Jair Lapid strana 3 z 3

V Izraeli se rodí vláda, v jejímž čele by po dvanácti letech nestál předseda pravicové strany Likud Benjamin Netanjahu. Hlavními koaličními partnery mají být centristická Ješ Atid a ultrapravicová Jamina, jejichž šéfové Jair Lapid a Naftali Bennet by se měli vystřídat ve funkci premiéra s tím, že jako první by měl kabinetu předsedat Bennett. Definitivní jistotu většiny bude mít vláda až po hlasování o důvěře, ke kterému by ale mohlo dojít možná až za dva týdny. Těsná většina, na které vznikající koalice závisí, by do té doby nemusela vydržet, uvádí blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Období Benjamina Netanjahua se po dvanácti letech chýlí ke konci. Lídrovi izraelské opozice Jairu Lapidovi se totiž podařilo sestavit vládní koalici. V nové vládě tak má být nejprve premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, odmítající vznik palestinského státu. Zhruba po dvou letech jej pak má vystřídat právě centrista Lapid ze strany Ješ Atid, který se v minulosti živil jako novinář.

Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Znamená to konec dvanáctileté éry premiéra Benjamina Netanjahua. V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá právě Lapid ze strany Ješ Atid. Izraelský parlament zároveň ve středu zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014.

Právní poradci izraelského prezidenta Reuvena Rivlina zamítli výhradu strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua proti vznikající koaliční vládě, v níž se s Netanjahuem nepočítá. O koalici vyjednává šéf dosavadní opozice Jair Lapid a Rivlinovi chce podle izraelských médií ještě v úterý oznámit, že uspěl.

Lídr izraelské krajně pravicové strany Jamina Naftali Bennett podpoří opoziční návrh na vytvoření vlády, ve které po dvanácti letech už nebude premiérem Benjamin Netanjahu. Bennettovo oznámení označují tiskové agentury za klíčový krok pro vytvoření kabinetu. Netanjahu vzápětí svého někdejšího spojence Bennetta obvinil ze zrady izraelské pravice.

Příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás sice stále trvá, nedávné boje ale ovlivnily vnitřní politiku židovského státu. Zatímco začátkem května se ještě zdálo, že se rodí nová vláda, jež odstaví od moci tamního premiéra Benjamina Netanjahua, opoziční projekt nyní ztrácí podporu. Na vině jsou mimo jiné právě nedávné raketové útoky z Pásma Gazy.

Palestinská radikální skupina Hamás zaútočila raketami na Jeruzalém. Mělo to být v reakci na nepokoje na Chrámové hoře, kde bylo při policejním zásahu zraněno přes tři stovky Palestinců. Rakety mířily i na jih Izraele. Spojené státy a Velká Británie útok tvrdě odsoudily. O situaci jednala také Rada bezpečnosti OSN. Izraelské letectvo podniklo protiútok na Pásmo Gazy.

Předběžné výsledky izraelských voleb zatím nedávají pravicové straně Likud premiéra Benjamina Netanjahua šanci na snadné získání partnerů do příští koaliční vlády. Likud je ale podle nich znovu vítězem voleb a má nyní 30 ze 120 křesel, s případnými koaličními partnery pak 59 mandátů. Hned za Likudem je centristická strana Ješ Atid se sedmnácti mandáty. Netanjahu už soupeře vyzval k účasti ve své vládě, jinak prý zemi hrozí další volby.

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.

Pět týdnů před parlamentními volbami se v Izraeli mění volební preference. Může za to čtvrteční oznámení prokurátora o chystaném obvinění premiéra Benjamina Netanjahua z korupce. Preference jeho strany Likud spadly a do čela se dostala aliance opozičních stran.