Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), že Miloš Zeman nadále nemůže vykonávat povinnosti hlavy státu. Řekl to předseda koalice SPOLU a šéf ODS Petr Fiala. Podle něj se na tom shodli předsedové parlamentních stran na úterní schůzce s vedením Senátu. Tam dostali od šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) k nahlédnutí dopis z ÚVN. O věci jednala také senátní ústavní komise. Ta se podle svého předsedy Zdeňka Hraby (STAN) jednomyslně usnesla na závěru, že jsou dány podmínky aktivace článku 66. Horní komora bude hlasovat pravděpodobně 5. listopadu.
Sněmovna by podle Fialy o převodu pravomocí prezidenta neměla rozhodovat hned na ustavující schůzi, která se plánuje na 8. až 10. listopadu, ale až na schůzi následné. „Shodli jsme se na tom, že než taková situace nastane, bude potřeba si vyžádat stanovisko ÚVN, že stav, jak je popsaný nyní v tom vyjádření (nemocnice - pozn. red.), nadále trvá,“ uvedl po úterním jednání Fiala. Podle něj se zástupci parlamentu shodli na tom, že situace je velmi vážná a s velkou pravděpodobností bude vyžadovat řešení ze strany obou komor.
Výkon prezidentských pravomocí bude potřeba zajistit v období demise současné vlády Andreje Babiše (ANO) a jmenování vlády nové. Těchto kroků by se měl s velkou pravděpodobností zhostit budoucí předseda Sněmovny, dodal Fiala.
O další zprávu by podle Fialy znovu požádal Vystrčil ředitele ÚVN a Zemanova ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala. „Z hlediska Senátu i některých zástupců sněmovních stran bylo zřejmé, že pokud bychom případně přistoupili k aktivaci článku 66, tak by se tak mělo stát i s tím, že se znovu přesvědčíme, a bude získána aktualizace zdravotního stavu pana prezidenta,“ sdělil po jednání Vystrčil. Také podle něj se předpokládá, že aktualizace by byla opět od ÚVN. „Není automaticky jasné, že tu aktualizaci dostaneme, že to bude možné,“ upozornil.
Šéf horní komory úterní jednání označil za konstruktivní. Podle něj se ho zúčastnili všichni předsedové parlamentních stran. „Nálezy, které jsou obsažené ve zprávě Ústřední vojenské nemocnice, byly shledány všemi jako velmi závažné. Shodli jsme se na tom, že situace vyžaduje řešení. S tím, že někteří byli ochotni o nějakém řešení debatovat, jiní se k návrhům stavěli spíše rezervovaně,“ okomentoval s tím, že rezervovaně se k věci stavili zástupci ANO a SPD, kteří budou v nové sněmovně v menšině.
Před jednáním zástupci Senátu očekávali, že obě parlamentní komory tento krok schválí. Nebylo ovšem jisté, zda návrh podpoří i poslanci ANO a SPD, kteří budou ale v nové sněmovně v menšině. Babiš před schůzkou uvedl, že by s přenesením pravomocí prezidenta počkal až do prosince.
Nepřesvědčilo ho ani jednání. „V této chvíli pan prezident z hlediska pověření vlády není na řadě. Je potřeba nejdříve vyčkat na ustanovení sněmovny, potom nastupuje demise vlády. A potom je samozřejmě potřeba zjistit, jestli pan prezident je schopen tuto činnost vykonat nebo ne,“ uvedl premiér.
Šéf SPD Tomio Okamura navrhuje s dalšími kroky vyčkat až na dobu po ustavující schůzi sněmovny, tedy po 8. listopadu. „Pro nás je důležité, aby nedošlo k nějakému neústavnímu kroku, který by poté vzbudil velké společenské pnutí. Je to první přímo volený prezident, volilo ho 2,5 milionu lidí,“ zdůvodnil.
„Pro“ jako krajní řešení
Případnou podporu při hlasování o aktivaci článku 66 připustili předsedové stran nastupující pětikoalice, která má ve sněmovně většinu. Pokud by s ohledem na zdravotní stav prezideta vnímali občanští demokraté aktivaci jako nutnou, podle Fialy by ji podpořili. „Pokud se blíže k termínu ustavující schůze sněmovny situace nezmění, je to postup, kterým umí systém řešit tuto náhlou událost,“ souhlasil s hlasováním „pro“ šéf Pirátů Ivan Bartoš. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka za lidovce řekl, že pokud nepřijdou před jednáním z ÚVN informace, které by znamenaly zásadní zlepšení, nezbývá než doporučit aktivaci článku.
