Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.
Soud podle ruské tiskové agentury TASS uznal Cichanouskou vinnou z vlastizrady, ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci nebo ze založení a vedení extremistické skupiny.
Cichanouská už dříve proces označila za zinscenovaný a za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
Potrestáni byli i další lidé
Vinnými v pondělí soudce uznal také další obžalované ve stejném procesu, upozornil běloruský opoziční server Naša Niva. Jeden z opozičních předáků a bývalý ministr kultury Pavel Latuška dostal podle běloruské tiskové agentury Belta trest 18 let vězení a zbylí tři obžalovaní po 12 letech za mřížemi. Všichni čtyři žijí v zahraničí a byli souzeni v nepřítomnosti. Pokud by se Cichanouská nacházela v Bělorusku, musela by si trest odpykat v trestanecké kolonii s obecným režimem, píše Naša Niva.
„Patnáct let vězení. Takto režim 'odměnil' mou práci na demokratických změnách v Bělorusku. Dnes ale nemyslím na mé vlastní odsouzení. Myslím na tisíce nevinných, zadržených a odsouzených ke skutečným trestům vězení,“ uvedla v reakci na dnešní verdikt Cichanouská, která zároveň slíbila, že bude nadále usilovat o jejich propuštění.
Ruská agentura TASS uvedla, že soudce shledal Cichanouskou vinnou rovněž z vlastizrady. Belta nicméně toto obvinění výslovně nezmiňuje. Vyjmenovává však další trestné činy, mezi nimi například jednání směřující k podněcování společenské nenávisti. Běloruská prokuratura žádala pro Cichanouskou a Latušku 19 let vězení, pro další tři obžalované 12 let za mřížemi.
Zfalšované volby
Odsouzená pětice opustila svou vlast po bezprecedentních protestech, které zachvátily zemi v roce 2020. Bělorusové tehdy vyšli do ulic demonstrovat proti dlouholetému autoritářskému vůdci, kterého úřady vyhlásily vítězem dalších prezidentských voleb. Opozice a Západ považují hlasování za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají, ve volbách podle nich zvítězila právě Cichanouská. Ta v prezidentských volbách kandidovala místo svého uvězněného manžela Sjarheje.
Lukašenkův režim občanské protesty brutálně potlačil. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož běloruský soud už v roce 2021 odsoudil k 18 letům vězení, když ho uznal vinným z přípravy a organizace hromadných nepokojů a z podněcování sociální nenávisti. Cichanouski obvinění odmítl.
Cichanouská se narodila 11. září 1982 ve městě Mikaševiči na jihu Běloruska. Její dětství ovlivnila havárie jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986, v rámci podpůrného programu pro děti z postižené oblasti proto strávila několik let v rodině v Irsku. Nabytou znalost jazyků později využila i ve své profesi. Vystudovala Mazyrskou státní pedagogickou univerzitu I. P. Šamjakina, poté pracovala jako učitelka, překladatelka a tlumočnice z angličtiny a němčiny.
Manželem Cichanouské je blogger Sjarhej Cichanouski, který byl v květnu 2020 uvězněn. Tím mu byla znemožněna prezidentská kandidatura. Cichanouská se krátce poté rozhodla kandidovat sama. Manžel o jejím rozhodnutí nevěděl a překvapilo ho, svou manželku však podpořil a pomohl jí se sběrem 100 tisíc požadovaných podpisů potřebných pro registraci k volbám.
Podle oficiálních výsledků získal ve volbách v roce 2020 dosavadní prezident Alexandr Lukašenko 80,1 procenta hlasů, Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů druhá. Hlasování podle opozice provázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo mnoho novinářů i aktivistů. Výsledky voleb neuznává řada států ani EU, Bělorusko po nich zažilo obrovskou vlnu protestů, proti kterým policie tvrdě zasáhla a zatkla desetitisíce lidí. Ochránci lidských práv hovoří i o zastrašování lidí a mučení protestujících. EU v reakci na volby a na násilnosti ze strany policie uvalila na Lukašenka a jeho spolupracovníky sankce.
Cichanouská, která označila výsledek voleb za zfalšovaný a sebe za vítězku, se kvůli obavám o vlastní bezpečnost, a zřejmě také pod nátlakem Lukašenkových bezpečnostních sil, den po hlasování uchýlila do Litvy. Už dříve odvezla ze země do bezpečí i své děti (s manželem mají dceru a syna), protože jí bylo vyhrožováno, že o ně přijde, jestliže se z prezidentského klání nestáhne. Od odjezdu navštívila řadu západoevropských zemí, vystoupila v Evropském parlamentu a setkala se i s unijními představiteli.
V České republice ji přijal i prezident republiky Miloš Zeman. Například v květnu loňského roku Zeman podpořil uvolnění vízových restrikcí pro běloruské studenty a zkritizoval odsouzení politických vězňů v Bělorusku. Podpořil také vytvoření běloruského domu v Praze. Minulý měsíc se s Cichanouskou sešel na Mnichovské bezpečnostní konferenci nově zvolený prezident Petr Pavel.
Cichanouská získala v říjnu 2022 za svoji činnost Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Při převzetí ceny v Bruselu v prosinci téhož roku Cichanouská vyzvala EU k větší odvaze. „Podpora lidských práv a demokracie není vměšováním, ale povinností každé země, která si váží sebe sama… Bez svobodného Běloruska není zcela svobodná ani Evropa,“ prohlásila. Zástupci unijních zemí se ve stejný den shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu, do té doby obsahujícího představitele režimu, o prvních sedm institucí či firem. Unii poté Cichanouská ještě několikrát vyzvala k ráznější akci a k jednotě.
