Běloruský soud udělil Cichanouské v nepřítomnosti trest 15 let vězení

Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.

Soud podle ruské tiskové agentury TASS uznal Cichanouskou vinnou z vlastizrady, ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci nebo ze založení a vedení extremistické skupiny.

Cichanouská už dříve proces označila za zinscenovaný a za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Potrestáni byli i další lidé

Vinnými v pondělí soudce uznal také další obžalované ve stejném procesu, upozornil běloruský opoziční server Naša Niva. Jeden z opozičních předáků a bývalý ministr kultury Pavel Latuška dostal podle běloruské tiskové agentury Belta trest 18 let vězení a zbylí tři obžalovaní po 12 letech za mřížemi. Všichni čtyři žijí v zahraničí a byli souzeni v nepřítomnosti. Pokud by se Cichanouská nacházela v Bělorusku, musela by si trest odpykat v trestanecké kolonii s obecným režimem, píše Naša Niva.

„Patnáct let vězení. Takto režim 'odměnil' mou práci na demokratických změnách v Bělorusku. Dnes ale nemyslím na mé vlastní odsouzení. Myslím na tisíce nevinných, zadržených a odsouzených ke skutečným trestům vězení,“ uvedla v reakci na dnešní verdikt Cichanouská, která zároveň slíbila, že bude nadále usilovat o jejich propuštění.

Ruská agentura TASS uvedla, že soudce shledal Cichanouskou vinnou rovněž z vlastizrady. Belta nicméně toto obvinění výslovně nezmiňuje. Vyjmenovává však další trestné činy, mezi nimi například jednání směřující k podněcování společenské nenávisti. Běloruská prokuratura žádala pro Cichanouskou a Latušku 19 let vězení, pro další tři obžalované 12 let za mřížemi.

Zfalšované volby

Odsouzená pětice opustila svou vlast po bezprecedentních protestech, které zachvátily zemi v roce 2020. Bělorusové tehdy vyšli do ulic demonstrovat proti dlouholetému autoritářskému vůdci, kterého úřady vyhlásily vítězem dalších prezidentských voleb. Opozice a Západ považují hlasování za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají, ve volbách podle nich zvítězila právě Cichanouská. Ta v prezidentských volbách kandidovala místo svého uvězněného manžela Sjarheje.

Lukašenkův režim občanské protesty brutálně potlačil. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož běloruský soud už v roce 2021 odsoudil k 18 letům vězení, když ho uznal vinným z přípravy a organizace hromadných nepokojů a z podněcování sociální nenávisti. Cichanouski obvinění odmítl.

Cichanouská se narodila 11. září 1982 ve městě Mikaševiči na jihu Běloruska. Její dětství ovlivnila havárie jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986, v rámci podpůrného programu pro děti z postižené oblasti proto strávila několik let v rodině v Irsku. Nabytou znalost jazyků později využila i ve své profesi. Vystudovala Mazyrskou státní pedagogickou univerzitu I. P. Šamjakina, poté pracovala jako učitelka, překladatelka a tlumočnice z angličtiny a němčiny. 

Manželem Cichanouské je blogger Sjarhej Cichanouski, který byl v květnu 2020 uvězněn. Tím mu byla znemožněna prezidentská kandidatura. Cichanouská se krátce poté rozhodla kandidovat sama. Manžel o jejím rozhodnutí nevěděl a překvapilo ho, svou manželku však podpořil a pomohl jí se sběrem 100 tisíc požadovaných podpisů potřebných pro registraci k volbám. 

Podle oficiálních výsledků získal ve volbách v roce 2020 dosavadní prezident Alexandr Lukašenko 80,1 procenta hlasů, Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů druhá. Hlasování podle opozice provázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo mnoho novinářů i aktivistů. Výsledky voleb neuznává řada států ani EU, Bělorusko po nich zažilo obrovskou vlnu protestů, proti kterým policie tvrdě zasáhla a zatkla desetitisíce lidí. Ochránci lidských práv hovoří i o zastrašování lidí a mučení protestujících. EU v reakci na volby a na násilnosti ze strany policie uvalila na Lukašenka a jeho spolupracovníky sankce.

Cichanouská, která označila výsledek voleb za zfalšovaný a sebe za vítězku, se kvůli obavám o vlastní bezpečnost, a zřejmě také pod nátlakem Lukašenkových bezpečnostních sil, den po hlasování uchýlila do Litvy. Už dříve odvezla ze země do bezpečí i své děti (s manželem mají dceru a syna), protože jí bylo vyhrožováno, že o ně přijde, jestliže se z prezidentského klání nestáhne. Od odjezdu navštívila řadu západoevropských zemí, vystoupila v Evropském parlamentu a setkala se i s unijními představiteli.

V České republice ji přijal i prezident republiky Miloš Zeman. Například v květnu loňského roku Zeman podpořil uvolnění vízových restrikcí pro běloruské studenty a zkritizoval odsouzení politických vězňů v Bělorusku. Podpořil také vytvoření běloruského domu v Praze. Minulý měsíc se s Cichanouskou sešel na Mnichovské bezpečnostní konferenci nově zvolený prezident Petr Pavel.

Cichanouská získala v říjnu 2022 za svoji činnost Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Při převzetí ceny v Bruselu v prosinci téhož roku Cichanouská vyzvala EU k větší odvaze. „Podpora lidských práv a demokracie není vměšováním, ale povinností každé země, která si váží sebe sama… Bez svobodného Běloruska není zcela svobodná ani Evropa,“ prohlásila. Zástupci unijních zemí se ve stejný den shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu, do té doby obsahujícího představitele režimu, o prvních sedm institucí či firem. Unii poté Cichanouská ještě několikrát vyzvala k ráznější akci a k jednotě.

Svjatlana Cichanouská
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
07:05Aktualizovánopřed 17 mminutami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 2 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 4 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 8 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 11 hhodinami
Načítání...