„Informace, které máme v dnešní době, jsou natolik závažné, že by bylo neuplatňování našich povinností, kdybychom nekonali,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dodala, že by šlo o krajní řešení a poslanecký klub o tom teprve bude jednat. Jako vážnou vnímá situaci také šéf STAN Vít Rakušan. „Špatný zdravotní stav pana prezdenta se sešel s tou nejexponovanější dobou, ve které musí hlava státu vstoupit do zásadního dění,“ upozornil. Pokud nebudou indicie, že se zdravotní stav Zemana zlepšil, doporučí poslancům STAN hlasovat pro.
Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), které obdržel Vystrčil, není prezident schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.
Dlouhodobá prognóza Zemanova zdravotního stavu je ve zprávě prezidentova ošetřujícího lékaře a ředitele ÚVN Miroslava Zavorala „hodnocena jako krajně nejistá“. Navíc je málo pravděpodobné, že by se v následujících týdnech Zemanova schopnost nyní zastávat úřad hlavy státu změnila, uvedl v pondělí Vystrčil s odkazem na ÚVN.
Jednomyslné hlasování
Na vyjádření prezidentova ošetřujícího lékaře poukázal i Hraba, podle kterého je na základě zprávy možnost, že by se tato situace v následujících týdnech změnila, velmi nepravděpodobná. Nemyslí si proto, že bude třeba další lékařský posudek Zemanových schopností vykonávat nyní prezidentské pravomoci. „Prezident republiky nemůže svůj úřad ze závažných zdravotních důvodů vykonávat,“ uvedl.
K předání pravomocí prezidenta předsedovi sněmovny a premiérovi je podle článku 66 ústavy potřeba souhlas obou parlamentních komor. Dolní komora by o nich mohla rozhodovat až na svém ustavujícím zasedání, které začne 8. listopadu.
Nejbližší schůze Senátu bude 26. října. O převodu pravomocí prezidenta bude podle předsedy senátní komise horní komora rozhodovat ještě před zasedáním dolní komory, pravděpodobně 5. listopadu.
„Dopis z ÚVN byl tak argumentačně jasný, že není otázkou, jestli Senát aktivuje článek 66 nebo ne, ale jestli ho aktivuje jednomyslně,“ myslí si senátor a člen komise Michael Canov (za STAN). Jeho kolegyně Miroslava Němcová (ODS) je přesvědčená, že pro aktivaci článku 66 bude hlasovat naprostá většina členů komise.
Vystrčil případný termín jednání, který zmínil Hraba, nevyloučil. „Nemyslím, že 5. listopad je termín, který nevyhovuje,“ uvedl. Podle něj by bylo vhodné, aby případné termíny hlasování obou komor byly co nejblíže k sobě. S tím souhlasí také Fiala. Vystrčil také sdělil, že nerozumí tomu, proč chce Babiš čekat až do prosince s výměnou vlády.
Nyní podle Vystrčila zasedne organizační výbor senátu, který se seznámí s úterním usnesením senátní ústavní komise. „Předpokládám, že vyzve stálou komisi pro ústavu, aby dál rozpracovala potřebné podklady pro to, aby článek 66 mohl být případně aktivován. Následně se tím bude komise zabývat s tím, že přizve zástupce jednotlivých stran z poslanecké sněmovny,“ nastínil.
Článek 66 Ústavy řeší situaci, kdy se země ocitne bez prezidenta, případně prezident není schopen vykonávat úřad, a usnesou se na tom obě komory parlamentu. Část pravomocí hlavy státu si rozdělí premiér a předseda sněmovny. Zeman by ale ani po případném dočasném odebrání pravomocí nepřestal být prezidentem. Všechny parlamentní strany v úterý ubezpečovaly, že v případě zlepšení jeho zdravotního stavu jsou připravené Zemanovi prezidentské pravomoci vrátit.
Současné sněmovně včetně jejího předsedy Radka Vondráčka (ANO) vyprší funkční období ve čtvrtek. Vondráček řekl, že o převodu pravomocí by měla rozhodnout případně až nová sněmovna, která se poprvé sejde 8. listopadu.
Podle tajemníka komise a profesora ústavního práva Jana Kysely by časový odstup mezi schůzemi parlamentních komor, na nichž se bude rozhodovat o aktivaci ústavního článku 66, neměl být příliš veliký kvůli případným žádostem o přezkoumání, zda se zdravotní stav Zemana mezi zasedáními jednotlivých komor nezměnil.
