchá rozvracení republiky, teroristický útok, teror nebo sabotáž.
Rozvracení republiky spáchá ten, kdo se „v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost“ účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům.
K sabotáži naopak použití násilí není nutné. Dopustí se jí ten, kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce k tomu, aby mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu například orgánu veřejné moci.
Za sabotáž hrozí v základní sazbě tři až deset let vězení, případně též propadnutí majetku. Za vlastizradu lze uložit 15 až 20 let vězení, propadnutí majetku nebo i výjimečný trest.
Nastal čas k přípravě usnesení, že Zeman nemůže vykonávat úřad, soudí právníci
Čas k přípravě usnesení podle článku 66 ústavy podle ústavních právníků již nastal. Ondřej Preuss a Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekli, že úkoly hlavy státy se netýkají pouze formování nové sněmovny a jmenování vlády, takže neplatí argumenty, že do 8. listopadu nejsou žádné úkony prezidenta potřeba.
Preuss uvedl, že nastal čas minimálně pro diskusi či přípravu příslušných usnesení. „Není tak docela pravda, že do 8. listopadu, kdy se schází sněmovna, je čas. To bychom redukovali roli prezidenta jen na formování vlády a sněmovny,“ uvedl.
Podle Wintra je evidentní, že Zeman nyní prezidentský úřad nevykonává. „Nespočívá jen v tom, že občas podepíše nějakou listinu, ale i v tom, že vede jednání, zastupuje stát navenek, konverzuje s velvyslanci. Je jasné, že úřad v podstatě vykonáván není, a zpráva ÚVN spojená s prognózou je dostatečným podkladem,“ řekl.
Předpisy neupravují, v jakém pořadí by se měly parlamentní komory usnést. „Záleží jen na tom, aby ta usnesení byla shodná, obě komory musí shodně konstatovat, že prezident není schopen vykonávat úřad a musí to být ze shodných důvodů,“ řekl Wintr. Po schválení druhého usnesení jsou účinky v zásadě okamžité, uvedl Preuss.
Ústava nepředepisuje ani zvláštní způsob hlasování, stačí tedy, pokud bude pro usnesení hlasovat na oddělených schůzích většina přítomných poslanců a většina přítomných senátorů, doplnil Wintr.
